Covid, klimatická změna nebo například digitalizace. To jsou hlavní faktory ovlivňující ceny potravin v České republice. Zatímco některé potraviny stojí několik let více méně stejně, u některých se cena neustále mění. Jak je to možné? Spotřebitelské ceny jsou často ovlivněny exportem a importem, ale jak k této problematice přistupují zemědělci? To popisuje Lukáš Musil, akreditovaný konzultant ministerstva zemědělství a zároveň odborník na digitalizaci z české společnosti Agdata.
-
Pandemie covid-19
Nelze začít jinak. Zemědělství, podobně jako ostatní segmenty české ekonomiky, je pandemií a vládními nařízeními naprosto zásadně zasaženo. Zatímco loni na jaře farmáři řešili, kdo bude pracovat na poli, protože v důsledku zavřených hranic chyběli sezónní pracovníci ze zahraničí, od podzimu jsou hlavním problémem uzavřené restaurace a rovněž částečně školy a školky. Rostlinná a živočišná produkce je závislá na provozu restauračních a stravovacích zařízení. Proto farmáři utlumují výrobu, a to ovlivňuje i ceny.
„Podle našich dat a informací od klientů jsme vypočítali současné ztráty na zhruba půl miliardy týdně jen kvůli zavřeným restauracím a nižšímu odbytu. Vláda se snaží ztráty kompenzovat, ale současný lockdown situaci vůbec nepomáhá. Nejedná se pouze o farmáře specializující se na produkci masa. Mnohamilionové ztráty vykazují například menší vinaři, kteří v důsledku neustálého rušení akcí nemají možnost prezentovat svá vína. Těchto povolání je samozřejmě více. Farmáři jsou nuceni reagovat a utlumovat produkci, v současné době hovoříme až o 80 %,“ vysvětluje Lukáš Musil.
-
Legislativní změny
Roky 2020 a 2021 jsou pro farmáře z hlediska legislativních změn nejzásadnější od sametové revoluce. Jedná se především o opatření, která mají za cíl zadržení vody v krajině a zastropování polností. Velké farmy jsou nucené přemapovat svá pole, aby vyhovovala maximální výměře 30 hektarů s rozdělovacími pásy širokými aspoň 22 metrů či jinými opatřeními. Vynucené změny se promítají do cen jejich produktů zejména v rostlinné výrobě, avšak tyto náklady navíc jsou platné především pro tento rok, a proto by ceny měly ovlivňovat hlavně letos.
„V loňském roce se zastropování týkalo ‚pouze‘ farem s erozně ohroženou půdou, v letošním roce se změny dotkly všech zbývajících. Vzhledem k tomu, že průměrná česká polnost má rozlohu stále přes 100 hektarů, tak se tento zásah týká drtivé většiny středních i větších farem. Zemědělec musí zjednodušeně vzít své pole a rozkrájet ho tak, aby mělo maximálně 30 hektarů, s tím souvisejí větší náklady na zbudování mezí či rozdělovacích pruhů. Někteří ještě rozdělují takzvaně po staru kolíkováním, ti progresivnější již využívají prvky digitalizace, které například naše Agdata nabízí,“ uvádí Musil.
-
Digitalizace