Nová pravidla pro obaly a obalové odpady sklízí tvrdou kritiku

Návrh nové revize obalové směrnice, která se stane nařízením, vzbudil mezi výrobci a jejich dodavatelskými řetězci silné emoce, ovšem negativní. Návrh je nerealistický a není podložený řádnými analýzami.

Několik výrazných navrhovaných změn jsme popsali v našem nedávném příspěvku.

Podle vyjádření Evropské komise (EK) bude revize směrnice oficiálně představena na konci listopadu, ovšem už nyní mají její návrh především ti, kterých se nejvíce dotkne. The European Packaging Value Chain (EPVC), který tvoří více než 60 asociací, vyjádřilo ve svém společném prohlášení vážné obavy k přístupu EK k novým pravidlům o obalech a obalových odpadech, přičemž EPVC sdílí ambiciózní cíle Zelené dohody EU a Akčního plánu pro oběhové hospodářství.
EPVC neshledává v návrhu revize žádná zlepšení aktuálního znění obalové směrnice. Naopak, má pochybnosti, zda byly změny navrhnuty na základě dodržování zásad analýz a vyhodnocení dopadů navrhovaných změn, včetně proporcionality.
Podle EPVC povede návrh změn k regulačnímu prostředí, které bude v nejlepším případě nefunkční a v nejhorším případě ochromí celé odvětví průmyslu, od zemědělství po strojírenství a od zpracování potravin po farmacii, kosmetiku, až po elektroniku.
Nesouhlasí rovněž s navrhovaným odmítnutím klíčové role recyklace pro dosažení cirkularity obalů. Toto by mělo dopad na materiálové využití odpadů, zastavení recyklačního průmyslu, ohrozilo by miliony pracovních míst a miliardové investice. Pro mnoho společností, zejména pro malé a střední podniky, je dopad návrhu revize směrnice neudržitelný, až likvidační.
Návrh ohrožuje výrobce obalů všech materiálů, jejich dodavatele, uživatele v průmyslu, logistice a maloobchodě.
Protože právě recyklace je hlavní nástroj pro zajištění cirkularity obalů, je prvořadým úkolem EK nyní co nejrychleji přijmout směrnici Design for Recycling, podle které budou určeny normy pro recyklovatelné obaly v EU. Tímto bude jasný právní rámec pro rozvoj inovací obalových materiálů, investic do intenzifikace sběru a výstavby moderních třídících a recyklačních zařízení.

Jako kontraproduktivní označuje EPVC nerealistické a nepřiměřené cíle pro opětovné plnění a opětovné použití nápojových lahví. Revize EK navrhuje od ledna 2030 minimálně 20 % alkoholických (ne víno a lihoviny) a nealkoholických nápojů vč. vod balit do opětovně plnitelných obalů a od r. 2040 alespoň 75 %. To znamená, že jednorázové obaly (PET lahve, plechovky a další), které jsou pod výrazným drobnohledem, bude na trhu maximálně čtvrtina.
Opětovné použití a opětovné plnění nejsou ale vždy tou nejlepší volbou z hlediska klimatu a životního prostředí. Podle LCA studií zde má negativní vliv zvýšená logistika, kvůli dlouhým přepravním vzdálenostem, oproti nízko emisnímu efektivnímu lokálnímu sběru a recyklaci. Náročné čištění opětovně plnitelných lahví zvyšuje spotřebu energie a tvorbu emisí.
Pro tento radikální nerealistický návrh EK neexistuje žádné posouzení dopadů na životní prostředí, které by popsalo, jak by tyto cíle pomohly dosáhnout lepšího výsledku v oblasti životního prostředí. Správně by mělo být nejprve posouzeno a pak podle výsledku navrženo takové legislativní řešení, které povede k lepšímu environmentálnímu výsledku v reálných podmínkách života a být alternativou k jednorázovým obalům. Na prvním místě je totiž zajištění zdravotní nezávadnosti obalů a bezpečnosti potravin pro spotřebitele.
Místo pevných nereálných cílů navrhuje průmysl vytvoření jasného rámce pro umožnění povinného sběru a recyklace, a to při zvyšování objemu opětovně použitelných a opětovně plnitelných nápojových lahví tam, kde to dává ekologický smysl a může dále posílit konkurenceschopnost jednotného trhu.

Dalším sporným opatřením jsou limity povinného obsahu recyklátu v plastových obalech. Pro splnění těchto přísných norem ovšem nejsou vytvořeny legislativní podmínky a ovlivňují dostupnost, kvalitu a cenu recyklovaných plastů. Jako první je nutné přijmout jasná legislativní pravidla pro chemickou recyklaci a umožnit správné započítávání recyklátu z chemické recyklace do celkových konečných národních recyklačních cílů. Bez této legislativy není realistické splnit nové závazné normy budoucího nařízení.
Opět se zdá, že došlo k absenci posouzení skutečné proveditelnosti cílů nové revize směrnice o obalech a obalových odpadech. Uvidíme, zda EK bude připomínky odborné veřejnosti respektovat a přistoupí k další revizi již navržených změn.