Toxické látky se do výrobků z plastu dostávají z recyklace černých plastů

Nevládní sdružení Arnika otestovalo nebezpečné chemikálie v předmětech, které se dají běžně koupit v našich obchodech. Ze 60 vzorků, které prošly screeningem přístroje XRF, jich 13 bylo zasláno k podrobnější analýze do laboratoří VŠCHT. Výsledek? Dobrou zprávou je, že ubylo téměř zakázaných PBDE, tedy polybromovaných difenyléterů. Na druhou stranu se ale zvyšuje koncentrace takzvaných nových zpomalovačů hoření, kterými je výrobci nahrazují. Také tady se ale jedná o perzistentní látky, tedy o látky dlouhodobě setrvávající v životním prostředí, které mohou způsobovat hormonální poruchy člověka i ostatních živočichů.

“Bromované zpomalovače hoření, a konkrétně PBDE, se obtížně rozkládají v životním prostředí a hromadí se v lidském těle. Výzkumy ukázaly, že se vyskytují v mateřském mléce žen. Celá řada na sobě nezávislých studií později prokázala i působení těchto látek na hormony štítné žlázy. U pracovníků, kteří v rámci své profese byli vystaveni působení těmto zpomalovačům hoření, byl zjištěn častější výskyt snížené funkce štítné žlázy,” vysvětlil MUDr. Miroslav Šuta, odborník na toxické látky. Snížená funkce štítné žlázy zejména u dětí způsobuje poruchy vývoje mozku a další neurologické poruchy.

„Tyto látky se do plastových výrobků dostávají zejména z recyklace černých plastů z elektrošrotu či autovraků. Auta i elektronika v sobě obsahují tzv. zpomalovače hoření. Po zrecyklování těchto plastů zpomalovače v materiálu zůstanou a mohou kontaminovat i nové zboží vyrobené z něj. Ukazuje se, že restrikce uvalené na výrobce a recyklační firmy Evropskou legislativou (Nařízením Evropského parlamentu a Rady č.2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách) fungují a že se pomalu dostávají také z recyklovaného plastu. Zabránit tímto toxickým tokům by se dalo jedině tehdy, kdyby co nejrychleji naplnily sliby
obsažené v Zelené Dohodě pro Evropu a tyto látky se co nejrychleji zakázaly jak ve většině použití, kde nejsou nutné, tak v odpadech vhodných pro recyklaci.

Zakázat je ale nutné celou skupinu těchto látek s podobnými vlastnostmi tak, aby se nenahrazovaly podobně škodlivými sloučeninami,“ shrnula koloběh toxických látek Karolína Brabcová z Arniky. “Problémem polybromovaných difenyléterů (PBDE) využívaných v minulosti jako zpomalovače hoření je fakt, že zůstávají v životním prostředí a téměř se nerozkládají. Naopak je nacházíme v životním prostředí, ukládají se například v sedimentech řek, jezer a moří,” říká prof. Tomáš
Cajthaml, vedoucí Laboratoře environmentální biotechnologie Mikrobiologického ústavu AV ČR a ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK.

Arnika je v roce 2020 našla ve většině vzorků ryb ulovených v pražských vodách. Putují tedy potravním řetězcem a dostávají se tak např. v jídle do našeho těla.
V boji proti chemikáliím ve spotřebním zboží, které se běžně dostává do rukou našim dětem, by měla pomoci aplikace Scan4Chem, kterou v Evropě používá už přes 80 tisíc, jenž prověřili přes 180 tisíc výrobků a zaslali 20 tisíc dotazů prodejcům a výrobcům. Díky tomu některé firmy výrobky s obsahem škodlivých látek (SVHC látky) zcela vyřadily z výroby i prodeje a již nahrály všechny své čárové kódy.

„My jsme aplikaci za Českou republiku spustili v roce 2019 a letos spouštíme kampaň, která ji má zviditelnit a ukázat lidem, jak funguje. Stačí si aplikaci stáhnout do mobilu a pak už jen v obchodě naskenovat čárový kód zboží. Pokud se zboží neobjeví v databázi jako bezpečné, jen na pár kliknutí je možné odeslat dotaz výrobci, případně prodejci. Ten totiž často o závadnosti svých produktů nemá ani tušení. A jak se ukazuje ze zahraničí, firmy se po takovémto nenásilném tlaku veřejnosti skutečně začnou problematikou zabývat. Někteří zodpovědní
tuzemští výrobci už se mimochodem do aplikace zapojili zcela dobrovolně,“ vysvětlila princip aplikace Karolína Brabcová z Arniky.

Sdružení Arnika letos také vyhlásilo soutěž o co nejvíce zaslaných dotazů výrobcům. Uživatel si po stažení aplikace začne skenovat čárové kódy výrobků. U většiny z nich nedostane informaci, zda obsahují tzv. SVHC látky a může jednoduše výrobci či prodejci zaslat z aplikace dotaz. Hlavní cenu vyhrává prvních 5 soutěžících, kteří zašlou 7 dotazů na různé výrobce a prodejce a různé výrobky a pošlou organizátorovi soutěže screenshot obrazovky z aplikace Scan4Chem na
emailovou adresu scan4chem@arnika.org.