V Praze otevře svou kancelář Evropská investiční banka, která mimo jiné spravuje fond EFSI tvořící základ investičního plánu Evropské komise. Z něj Česko využívá podporu pro financování malých podniků, využít by však peníze mohlo i pro velké – například infrastrukturní – projekty. Představy jsou však zatím mlhavé a v popředí zůstávají klasické nástroje jako strukturální fondy. Čerpání z nich by se však mělo zefektivnit, a i k tomu prý může EFSI pomoci.
V pondělí v Praze otevře kancelář Evropská investiční banka (EIB), která chce posilovat svou přítomnost ve všech členských zemích EU. Očekává díky tomu lepší komunikaci s národními orgány a efektivnější práci s financovanými projekty.
EIB a Evropská komise věří, že otevření kanceláře usnadní také zprostředkovávání informací a častější využívání Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který je základem Investičního plánu pro Evropu přezdívaného Junckerův balíček.
| Do jakých projektů se z EFSI investuje v zahraničí? Přečtěte si náš další ČLÁNEK. |
Ten by měl v EU do roku 2017 zmobilizovat 315 miliard eur pro investice do projektů, které by posílily evropskou konkurenceschopnost. Podle Komise tak pomůže k výraznějšímu oživení unijního hospodářství.
Fond začal fungovat loni na podzim a Brusel ho zatím hodnotí pozitivně.
„Junckerův plán se podařilo rozběhnout během šesti měsíců, což je na evropské poměry rekordně krátká doba,“ řekla tento týden redakci místopředsedkyně Komise zodpovědná za rozpočet a lidské zdroje Kristalina Georgievová.
„Během této doby se nám podařilo vygenerovat přes 60 miliard eur v soukromém sektoru. Bez plánu by se nic takového nestalo,“ dodala.
Cukrování koláče
V Česku je o financování z EFSI zájem zejména ze strany bankovních institucí. Využívají při tom jedné ze dvou hlavních větví EFSI, která je určena pro podporu malého a středního podnikání. Na tu je ve fondu vyčleněno 5 miliard eur z vlastních zdrojů EIB, které spravuje její dceřiná společnost, Evropský investiční fond (EIF).
Už loni v létě podepsala Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) s EIF smlouvu k programu pro konkurenceschopnost malých a středních podniků COSME. Získala tak protizáruku na dodatečné financování výhodných investičních úvěrů pro malé podnikatele v rámci Programu Záruka 2015–2023.
S EIF uzavřely dohodu pro financování malých podniků také Komerční banka a Česká spořitelna. Podle odhadů Komise by ze všech tří projektů mohlo být z EFSI do roku 2017 dohromady vyčerpáno 30 milionů eur, na které by si mohlo sáhnout více než 1 800 malých podniků.
Podle předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) Karla Havlíčka se tak ovšem zatím spíše lehce cukruje koláč, který už je sladký dost.
„Je to určitě pozitivní zpráva, ale že by nějak zásadně ovlivnila trh malých a středních podniků, to zatím ne,“ myslí si.
„Je pravda, že situaci může trochu zkreslovat fakt, že úvěry jsou dnes dostupné poměrně dobře, navíc s rekordně nízkými úroky, a firmy tak ani nepocítí, že mají nějak mimořádně zvýhodněné podmínky,“ vysvětluje.
Vykrýt nedostatky
EFSI Havlíček chápe především jako nástroj pro rozvoj infrastruktury, zajímavých inovativních projektů, riskantních projektů spojených s novými technologiemi nebo projektů v komplikovaných regionech.
K těmto účelům má EFSI opravdu sloužit. Na budování infrastruktury a podporu inovací se zaměřuje druhá větev fondu, která má k dispozici 16 miliard eur z evropského rozpočtu. Tyto veřejné peníze mají sloužit jako záruka a umožnit EIB financovat i rizikovější projekty, než na jaké byla dosud zvyklá.
Zatím z ní čerpají spíše země v západní Evropě. Novější členské státy jsou podle některých názorů navyklé spíše na využívání strukturálních fondů EU a s jinými nástroji příliš zacházet neumí.
„Podniky v České republice nejsou na nové nástroje připraveny,“ řekla EurActivu například zástupkyně ředitele Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR zodpovědná za evropské záležitosti Vladimíra Drbalová.
| Přečtěte si také náš ROZHOVOR s výkonným ředitelem EFSI. |
Přesto se uvažuje o tom, jak by bylo možné EFSI více využít právě i v Česku.
„Evropský fond pro strategické investice je nejen vhodný pro investiční financování projektů v České republice, ale je to příležitost, kterou bychom měli cíleně a promyšleně využít,“ myslí si poradce prezidenta Hospodářské komory ČR Ivan Voleš.
„Abychom udrželi relativně příznivý hospodářský růst za uplynulý rok, který byl bezpochyby významně podpořen čerpáním evropských prostředků z fondů evropské soudržnosti, potřebuje naše ekonomika další výrazné impulsy, kterými by se měly stát velké investiční projekty doplněné o podporu investic i na úrovni malých a středních podniků,“ říká k EFSI.
Uvádí přitom infrastrukturní nedostatky například v oblasti komunikačních sítí, ale také v dopravě. „Například Praha je snad již poslední evropské hlavní město, které nemá dálniční okruh,“ řekl EurActivu. EFSI se dá podle něj využít také pro rozvoj obnovitelných zdrojů nebo takzvaného oběhového hospodářství.
