Návrh zákona o odpadech, vypracovaný ministerstvem životního prostředí, dál preferuje hlavně energetické využití ve spalovnách. Široká koalice odpůrců, zahrnující odpadářské podniky, Svaz měst a obcí i Hnutí Duha, dokázala sice prosadit několik změn, ale jejich dopad v praxi bude omezený.
Ministerstvo životního prostředí vedené Richardem Brabcem chtělo rychle skoncovat s ukládáním komunálního odpadu na skládky. Jak zjistil týdeník Dotyk Byznys, upravený návrh zákona o odpadech již o absolutním zákazu nehovoří. Byznys se skládkováním odpadu bude výrazně omezen, ale ne zcela zastaven.
Vyplývá to z návrhu zákona o odpadech, který se má v nejbližších týdnech objevit na programu jednání Sobotkovy vlády. Plánovaný termín pro omezení skládek na přelomu let 2023 a 2024 dál platí, odpady nevhodné ke spalování či recyklaci však bude možné ukládat na haldy i po tomto datu.
„Na skládky je od roku 2024 zakázáno ukládat odpady, jejichž výhřevnost v sušině je vyšší než 6,5 megajoulu na kilogram, odpady, které nesplní parametr biologické stability, a odpady, které je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku možné účelně recyklovat,“ zní nová definice v návrhu zákona.
Zmírnění zákona následuje po připomínkovém řízení, kdy se na zákon sesypala kritika ze strany odpadářských společností, Svazu měst a obcí, Hnutí Duha a dalších subjektů. Nespokojené zájmové skupiny a asociace odeslaly Brabcovu ministerstvu více než tisícovku zásadních připomínek.
Nejprve zdražit, pak nabídnout slevu
Na údernosti zákon ztrácí ještě v další oblasti. Nově přidaná „recyklační sleva“ fakticky omezí dopad navrženého zdražení plateb za ukládání odpadu na skládky. Poplatek se má postupně zvýšit ze současných 500 korun až na 2000 korun za tunu využitelného odpadu v roce 2024.
Autor: MŽP – návrh zákona o odpadech
Města a vesnice, které se vypořádají s požadovaným rozsahem recyklace komunálního odpadu, budou platit za ukládání na skládky v praxi méně. Stačí naplnit požadované procento recyklace papíru, plastů, skla a kovů, které začíná na 37 procentech v příštím roce a postupně roste na 50 procent v roce 2020.
Recyklační slevu do zákona protlačilo Hnutí Duha, nastavení podmínek v návrhu Brabcova ministerstva však považuje za polovičaté řešení. „MŽP náš dobrý nápad překroutilo. Dalo tak nízké cíle pro recyklaci, že na výhody dosáhne většina obcí. Není tam tedy žádný motivační efekt pro recyklaci,“ uvedl mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos.
Proti navýšení plateb za skládkování lobbuje vlivný Svaz měst a obcí ČR. Navrhovaná výše poplatku by měla negativní dopad do obecních a městských rozpočtů. Zdražit odvoz komunálního odpadu domácnostem se odváží jen málokdo. V minulosti takové zdražení vedlo k častějšímu zakládání černých skládek a pálení odpadků v domácích kamnech.
Zvýhodňování spaloven pokračuje
Ministerstvo životního prostředí se naopak dále drží preferování energetického využití odpadů. Podle původního návrhu zákona by se měly do spaloven vozit odpady s výhřevností již od čtyř megajoulů na kilogram materiálu. Pro srovnání – severočeské hnědé uhlí má výhřevnost od 10 do 17 megajoulů na kilogram.
Ministerský návrh by v praxi přinesl povinnost pálit i téměř nehořlavé materiály, jako je třeba popel a pouliční smetí. Pod tlakem četných kritiků nakonec Brabcův úřad posunul limit na 6,5 megajoulu na kilogram, ale nikoliv „běžného“ odpadu, ale takzvané sušiny – materiálu zbaveného vody.
Odpadová strategie ČR – recyklace a energetické využití místo skládkování
Autor: MŽP – plán odpadového hospodářství z roku 2014
Výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) Petr Havelka proto varuje, že návrh v praxi přinese to samé co původní návrh. Komunální odpad, který se nepodaří recyklovat, skončí v kotlích spaloven.
Ministerstvo životního prostředí energetické využití odpadů dlouhodobě podporuje. Dokonce přimělo krajské úřady, ať ve svých koncepcích nakládání s odpady pro následujícících deset let upřednostní právě energetické využití.
Autor: David Tramba
Zdroj: dotyk.cz