- Reklama -spot_img

Měly by státy EU přijmout Zelenou dohodu pro Evropu?

Nejen klima, ale i čistější města, kvalitnější výrobky a lepší vlaky. 10 věcí, které byste měli vědět o Zelené dohodě pro Evropu

Aktuálně

Linda Kratochvílová
Linda Kratochvílováhttp://redakce.inodpady.cz
Nabízíme profesionální zpracování odborných článků se zpětnými odkazy v našem tematickém magazínu. Kvalitně zpracovaný článek je efektivním nástrojem k prezentaci vašeho nového nebo zaběhnutého projektu, produktu nebo služby.

Jak by se evropské státy měly postavit k Zelené dohodě pro Evropu? Podle Jana Freidingera z Greenpeace ČR by měly tento soubor opatření podporovat, protože výhody z nich plynoucí podle něj jasně převažují nad jejich nedostatky. “Zelená dohoda pro EU není jen o masivní a v českých podmínkách údajně nereálné redukci skleníkových plynů, jak nám občas čeští politici říkají. Ve skutečnosti má s sebou Zelená dohoda přinést mimo jiné i udržitelnější zemědělství, čistější města, modernější hromadnou dopravu či kvalitnější výrobky,“ říká Freidinger.

1. Měly by státy EU přijmout Zelenou dohodu pro Evropu?

Určitě ano. Ale dokonce si dovolím tvrdit, že Zelenou dohodu už členské státy určitým způsobem jako svoji vizi přijala a nyní přijímá konkrétní opatření, která mají tuto vizi naplňovat. A o jejich podobě se nyní rozhoduje. Původní vize Zelené dohody byly velmi vzletné a ambiciózní, že působily až nereálně a někteří kolegové hovořili dokonce o greenwashingu v EU. Je jasné, že čím více se totiž tvoří konkrétní návrhy, tím více se snaží různé zájmové skupiny ostří těch opatření obrousit. I tak ovšem Zelená dohoda jde správným směrem.

2. Nebude pro Českou republiku naplňování příliš obtížné?

Zásadním milníkem Zelené dohody je dosažení uhlíkové neutrality a je pravda, že některé státy včetně České republiky mají kvůli své zastaralé energetice či rozsáhlé průmyslové výrobě ztíženou startovní pozici. Ale Evropa se zavázala státům na jejich cestě pomoci. Státy, které jsou chudší nebo je pro ně obtížnější dosáhnout uhlíkové neutrality, dostanou na systémové změny peníze. Balík peněz je určený například na spravedlivou transformaci uhelných regionů. Pak půjde hlavně o to, jak účelně členské státy s penězi z EU vynaloží. Často jde totiž o země, které s dotacemi zacházejí velmi flexibilně a kreativně. A Česká republika není výjimkou. Tam pramení naše velká obava – tyto peníze za žádných podmínek nesmí být utopeny ve stavbě nesmyslně drahých jaderných reaktorů a nesmí být rozkradeny.

3. Co jsou ty nejzásadnější oblasti, které Zelená dohoda řeší?

Těch oblastí je celá řada. Zelená dohoda není jen o “příliš ambiciózní a nereálné” redukci emisí skleníkových plynů, jak nám to občas čeští politici zjednodušeně prezentují. Pokud na Zelenou dohodu útočí, odmítají i zdravější a udržitelnější zemědělství, čistější města, modernější hromadnou dopravu či kvalitnější výrobky. Nemluvě o tom, že na systémové změny přinášející zlepšení života nám všem půjdou obrovské finanční prostředky, které můžeme použít na nastartování a modernizaci českého hospodářství po koronavirové krizi.

Jan Freidinger

4. Jak ovlivnil Zelenou dohodu koronavirus?

Ani v době celosvětové pandemie se z Evropské zelené dohody nestal mrtvý projekt, přestože se po propuknutí nákazy ozývaly hlasy, které říkaly, že by se měla EU soustředit na koronavirus a odsunout ekologii a ochranu klimatu na později. Český premiér Andrej Babiš i ministr průmyslu Karel Havlíček promptně zneužili situace a žádali konec Zelené dohody, na druhé straně řada evropských politiků, ekonomů i environmentalistů se shoduje, že přestože je boj proti koronaviru prioritou číslo jedna, neměl by odsunout dlouhodobější cíle Evropy, mezi kterými hraje prim boj proti změnám klimatu, na druhou kolej. Dilema mezi řešením koronavirové nákazy a řešením klimatické krize je navíc falešné. V řešení obou krizí lze najít rozsáhlé synergie. Podle ředitele Mezinárodní energetické agentury Fatiha Birola by dokonce epidemie koronaviru mohla být pro světové lídry historickou příležitostí k systémové změně energetiky. Navíc koronavirus s sebou přinesl i takzvaný Fond obnovy – tedy úplně ten největší balík evropských peněz, který byl kdy rozdělen. Skoro 40 % těchto peněz má jít na podporu klimatických opatření a biodiverzity, což do značné míry kopíruje cíle Zelené dohody. Takže ten prokletý koronavirus může paradoxně urychlit naplnění některých důležitých cílů této dohody.

