Česká republika má mnoho specifik. Jedním z nich je, že tunely nahradily slovo krádeže. Od doby, co jich bylo použito poprvé, vypadá tak, že se v naší zemi nekrade, ale jenom tuneluje. To jistě ocení nejedna rating agentura, která své ratingy staví na zprávách z tisku.
Svůj dnešní příspěvek však chci věnovat skutečnému tunelu.
Dokonce to bude nejdelší železniční tunel v tuzemsku měřící 4.150 m. Je tak vzácný, že má i své vlastní heslo v encyklopedii WIKIPEDIA. A samozřejmě nejenom tam, ale i na stánkách serveru www.zdopravy.cz. Zde kde mu věnován samostatný článek, bohužel obsahuje drobné chyby.
Jednou z nich je, jak autoři uvádí, že tunel, jenž měl stát 4 miliardy, stál 5. Skutečnost je jiná, tunel stál 7 326 302 015 Kč. Znamená to, že částkou se kterou společnost vyhrála zakázku byla překročena jen o 83%. To je ale pakatel a není to téma, kterému se chci věnovat.
Rád bych se tunelu a celé trase věnoval z pohledu uživatele, tedy cestujícího. Ten kdo si řádně zaplatí jízdenku, ale též ze svých daní spolufinancoval i stavbu tunelu.
Vlakem nejezdím tak často. Přes Plzeňské nádraží a koleje, však vede má cesta téměř denně.
Když se rozhodnu jet vlakem, většinou to znamená, že jedu dál. Prostě nejedu svým vozem, přitom nevezu jiný náklad než své oblečení a elektrickou jednokolku. Ta mne vždy na mých cestách doprovází. Cestuji tak například na workshopy, které vedu pro logistickou akademii v Brně nebo Ostravě. Jezdím za klienty v rámci rozsáhlejšího projektu.
S ohledem na to, že to mám na Plzeňské nádraží jen několik bloků, byl bych hloupý, kdybych volil autobus.
V posledních třech letech jsem takto využil služeb Českých drah cca 20x.
Čeho jsem si všiml v době budování tunelu byl objem zpráv hovořících o výhodě tunelu. Dokonce o nutnosti, bez které nemůže Plzeň přežít. Nejdříve se hovořilo, že se čas strávený na cestě zkrátí o 22 minut, potom se hovořilo o 12 minutách. Abych se na vlastní kůži po zahájení provozu přesvědčil, že matematika je neúprosná a doba jízdy je +/- 6 minut oproti dřívějšku, a to dá rozum že +/-6 je 12 minut.
Důvodem, proč jsem se rozhodl opět tématu železnice a tunelů věnovat je aktuální potřeba zajet přednášet v polovině října do již zmiňované Ostravy. Vlak společnosti REGIOJET mezi Prahou a Ostravou jezdí tak, jako dříve. Ted v mnou zvoleý čas je sice o něco dražší, ale komfort jízdy odpovídá ceně.
Co mne však překvapilo byly údaje na stránce Českých drah. První, co mi padlo do oka bylo zvýšení ceny jízdného a to o 25%. Toto jsem nechápal, protože indikován byl opačný vývoj. Do okamžiku, než jsem uviděl, že standardní doba jízdy se protáhla o polovinu.
Nyní je navýšení ceny samozřejmě naprosto legitimní.
České dráhy totiž poskytnou svým zákazníkům komfort mobilní střechy nad hlavou mnohem déle, až je nasnadě se zeptat, zda-li by cena také neměla stoupnout o polovinu, aby to bylo spravedlivé.
Myslím, že po České poště i České dráhy, touto cestou nastavují nové standardy. Dalo by se říci, že jsou na prahu nové revoluce. Zatímco u České pošty delší doba dodání rovná se vyšší cena, bude u Českých drah místo balíků přepravován cestující, který není žádný balík a ví, že čas jsou peníze.
Už jsem slyšel, že se chystá další tunel a nezbývá se zeptat, také se už těšíte?
Přeci jen, kde jinde ve světě mají na konci tunelu tu největší tmu, co říkáte.