Na tuhle složitou otázku samozřejmě nikdo nedokáže odpovědět přesně. S předpověďmi se to má tak, že na dlouho dopředu, a třicet let je dlouhá doba, se velmi často mýlí.
Před třiceti lety zrovna čerstvě skončil Gustav Husák a totalitní režim. O internetu se nám ani nezdálo a první mobilní telefon se nosil na zádech. Budoucnost není daná, ale formují ji i naše vize a politiky, jakým směrem se chceme vydávat. Vesmírný program Apollo reprezentoval odhodlání části lidstva přistát na Měsíci a během krátkého času se to skutečně podařilo. Stejně tak pokud si lidstvo v současnosti řekne, že chce a potřebuje skončit s fosilními palivy a oteplováním planety, je to možné. Ale je to mnohem větší sousto. I proto Greenpeace přináší vizi tzv. Energetické (R)evoluce.
Energetická (R)evoluce
V roce 2012 jsme vydali naší první studii s tímto názvem Energetická revoluce pro Českou republiku a v současnosti připravujeme její novou verzi, která by měla být hotová na začátku roku 2021. Institute for Sustainable Futures při Technické univerzitě v Sydney pro nás vymodeluje, jak dosáhnout technicky i ekonomicky uhlíkově neutrální energetiky, včetně vytápění a dopravy. Sázíme především na energetickou efektivitu a úspory, na chytrou spotřebu a řízení sítí a na velký podíl obnovitelných zdrojů energií (OZE).
Rozvoj OZE po celém světě je mnohem rychlejší než očekávala většina předpovědí, včetně starších předpokladů Greenpeace. Větrné a solární zdroje mohou také za rapidní vývoj energie čerpané z OZE v Německu. V roce 2019 se tam vyrobilo z obnovitelných zdrojů 46 % elektřiny. V Česku jsme jen na 15 %.
Země, které investují do obnovitelných zdrojů, často také vyvíjejí nové technologie, které umožňují elektřinu ukládat a používat později. Kromě u nás známých přečerpávacích elektráren jsou už v praxi i technologie velkých bateriových úložišť, přebytečná elektřina se dá použít na výrobu vodíku či dokonce výrobu metanu (tzv. technologie ‘power to gas’). Používají se také obří setrvačníky nebo se elektřina mění na teplo, které se dá snáze uchovávat.
Rozvíjejí se také technologie, které umožňují kombinovat zemědělství a solární elektrárny. V několika zemích běží projekty, ve kterých se zkoumá jaké plodiny se mohou pěstovat pod solárními panely. S rostoucím suchem totiž panely pomáhají zachovat vlhkost na polích. A existují už také částečně průsvitné panely, které jsou pro zemědělské využití ještě výhodnější.
V roce 2019 vyrobilo Německo 46 % elektřiny z OZE. V Česku jsme jen na 15 %.