5. Pomůže Zelená dohoda pro EU nějak ekonomice?

Zelená dohoda je primárně koncipovaná jako prorůstová strategie s cílem transformovat EU na spravedlivější, konkurenceschopnější a prosperující společnost. Její čistě prorůstová orientace si přitom od ekologických organizací vysloužila v minulosti značnou kritiku, a to mimo jiné proto, že byla zveřejněna jen týden po zásadní studii Evropské agentury pro životní prostředí, která přesně vysvětluje, proč při pokračování ekonomického růstu jsou cíle EU na udržitelnou budoucnost nereálné. Realita dnešních dní však dramaticky mění nejen prorůstové vyhlídky evropského hospodářství, ale dokonce otevírá debatu o podstatě fungování české, evropské i světové ekonomiky. Jedno je už teď zřejmé: zásadní dlouhodobé výzvy, kterým jsme čelili před rozšířením koronaviru a mezi které patří změny klimatu, rapidní úbytek biodiverzity a stále rychlejší a hlubší devastace cenných ekosystémů, po odeznění koronaviru nikam nezmizí. A strategie, jak jim čelit, zakotvené v Zelené dohodě, budou nadále platné. Když se blíže podíváme, co všechno Zelená dohoda obsahuje a co jsou její hlavní cíle, uvidíme, že pro naši budoucnost má tento soubor opatření velký smysl. Až totiž Evropa zvládne zkrotit epidemii koronaviru, může právě Zelená dohoda být schématem, podle něhož můžeme evropskou, a tedy i českou ekonomiku obnovit.

6. Jakým způsobem se má postupovat v otázkách ochrany klimatu?

Základním předpokladem dosažení cílů v oblasti klimatu je dekarbonizace energetického systému, a to na základě tří hlavních zásad. Zelená dohoda pro EU chce upřednostnit energetickou účinnost a vytvořit odvětví energetiky, které bude z velké části založeno na obnovitelných zdrojích. Tomu má dopomoci plně integrovaný, propojený a digitalizovaný unijní trh s energií. Poslední cíl má i sociální rozměr, protože EU chce zajistit bezpečné a cenově dostupné dodávky energie v rámci svého trhu. Zelená dohoda tak v této oblasti počítá s propojením energetické soustavy a lepší integrací obnovitelných zdrojů energie do sítě, s podporou inovativních technologií a moderní infrastruktury, se zlepšením energetické účinnost a ekodesignu výrobků. Navrhuje posílit postavení spotřebitelů a pomoci členským státům řešit energetickou chudobu. V zájmu lepšího sdílení čistých zdrojů energie zvýšit přeshraniční a regionální spolupráci a zároveň propagovat evropské energetické standardy a technologie ve světě. Další oblastí je výstavba a renovace budov, na ty připadá skoro 40 % spotřeby energie v EU. Stávající míry renovace veřejných a soukromých budov by se měly podle plánů Zelené dohody přinejmenším zdvojnásobit. Zlepšení energetické náročnosti budov bude v souladu s principy oběhového hospodářství. Počítá se s větší odolností budov vůči změně klimatu a zároveň rozsáhlejším využitím digitalizace v této oblasti.

7. Má Zelená dohoda nějaké mouchy? Jaké?

Přestože je objem různých opatření obsažených v Zelené dohodě pro EU impozantní, mnohé závazky jsou stále příliš slabé, nebo je třeba je vylepšit a přepracovat. Pokud má představený plán naplnit cíle Pařížské dohody, měl by být daleko ambicióznějsí. Do roku 2040 bychom v Evropské unii měli snížit emise o 65 % oproti roku 1990 a zároveň uhlíkové neutrality dosáhnout již v roce 2040. Velkým zklamáním je pak to, jak se Evropská unie postavila k cílům strategie na změnu zemědělské politiky Farm to Fork, která je součástí Zelené dohody. Postoje dohodnuté v Evropském parlamentu a Radě o Společné zemědělské politice jdou totiž proti cílům výše uvedené strategie. Umožňují dotovat miliardami eur destruktivní zemědělské praktiky, podkopávají ambice v oblasti klimatu a dokonce z nich byla vymazána právě explicitní zmínka o tom, že by společná zemědělská politika měla být provázána se strategií Fork to Farm.

Projection for Climate Emergency at EU Commission in Brussels. © Eric De Mildt / Greenpeace© Eric De Mildt / Greenpeace

8. Dotkne se Zelená dohoda pro EU i dopravy?

Bez zásadních změn v dopravě není plán na uhlíkovou neutralitu myslitelný, a proto Zelená dohoda počítá s přechodem na udržitelnou mobilitu. Na dopravu připadá čtvrtina skleníkových plynů produkovaných v Unii a tento podíl stále roste. Zelená dohoda usiluje o 90% snížení těchto emisí do roku 2050. Mimo jiné toho chce dosáhnout podporou železniční dopravy, omezením dotací do dopravy využívající fosilní paliva a narovnání podmínek pro leteckou a námořní dopravu, které jsou jsou vyjmuty ze systému emisního obchodování a nemusí platit za své emise skleníkových plynů.

