Pokud firma nedostane autorizaci ani po odvolání, zváží další právní kroky. Ze šesti akcionářů Interseroh Czech, která vznikla 30. června 2013, drží dvaadvacetiprocentní podíl Agrofert ministra financí a lídra hnutí ANO Andreje Babiše.

Za odmítavým postojem MŽP vidí Interseroh Czech tlak konkurenční monopolní firmy EKO-KOM, ta se ale proti tomu ohradila. Mluvčí MŽP Petra Roubíčková ČTK řekla, že rozhodnutí nenabylo právní moci, a proto to úřad nemůže komentovat. Ministerstvo ale podle mluvčí popírá jakékoliv nařčení ze strany firmy, správní řízení bylo prý standardní. Firma se může odvolat do 10. února.

Interseroh požádal MŽP o udělení autorizace loni v březnu, aby mohl v Česku zajišťovat zpětný odběr a využití použitých obalů od firem. Uvedl, že dá výhodnější nabídku i obcím, tím mohl skončit monopol firmy EKO-KOM. Ta už 17 let zastřešuje celý trh v oblasti recyklace obalů, v němž se ročně přerozdělí až 1,5 miliardy korun. Má monopolní postavení v obchodování s informacemi o svozu a recyklaci obalů. Aby se Interseroh Czech vůbec prosadil, musel by ze zákona do roka dosáhnout nejméně deseti procent podílu na trhu.

Podle ředitele Interserohu ho ještě na podzim ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart ujišťoval, že autorizaci firma dostane za stejných podmínek jako EKO-KOM. Tentýž úředník ji ale později zamítl. Do projektu už firma investovala desítky milionů. „Společnost EKO-KOM se stala účastníkem řízení. Tento krok nebyl správný, protože je to konkurent a dostal se ke všem materiálům i důvěrným,“ řekl ČTK Václavek. EKO-KOM se podle své mluvčí uvedeného řízení zúčastnila na výzvu MŽP.

„Naše společnost se důrazně ohrazuje proti tvrzení, že jakkoli ovlivňovala správní řízení jinak, než takovým způsobem, jaký účastníku řízení ukládá správní řád,“ reagovala mluvčí EKO-KOM Šárka Nováková. Pokud podle ní správní orgán žádost zamítl, pak důvody zamítnutí žádosti musely být objektivní a musely vycházet z platné legislativy.

Ministerstvo firmě prý vytýkalo financování projektu, přestože se za něj zaručila banka. Dalším důvodem mohl být fakt, že Interseroh Czech patří do nadnárodní skupiny ALBA, která je světovou firmou v odpadovém hospodářství, aby neovlivňovala trh s druhotnými surovinami. To Václavek odmítl. K žádosti firmy se vyjadřovalo bez připomínek ministerstvo zemědělství, ministerstvo průmyslu mělo námitky k návrhu na sběrnou síť. Interseroh tvrdí, že každá obec doplácí na tříděný odpad, zavedením konkurenčního prostředí se to mělo změnit.

Angažmá Babišova Agrofertu v Interseroh Czech loni vzbudilo rozporuplné reakce. Podle některých odborníků jde o konflikt zájmů, podle jiných je důležitější rozbít monopol firmy EKO-KOM. Podle Václavka ale rozhodnutí MŽP politické pozadí nemá.

Stát by si podle ekologa Iva Kropáčka z Hnutí Duha měl vybrat, jak má společnost zajišťující zpětný odběr obalů a zajišťující dosažení požadované míry jejich recyklace a využití vypadat. „Má-li být monopolní, pak by tuto společnost měl řídit stát. Má-li však existovat konkurence, je potřeba, aby definoval podmínky, za jejichž splnění umožní konkurenční společnosti fungovat,“ reagoval.

Česká asociace odpadového hospodářství prý neúspěšně MŽP žádala, aby se mohla zúčastnit diskuze o udělení autorizace. „Bez znalosti podrobností, neboť nemáme k dispozici rozhodnutí MŽP, musím konstatovat, že nás finální postoj MŽP poměrně dost překvapil,“ řekl ČTK ředitel ČAOH Petr Havelka. Tržní prostředí je podle něj s ohledem na cenu a kvalitu služeb pro jeho uživatele vždy výhodnější než monopolní nastavení.