Zemědělce trápí drahé palivo, až milion ročně navíc.

Náklady na provoz zemědělských strojů stouply za poslední měsíce až o třetinu. Oproti loňskému roku toho navíc traktory najezdí více, důvodem jsou změny ve výsadbě plodin u velkých polí. Farmy proto hledají cesty, jak ušetřit. Cesty nechávají plánovat počítač, zároveň hlídají reálnou spotřebu strojů. Podle startupu Agdata – nejrozšířenějšího českého řešení pro precizní zemědělství – stoupla poptávka po kontrole spotřeby asi pětinásobně.

Větší česká farma s obvyklým zaměřením (tedy především s rostlinnou výrobou nebo s menší částí živočišné výroby) v průměru spotřebuje podle měření systému Agdata asi 120 litrů paliva na jeden hektar ročně. Jeden stroj ujede za 12 měsíců mnohdy tisíce až desetitisíce kilometrů. Rozpočteno na absolutní čísla musí takováto tisícihektarová farma počítat s investicí do paliva kolem tří milionů korun ročně. Při 30 % nárůstu cen si tedy musí připlatit celý 1 milion korun za rok.

Jednou z mála cest, jak nárůst cen kompenzovat, je zefektivňovat trasy strojů, aby v průběhu dne při stejné práci najezdily méně. Jak to funguje v praxi? Jakýkoli stroj jakéhokoli stáří – ať už traktor, kombajn, nákladní auto nebo třeba vlečňák – je možné jednoduše odsadit inteligentní telematickou jednotkou. Ta dokáže v reálném čase předávat data o rychlosti stroje nebo soupravy a také její polohu s přesností až na deset centimetru, zároveň s propojením na can bus, tedy hlavní datovou směrnici stroje, dokáže pracovat s aktuální spotřebou.

Systém díky tomu může systém přesně naplánovat kompletní trasu stroje. To znamená nejen jeho přesun na pozemek, ale také jeho jízdu po něm. Díky tomu může zemědělec organizovat a optimalizovat práci a na úrovni celé strojové flotily. Oproti ručnímu plánování tras je takto možné denně šetřit desítky kilometrů, které stroje najedou. Úspora paliva se díky výpočtům tras pohybuje kolem 8–10 %.

“Šetřit palivo je dnes potřeba víc než kdykoli jindy a zemědělci si to uvědomují. Poptávka v této oblasti stoupla asi pětinásobně. Jen počet kilometrů, které musí stroje najezdit, stoupl kvůli legislativním úpravám výsevu plodin a protierozním vyhláškám za poslední roky asi o 12 %. A to i v případě, kdy trasy plánuje chytrý algoritmus. Když je někdo plánuje pocitově, může najezdit ještě výrazně víc,” vysvětluje Jiří Musil, CEO Agdata.

Plánování tras a optimalizace využití zemědělských strojů však není jediné místo, kde se zemědělci snaží hledat úspory. Stále větší zájem je také o automatickou kontrolu spotřeby jednotlivých strojů. Čidla dnes jednoduše dokážou hlídat objem spotřebovaných pohonných hmot pracovního stroje, porovnávat ho s údaji o tankování a také daty, které dodávají telematické senzory. V případě, že se data neshodují, dostává vedení podniku ihned zprávu.

“Poptávek na instalaci kontrolních systémů nám chodí desítky měsíčně. Z informací, které máme od farmářů vyplývá, že rostoucí ceny paliva pravděpodobně stojí za nárůstem drobných krádeží. Nafta mizí jak ze zásobníků, tak přímo nádrží strojů. Je třeba si uvědomit, že stále více farem kvůli nedostatku pracovní síly brigádníky, takže mezilidskou důvěru v takovém případě bohužel musí nahradit automatická kontrola,” zmiňuje Musil. “V některých případech provozní nebo účetní teprve po nasazení automatického systému zjistí, že jim touto cestou mizely každý měsíc litry nafty v tisícikorunových částkách.”

Podle Musila se i díky rostoucím cenám paliva více ukazují přínosy digitalizace v zemědělství. A to nejen kvůli zmíněným kontrolám, data o spotřebě a pohybu strojů totiž umožňují farmářům dopodrobna plánovat nákup paliva v závislosti na plánování jednotlivých prací. Dává jim data pro vyjednávání o cenách nafty a zároveň dokáže dopředu určit, jakým podílem se budou pohonné hmoty na pracích podílet. To zase může vést k úpravě marží, aby se podnik nepropadal do ztráty.