9. Nezničí kvůli ekologii Evropa svůj průmysl na úkor dovozu z Číny?

Tohle by mělo řešit opatření nazvané Carbon Border Adjustment Mechanism (uhlíková cla). Společně s dalším navrhovaným ekologickým zdaněním se v případě uhlíkových cel jedná vlastně o narovnání podmínek. Nemá smysl, aby byly na trhu zvýhodňovány země a firmy, které znečišťují životní prostředí a vypouštějí skleníkové plyny mimo EU, stejně jako nemá smysl, aby byla zvýhodňována námořní a letecká doprava. To by mělo narovnat rozšíření systému obchodování s emisemi (ETS) i na tyto sektory dopravy.  Mimochodem uhlíkové clo a posílení systému ETS  jsou podle mě dva nejsilnějších nástroje, jakými může Evropa ovlivňovat i klimatickou politiku a snižovat emise nejen v EU, ale i mimo ni.

9. Jak se dohoda věnuje přírodě a její rozmanitosti?

Na změny klimatu je třeba připravit i přírodu. Stabilní a odolné ekosystémy nám neposkytují jen potraviny, vodu a čistý vzduch, ale zároveň zmírňují přírodní katastrofy, omezují výskyt škůdců a chorob a pomáhají regulovat klima. Detailní strategie pro zachování biologické rozmanitosti měla být představena v těchto dnech, ale kvůli koronaviru byla odložena. Z dostupných informací je známo, že důraz bude kladen na lesnictví, ať už na podporu a zvyšování odolnosti stávajících lesů, zvyšování jejich rozlohy a výsadbu nových lesů. Součástí strategie bude i omezení dovozu komodit (palmový olej, soja), kvůli kterým dochází ke kácení pralesů a ničení dalších cenných ekosystémů. Ztráta biologické rozmanitosti hrozí i oceánům, které trpí kvůli jejich nadměrnému průmyslovému využívání i změně klimatu. Zároveň mají oceány nezastupitelnou roli jak při produkci potravin tak udržování stability klimatu. Strategie proto klade důraz i na co nejlepší využívání mořských zdrojů, například propagováním a využíváním řas i dalších nových zdrojů bílkovin. Součástí opatření na zachování biodiverzity je i její zvyšování v urbanizovaných oblastech a ozeleňování měst. Zelená dohoda se nevyhýbá ani znečištění ovzduší, vod a půdy. Počítá s akčním plánem pro nulové znečištění, který má eliminovat znečištění a chránit tak občany i přírodu  Unie. Plán bude pokrývat jak průmyslové znečištění, toxické látky, tak znečištění ze zemědělství a měst, například v podobě nadměrného množství živin a stranou pozornosti nezůstanou ani mikroplasty.

10. Jak chce EU řešit zvyšující se množství odpadu?

EU chce hlavně předcházet vzniku odpadu tak, aby se jeho množství rapidně snížilo. Oblastí, o níž se v poslední době hodně mluví, je cirkulární neboli oběhová ekonomika. Komise vydala Nový akční plán EU pro oběhové hospodářství, který přináší celou řadu opatření nejen udržitelných, ale i příznivých pro spotřebitele. Výrobky uváděné na trhy EU budou muset být navrženy tak, aby měly delší životnost a daly se snadněji opravit a modernizovat, recyklovat a opětovně použít. Budou zavedena opatření pro předcházení vzniku odpadů a snižování jejich množství, zvyšování recyklovaného obsahu a minimalizaci vývozu odpadů mimo EU. Výrobky na jedno použití budou všude tam, kde to bude možné, postupně stahovány z trhu a budou nahrazovány trvanlivými výrobky pro vícenásobné použití. Již teď se připravuje omezení záměrně přidávaných mikroplastů, například kosmetiky nebo nátěrů či hojiv. Obrovským problémem je raketově stoupající spotřeba textilu. Komise proto navrhuje zavádění nových podnikatelských modelů, podpoří třídění, opětovné použití a recyklaci textilních výrobků. Umožní spotřebitelům vybrat si udržitelné textilní výrobky pomocí značení a oděvy budou muset vyrobeny tak, aby vydržely déle.

Autor: Lukáš Hrábek

Nabízíme prostor pro nezávislé zdroje, relativní informace a různé názory nebo komentáře. Náš otevřený přístup a volný tok informací je určen všem. Publikované texty, příspěvky nebo komentáře nejsou názorem redakce inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.
Chtěli byste se s námi podělit o nějaký zajímavý názor, informaci nebo nápady? Neváhejte nás kontaktovat.
- Reklama-
kategorieEKOLOGIE
- Reklama -

Aktuálně

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

- Reklama-

Recyklace