Palivo z odpadu
Technologie pomalého termického rozkladu (PTR) je efektivní a zároveň ekologicky šetrný způsob, jak odpadní hmoty přeměnit na palivo. Využít lze různé druhy organických hmot, například biomasu, tedy zemědělský odpad, tříděný komunální odpad, pryžový materiál, pneumatiky, plasty, ale i kontaminované zeminy nebo kaly z čističek odpadních vod. Ty se v reaktoru při teplotě do 550 °C pomalu (řádově hodiny) bez přístupu vzduchu rozkládají na určitý typ plynu, oleje a pevné uhlíkaté složky.
„Všechny produkty pomalého termického rozkladu je možné využít jako paliva. Poměr plynné a kapalné složky je možné regulovat, obě využíváme jako palivo pro naši kogenerační jednotku, která vyrábí teplo a elektřinu. Pevnou složku je možné využít jako palivo pro kotelny a teplárny,“ vysvětluje Marek Beneš, předseda představenstva firmy Hedviga Group.
Ta tuto technologii vyvinula a vlastní i příslušný evropský patent a řadu průmyslových vzorů.
Ohřev reaktoru je elektrický, přeměna probíhá bez přístupu vzduchu, takže vlastní reaktor neprodukuje žádné škodlivé emise. Součástí technologie je i kogenerační jednotka Voptra, vyvinutá ve spolupráci se státním podnikem VOP CZ. Ta dokáže přímo spalovat plynnou i kapalnou složku vystupující z reaktoru a produkuje emise srovnatelné s klasickou kogenerační jednotkou na zemní plyn. Energetická bilance celého zařízení je výrazně pozitivní, podle typu vstupního materiálu spotřebuje na vlastní provoz zhruba 10 až 15 procent elektrické energie a produkuje i teplo.
Velkou výhodou je mobilita technologie. „Celé zařízení je modulární a jednotlivé moduly jsou instalované v námořních kontejnerech. Instalace je tak velmi rychlá a variabilní,“ popisuje Marek Beneš. Snadno se dá sestavit zařízení s potřebným výkonem přesně na míru, navíc lze nainstalovat i v místě, kde se odpad nachází.
Typické využití technologie PTR vidí Marek Beneš především při likvidaci komunálního a dalšího odpadu organického původu, který zbude po recyklaci. Využít ji lze i na likvidaci různých typů biologického odpadu, při které vznikne dále v zemědělství využitelný uhlík. Technologie ale zlikviduje třeba i kal z čističek odpadních vod, který obsahuje těžké kovy a zbytky léků.
V současnosti je v Česku v provozu jediné, testovací zařízení v Novém Jičíně. Kvůli chybějící legislativě ale zatím výstavba dalších není možná.
„Kvůli přístupu našich úřadů jsme se rozhodli postavit pilotní projekt za hranicemi a v současné době dokončujeme instalaci na kraji Londýna, v Rainhamu, v nízkoemisní zóně. Připravujeme také projekty pro Maďarsko. V Polsku a na Slovensku se mění legislativa, bohužel naše ministerstvo životního prostředí se dosud nerozhodlo, jak se k této technologii postavit. Dodnes ani nevíme, jaké emise může jednotka v Česku produkovat, ani za jakou cenu se bude vykupovat přebývající elektřina,“ vysvětluje Marek Beneš.
Po uvedení londýnské jednotky do provozu očekává Beneš zájem zákazníků z celého světa. „Jen ve Spojeném království máme dnes desítku zákazníků, kteří čekají pouze na předvedení technologie v provozu. Jednáme s investory přímo z londýnského City a věřím, že po úspěšném spuštění pilotní instalace se zakázky jen pohrnou.
Bohužel kromě Česka, kde je již dnes zájem starostů veliký, ale stavět tu nemůžeme,“ uzavírá Beneš.
Zdroj: ihned.cz