- Reklama -spot_img

Možné řešení s dostupností surovin k výrobě baterií je efektivní recyklace

Aktuálně

Markéta Kohoutková
Markéta Kohoutková
Vystudovala žurnalistiku a politologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Před nástupem do agentury Lesensky.cz vedla mediální komunikaci senátorské volební kampaně a pracovala pro společnost FTV Prima jako mediální analytik. V agentuře působí od roku 2010. Dnes je ředitelkou PR oddělení – rozvíjí jej, dohlíží na kvalitu služeb a věnuje se VIP klientům. Má dvě malé děti, takže její nejoblíbenější volnočasovou aktivitou je nyní klidný spánek. Když má opravdu volný večer, tak vyrazí do divadla nebo do kina.

Trh s bateriemi je závislý na Kongu, Číně i Austrálii. Drtivá většina surovin na výrobu akumulátorů pochází z pěti zemí. Drtivá většina surovin na výrobu lithiových baterií pochází jen z několika zemí světa. Trh s akumulátory je tak závislý na dodávkách z Konga, Číny, Austrálie, Chile a Argentiny.

Ceny vzácných kovů může ohrozit politická situace v těchto státech. Nejproblematičtější jsou dodávky vzácného kobaltu, kdy 59 % veškeré produkce pochází z nestabilního Konga.
Podle statistik amerického Úřadu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (EERE USA) pochází přibližně 91 % veškerého lithia pro výrobu lithiových baterií pouze ze tří zemí světa, a to z Austrálie (44 %), Chile (34 %) a Argentiny (13 %). Další klíčové suroviny, které jsou využívány na produkci akumulátorů, jsou dováženy z velké části z jediné země. Například 59 % kobaltu dodává Konžská demokratická republika, dokonce 67 % přírodního grafitu je dodáváno z Číny.


„Produkce ostatních materiálů na výrobu lithiových baterií, jako například manganu a zejména niklu, je lépe rozložena do vícero zemí světa,“ uvádí Radim Tlapák, ředitel internetového obchodu BatteryShop.cz, který nabízí akumulátory do mobilních zařízení. „Spolu s rozvojem elektromobility je důraz na dostupnost surovin na výrobu baterií ještě větší. Proto je důležité produkci klíčových materiálů diverzifikovat do více světových center, aby nedocházelo k výpadkům dodávek a výroba akumulátorů nebyla ohrožena,“ upozorňuje Tlapák s tím, že se výrobci snaží o syntetickou výrobu vzácných kovů, ale například průmyslová syntéza kobaltu z niklu a mědi pokrývá zhruba 2 % světové spotřeby.

Postupnost i cenu ovlivňuje i politická situace.

Na dostupnost surovin pro výrobu baterií a jejich cenu může mít vliv i politická situace v zemích, které patří mezi klíčové producenty těchto vzácných kovů. „Právě politická situace může mít silný vliv na cenu surovin, jelikož může být ovlivněna jejich nabídka. Zejména v případě kobaltu je riziko cenových pohybů vlivem politických změn větší, jelikož většina světové nabídky pochází z nestabilního Konga,“ vysvětluje Jonáš Mlýnek, manažer společnosti LYNX. „V reakci na riziko omezení nabídky kobaltu se začínají rozšiřovat snahy o zavedení těžby kobaltu i do dalších zemí jako například do Kanady,“ doplňuje Mlýnek.
Cena kobaltu v uplynulých čtyřech letech značně kolísala, a to nejen v důsledku situace v Kongu, ale také kvůli masivnímu rozvoji výroby akumulátorů do elektromobilů. „Cena kobaltu od roku 2016 do konce prvního kvartálu 2018 vzrostla dokonce o 350 procent. Avšak během posledního roku a půl se cena opět propadla o 70 procent,“ uvádí Jonáš Mlýnek a dodává: „Za tímto silným pohybem lze hledat přecenění limitovanosti nabídky kobaltu a také nadmíru silné spekulační očekávání rozvoje elektromobilů. Po divokých letech se dnes se trh s kobaltem nachází v mezifázi, ve které se producenti nehrnou do uzavírání dlouhodobých kontraktů, ale zaměřují se na zvýšení efektivity produkce.“ V důsledku tohoto vývoje dochází ke změně strategie výrobců baterií, kteří na situaci reagují tím, že snižují podíl kobaltu v akumulátorech a nahrazují jej levnějším a dostupnějším niklem.

Odborníci upozorňují, že těžba surovin na výrobu akumulátorů je omezená a navíc výrazně zasahuje do životního prostředí. Nejšetrnějším způsobem, jak vzácné kovy získávat, je proto recyklace. „Z použitých baterií lze jednoduše separovat například železo a mangan. Další suroviny se opětovně získávají převážně chemickými procesy, jde tak o zinek, nikl či kadmium. Důležitá je zejména recyklace materiálů, které mají omezenou dostupnost, jde právě o kobalt, lithium a přírodní grafit,“ David Vandrovec, ředitel společnosti Rema Systém, která se specializuje na recyklaci vysloužilých elektrozařízení.
Podle údajů organizace Bloomberg New Energy Finance by bylo možné pomocí recyklace získat do roku 2030 až 100 tisíc tun kobaltu ročně. To platí ovšem jen za předpokladu, že budou recyklovány veškeré akumulátory do automobilů či elektroniky. „Přestože je recyklace klíčová pro udržitelný vývoj trhu se surovinami na výrobu baterií, rostoucí poptávku po produkci akumulátorů nemůže zcela uspokojit. Těžba tak stále zůstává nejvýznamnějším zdrojem vzácných kovů,“ uzavírá Radim Tlapák z Batteryshop.cz.

Produkce surovin na výrobu lithiových baterií.

MATERIAL TOTAL TONS
PRODUCED
COUNTRY SHARE OF
PRODUCTION
Lithium 43,000 Australia 44%
Chile 34%
Argentina 13%
Rest of World 9%
Cobalt 110,000 Democratic Republic of Congo 59%
Russia 5%
Australia 5%
Rest of World 31%
Nickel 2.1 million Philippines 11%
Canada 10%
Russia 9%
Australia 9%
Rest of the World 61%
Manganese 16 million South Africa 33%
China 16%
Australia 14%
Rest of the World 37%
Natural graphite 1.2 million China 67%
India 13%
Brazil 8%
Rest of the World 12%

 

Zdroj: EERE USA

Nabízíme prostor pro nezávislé zdroje, relativní informace a různé názory nebo komentáře. Náš otevřený přístup a volný tok informací je určen všem. Publikované texty, příspěvky nebo komentáře nejsou názorem redakce inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.
Chtěli byste se s námi podělit o nějaký zajímavý názor, informaci nebo nápady? Neváhejte nás kontaktovat.
- Reklama-
- Reklama -

Aktuálně

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

- Reklama-

Recyklace