„Z EFSI se však dají financovat i investiční projekty v dalších oblastech, kde pociťujeme nedostatky, jako je vzdělávání, sociální péče nebo zdravotnictví,“ dodává.
Také české ministerstvo průmyslu a obchodu na dotaz k EFSI vyjmenovává možnosti v infrastruktuře, vzdělávání, výzkumu a inovacích, rozvoji obnovitelných zdrojů nebo v oblasti energetické účinnosti.
Obecně se podle pravidel EFSI hodí k financování projekty, které jsou ekonomicky životaschopné, technicky proveditelné, drží se prioritních politik EU, mají potenciál mobilizovat další zdroje a zajišťují adicionalitu, což znamená, že by bez podpory EFSI nemohly být realizovány.
Přesnější představu o konkrétních projektech by mohl nabídnout Evropský portál investičních projektů (European Investment Project Portal – EIPP), jehož spuštění je plánováno během tohoto nebo příštího měsíce.
| Havlíček: Ve financování z evropských peněz si ČR musí udělat pořádek. |
„Mezi zájemci o získání investičních prostředků a EIB, respektive EFSI nebudou žádní prostředníci. Informace o vybraném projektu v Česku proto získáme zřejmě asi až po jeho schválení, takže si budeme ještě muset počkat, který z českých žadatelů se svým návrhem uspěl,“ odpovídá Voleš na otázku, zda má Hospodářská komora přesnější představu o českých projektech, které by mohly u EFSI uspět.
Firmy usilující o podporu z infrastrukturní větve – předpokládá se, že se bude jednat hlavně o velké firmy – se totiž mohou obracet přímo na EIB. Vláda projekty v Česku nekoordinuje, může jim však poskytnout administrativní podporu.
Zapojení do této větve EFSI by mohla v budoucnu zvažovat i ČMZRB.
„Naše účast by závisela na dohodě s příslušnými ministerstvy. Pokud by stát usoudil, že pro některé projekty by byl úvěr podpořený z EFSI vhodný, snažili bychom se hledat řešení a mohli bychom v tomto směru naše aktivity rozšířit. Zatím v takové situaci nejsme, ale chceme se státem jednat a prozkoumat, zda by bylo naše zapojení při financování těchto investic v České republice potřebné,“ řekl redakci náměstek generálního ředitele banky Lubomír Rajdl.
Zefektivnit čerpání
Otázkou zůstává, jestli české firmy projeví o fond skutečně zájem. Například Svaz průmyslu byl v minulosti k EFSI spíše skeptický a volal především po dobrých regulatorních a administrativních podmínkách pro podniky a investory.
Zdá se, že o možnostech využití EFSI zatím v Česku panovaly mlhavé představy a jak již bylo řečeno, firmy se tak raději spolehly na osvědčené nástroje. Český bankovní sektor navíc nebyl postižen krizí, a tak nenastaly problémy s poskytováním úvěrů. Firmám se proto možná zatím nechtělo dělat krok do neznáma.
Na druhé straně je podle odborníků možné EFSI s doposud existujícími nástroji propojovat. Výkonný ředitel fondu Wilhelm Molterer dokonce tvrdí, že něco takového může například zvýšit efektivitu čerpání ze strukturálních fondů.
„Potřebujeme, aby byly připraveny i úřady v jednotlivých státech, protože čerpání financí ze strukturálních fondů mají na starost ony. Pokud budou ochotné spolupracovat a spojit výhody EFSI se strukturálními fondy, vidíme v tom velký potenciál,“ řekl EurActivu v rozhovoru.
Filozofie strukturálních fondů EU v současném programovacím období (2014–2020) ostatně klade větší důraz na finanční nástroje, u kterých se na rozdíl od dotací počítá s návratností investic a možností jejich opětovného využití.
„V tomto ohledu se oba nástroje mohou vzájemně doplňovat. Zatímco zdůvodnění, design, legislativní rámec a časový rámec se u obou nástrojů mohou lišit, EFSI může podpořit investiční projekt realizovaný v rámci strukturálních fondů tím, že rozšíří rozsah celého projektu,“ přibližuje Voleš z Hospodářské komory.
Česká realita
Prozatím je ale potřeba definovat jasné zásady takového propojování, aby nedocházelo k porušování pravidel pro fungování obou nástrojů a principů státní pomoci.
„Zdá se, že je vhodné, pokud má každý z obou zdrojů na projektu svůj podíl. Není však zájem o to, aby byl například poskytnut úvěr ze strukturálních fondů, který by byl zároveň zaručen prostřednictvím EFSI. Šlo by totiž o tzv. dvojité financování,“ říká k tomu náměstek ČMZRB Rajdl.
Podle Havlíčka z AMSP však bude v Česku potřeba začít hlavně vytvořením přehledu o reálné situaci v čerpání fondů.
„Je to několikaletá diskuze, která nemá konce,“ řekl redakci.
„Do Česka putuje množství evropských prostředků, ovšem různými kanály a chybí nám nejen ucelený přehled, ale také vyhodnocení efektivity napříč odvětvími a tak dále. Vůbec nepracujeme s výsledky v koncentrované podobě, a pokud, pak nahodile,“ vysvětluje své pochyby.
Autor: Adéla Denková
Zdroj: euractiv.cz