Před rokem města na Karvinsku zavedla zákaz prodeje šrotu do sběren, od března se přidal stát s nutnou bezhotovostní platbou. To vedlo ke snížení krádeží kovů na zlomek předchozího stavu.
Kanálové poklopy zůstávají na svých místech, o měděné okapy se majitelé domů už neobávají. Jako kdyby zloději kovů, takzvaní šroťáci, vymizeli.
„Změna to je opravdu razantní. V roce 2014 před zloději neobstálo nic kovového, nyní jsou případy krádeží velmi sporadické,“ potvrdil místostarosta Bohumína Lumír Macura.
Zatímco v roce 2014 bohumínští strážníci evidovali 51 oznámených krádeží kovů a dalších 36 neoznámených, na které přišli sami, tak loni to bylo jen 11 plus 6 případů. To je pokles na přibližně pětinu.
Bohumín společně s Karvinou předběhly stát a od ledna 2015 vyhláškou zakázaly výkup kovového šrotu od fyzických osob.
Dohnala je k tomu tristní situace, kdy se ztrácelo naprosto vše, co se dalo odmontovat a odnést.
Řešení Bohumína a Karviné rozproudilo diskuzi
Města za to sklidila kritiku jak od majitelů sběren, tak od politiků. Stát pak od března sice nechal možnost odkupu kovového sběru od lidí, ale už nebylo možné předat peníze z ruky do ruky, pouze bezhotovostně na účet nebo poštovní složenkou. Bohumín svou vyhlášku na konci minulého roku zrušil. „Ale určitě nelitujeme. Alespoň se v Praze podařilo rozproudit debatu o tomto problému,“ poznamenal místostarosta Macura.
V Karviné ponechali obecní nařízení v platnosti, protože striktně nenařizovalo odevzdání kovového odpadu v městském sběrném dvoru.
Ale také v Karviné zaznamenali prudký pokles aktivity šroťáků. „Moc jsem si od nutné bezhotovostní platby nesliboval. Čekal jsem, že nařízení zloději nějak obejdou. Ale opravdu to je ve městě hodně znát. Už ani nepamatuji, kdy naposledy jsme ve svodce měli krádež kovů,“ pochvaloval si ředitel karvinské městské policie Petr Bičej.
Dodal, že se také obával přeorientování zlodějů na jiné suroviny, například papír. Případně že začnou více přepadat lidi. „Ani to se nestalo, kriminalita klesá.“
Všichni připouští, že mnoho zlodějů se dostalo na svobodu po Klausově amnestii v lednu 2013 a nyní už jsou zpět za mřížemi.
„Ale hlavně má vliv prudký propad ceny, za kterou sběrny šrot vykupují. Žádná bezhotovostní platba,“ argumentuje předseda Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin Petr Miller. Podle něj se ještě předloni platilo za kilogram odevzdaného šrotu zhruba pět až šest korun, ale nyní zhruba koruna, někde i osmdesát haléřů.
„A to se rozhodně nikomu nevyplatí. Navíc pokud někdo chce složenku, tak mu ještě 35 korun kvůli nutným nákladům upíšeme,“ poznamenal Miller. Vysvětlil, že za propad mohou obrovské přebytky čínské oceli.
Snížení cen považuje za rozhodující i Richard Pletnicki, jednatel společnosti, která v Karviné – Novém Městě provozuje sběrnu. Ale současně překvapivě nezatracuje nutné posílání peněz na účet.
„Alespoň mám přehled o pohybu peněz, kdyby mě někdo ve sběrně chtěl okrást,“ přiblížil.
Kdyby měl Pletnicki pouze sběrnu, dávno by prý už skončil. „Ty menší mají problémy a zavírají, řetězce sběren jsou myslím v klidu. Já naštěstí mám i další podnikatelské aktivity,“ popsal. Přesto však musel propustit dva zaměstnance.
Za tažením měst Pletnicki vidí jen snahu po vylepšení rozpočtu. „Nejradši by úředníci byli, kdyby jim lidé vše zadarmo odevzdali do sběrných dvorů a oni to pak prodali,“ dodal.
Autor: Josef Gabzdyl
Zdroj: http://ostrava.idnes.cz/