Analýza ČIŽP k zprávě Vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě

Po důkladném prostudování zprávy Vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě konstatuje Česká inspekce životního prostředí, že se jedná o chaotickou a záměrně tendenční zprávu. Její autoři buď vůbec neumějí pracovat s fakty, anebo jsou to politici bez zodpovědnosti, vedení výhradně politickými motivy bez ohledu na pravdu a fakta. Autoři zprávy sice upozorňují, že jejich zadáním není najít viníka (to je věcí Policie ČR), ovšem kromě kritických útoků na inspekci (případně vodoprávní úřad) se ze zprávy nedá vystopovat smysl žádný. Není to ani odborná studie, ani analýza události kvůli absenci výpovědí mnoha odborníků i pracovníků, kteří záchranné práce řešili na místě. Rovněž nepracuje (ani nemůže) s fakty, které má k dispozici policie. Je to pouze politický kompilát nepřesných údajů, končících takřka v každém odstavci kritikou ČIŽP.

Zpráva vůbec nebere ohled na trestní stíhání, v němž bylo vzneseno obvinění vůči právnické a fyzické osobě a na to, že Policie ČR má tedy v souvislosti s tímto stíhání informace, které komise (ani veřejnost) k dispozici nemá. V tomto ohledu tedy ani nemůže být zpráva komise chápána jinak než jako amatérská snaha o rekonstrukci případu, ke kterému jí ale chybí zásadní informace a k tomu si ještě dovoluje predikovat, že případ už nemůže být řádně vyšetřen.

Zpráva se ani nezmiňuje o vlastním šetření Ministerstva životního prostředí ČR, které nenašlo na postupu ČIŽP v případě havárie na Bečvě žádné pochybení. Pro potenciální kritiky rovnou upozorňujeme, že audit vypracovávali úředníci a odborníci, kteří nejsou vázáni žádnými politickými pouty a pracují na ministerstvu ještě z dob minulých ministrů.

K mnoha chybám zprávy je nutno upozornit, že se komise vůbec nezabývala průběhem povolovacích procesů u výustí zařízení právnických osob do Bečvy, přestože je to stěžejní záležitost pro prevenci podobných událostí. Komise vyčítá inspekci, že byla málo aktivní při kontrolní činnosti, ale vůbec neřeší činnost Krajského úřadu Zlínského kraje v inkriminovanou dobu. Kraje mají také kontrolní pravomoci minimálně u zařízení, u nichž vydává povolení, např. u společnosti Deza. Proč tedy kraj neprovedl kontrolní činnost hned 21. září a proč se nad tím komise nepozastavuje? Tendenčnost zprávy potvrzuje i to, že ve zprávě jsou výslovně uvedeny kompetence ČIŽP a nikoli kompetence jak vodoprávních úřadů na úrovni obcí s rozšířenou působností, vodoprávních na úrovni krajských úřadů a dalších subjektů podílejících se na řešení havárií.

Komise se žádným způsobem nezajímala, z jakých důvodů nebyl ze strany hejtmanů zvolen postup dle zákona o krizovém řízení. Rybáři měli dle svých sdělení při záchranných krocích zdravotní potíže, havárie je označována za největší environmentální katastrofu uplynulých let a sněmovní komise nepoložila ani jednu otázku hejtmanům, kteří měli kompetenci dle zákona o krizovém řízení. Proč?

Na druhou stranu komisi výrazně omlouvá skutečnost, že měla velice omezený čas na analýzu celé události – byla ustanovena na pět měsíců a z toho pracovala jen dva. Výrazně ji totiž zdržela volba předsedy a další byrokratické úkony. Nehledě k tomu, že každý z členů komise měl vedle toho další politickou práci v rámci své poslanecké činnosti.

Z celkového pohledu na zprávu se dá říci, že se v ní vyčítá předem vybranému orgánu něco, co mu vůbec  nepřísluší, za co není ze zákona odpovědný. Ale  v každém případě, ať už někdo případně pochybil či ne, rozhodně to nemělo vliv na průběh vyšetřování a postup policie, která svá obvinění sdělila a jistě dojde ke spravedlivému výsledku.

K některým  konkrétním nepřesnostem zprávy, jejíž text je k dispozici zde (odkaz).