Zatímco v létě člověk hledal, kam by mohl oblečení odložit. V zimě hledá možnosti, kde ho vzít. V této souvislosti mne zaujalo několik projektů, které jsem objevil v několika zemích souběžně. Nekoordinovaně nabízí pomoc těm, kdo ji potřebují, nemajíce šatník ani střechu nad hlavou.

Každý z nás, kdo v této situaci není, má čas od času potřebu probrat šatník a vyřadit nepotřebné kousky. Po této činnosti často následuje jiná, doplnění děr kusy novými.

Staré, které často svůj věk nepřiznávají, jsou nejdříve archivovány v nejvyšších, či nejspodnějších patrech našich skříní. V různých rozích šaten, aby pak po většinu případů byly odneseny do kontejneru na textilní odpad. Tam se ovšem s velkou pravděpodobností stanou tím, co je napsáno na odpadové nádobě. , do níž jsou vkládány, tedy odpadem.

Odpadový kontejner, není jen tak obyčejná nádoba, je totiž kouzelná. Zatímco tam umístíte produkt, který se stane odpadem, vyndají ti druzí, jimž patří obsah stejný produkt s už předem určenou cenou i profitem. Stačí jen přidat visačku. Vyndal-li by však odpad někdo jiný než majitel, se zlou se potáže.

Nemá totiž potřebné razítko opravňující ke kouzlení s prostorem a časem.

Vždy, když vidím lidi, kteří v kontejnerech (ne těch na oblečení) hledají svou obživu,  (nemluvím o pracovnících odpadových firem, ani o jejich majitelích, bankéřích a investorech).  Ptám se sám sebe, jak promítnout znalosti ze systémové prevence vzniku odpadu z továren do běžného života a obrázek nebo obrázky, které jsem dnes zahlédl spojené s informacemi, jež jsem získal, mi v tom pomohli. Cestou je vyhnout se místu určenému pro ukládání odpadu

Míst, které tomuto odpovídají je mnoho, je však třeba vybrat to pravé a správné pro aktuální potřebu.

V příspěvku, jenž byl základem k tomuto článku jsem se dozvěděl, že v Rumunsku lidé umísťují teplé oblečení na stromy a dávají ho tak s přicházejícími mrazivými dny k dispozici lidem bez domova a potřebným. Příspěvek byl doplněn následující fotografií.

Když jsem pak zkoumal toto téma, které mne zaujalo dál, zjistil jsem, že v Rumunsku nejsou první a ani jediní.

Tak bychom mohli pokračovat.

Nevím, kde nápad vznikl, ale myslím, že je mnohem starší, než si myslíme. Sdílení a pomoc jsou vlastnosti člověku blízké a kdysi dávno byli považovány za normální, aby se později staly výsadou a následně ostudou jak pro obdarovávané, tak obdarovávající.

Ostudou se staly však až tehdy, kdy se chopil těchto dobrých vlastností průmysl odpadový a uviděl v něm profit k němuž stačí tak málo. Jen vytvořit další odpadkový koš, dát mu barvu a pod záminkou dobra ho poslat do světa posvěcený zákonem. Vše tvoří zákonodárci, kteří nic nedělají zadarmo.

Projdete-li si všechny články na toto téma a mnohé další, zjistíte, že všechny projekty o kterých se dočtete, či které uvidíte na videu, mají jedno společné. Nemyslím tím jen chuť pomáhat, ale v tomto případě cedulku, či chcete-li visačku, která na každém z výrobků vysvětluje, za jakým účelem byl výrobek na místo umístěn.

Většinou jsou na něm, různými slovy napsána následující sdělení

KDYŽ MNE POTŘEBUJEŠ, VEZMI SI MĚ.

KDYŽ MNE NEPOTŘEBUJEŠ NEBER MĚ!

Budu moc rád, když se podobně začneme chovat i v Čechách a na visačce přibude, jedna z následujících vět.

JSEM DAREM ČLOVĚKA ČLOVĚKU A BUDU RÁD, BUDU-LI MU SLOUŽIT DOBŘE A DLOUHO

NEBYL VYROBEN PRO KRÁTKODOBÉ POTĚŠENÍ, ALE PRO DLOUHÝ ŽIVOT NA PLANETĚ, KTERÁ SE NIKDY NESMÍ STÁT SKLÁDKOU A DĚKUJI, ŽE JÍ POMÁHÁTE.

A kdybyste měli problém s tím, jak visačku vyrobit, učinil jsem tak za vás, stačí ji stáhnout a vytisknout, či slova přepsat rukou. Věřím, že ti, kteří váš dar ocení, na ně nikdy nezapomenou.

Komentáře

Nabízíme prostor pro různé názory a komentáře. Náš prostor je určen všem k otevřené diskuzi. Publikované texty nebo příspěvky nejsou názorem inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.

Napsat komentář