Obce mají v budoucnu lépe hospodařit s odpadem, porostou poplatky za skládkování. Za svoz odpadu si pravděpodobně připlatí „netřídiči“. Města mohou začít vyměřovat poplatky podle pravidla „platíš tolik, kolik vyhodíš“. Za kilo komunálního odpadu by člověk zaplatil až šest korun, pokud by město měřilo podle objemu, platil by korunu za litr.
Česko je skládkařská velmoc, místo toho, aby města odpadky využívala jako obchodovatelnou surovinu, zahrabávají je ale často barbarsky do hlíny, míní ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jeho ministerstvo proto připravilo zákon, který má skládkování omezit – města si postupně připlatí za ukládání komunálního odpadu na skládky, do roku 2023 mají poplatky ze stávajících pěti set korun za tunu odpadků stoupnout víc než třikrát.
A změny dopadnou i na „netřídiče“ – brzy si připlatí za svážku odpadu z „černých popelnic“.
„Často panuje představa, že když člověk platí za černou popelnici a nahází do ní všechno, bude to v pořádku. Jenže lidé se tím sami okrádají – protože poplatkem obci platí rovněž za barevné nebo velkoobjemové kontejnery. A obce za ty peníze také staví sběrné dvory, které lidé dostatečně nevyužívají,“ popisuje Jaromír Manhart, který má na ministerstvu životního prostředí odpady na starosti.
A doplňuje, že zatímco lidé za popelnice platí ročně průměrně 700 korun, obce stojí nakládání s odpady v průměru přes 900 korun na hlavu.
Část peněz sice dostávají od chatařů, živnostníků nebo firmy Eko-kom, která sváží odpadky z barevných kontejnerů, stále ale doplácí z vlastních zdrojů. A to i přesto, že by od lidí mohly vybírat víc – horní hranice poplatků za komunální odpad je nastavená na tisícikoruně. „Žádná z obcí to nevyužívá,“ říká Brabec.
K tomu pravděpodobně brzy dojde – za dva roky se má zvednout maximální hranice poplatků za komunální odpady o stokorunu.
Obce také budou moci účtovat poplatky měsíčně.
Ministr by si navíc přál, aby města přestoupila na jiný způsob účtování poplatků – tzv. „platíš tolik, kolik vyhodíš“, který by zvýhodnil „třídiče“ oproti těm, kteří barevné kontejnery příliš často nevyužívají.
Města mají podle Brabce tři možnosti – buď budou lidem odpadky vážit, nebo jim nabídnou platbu podle velikosti popelnice, případně si budou moci lidé určit, jak velkou popelnici zvládnou za různou dobu naplnit.
„Vážení odpadů není nic nového, řada svozových firem má na svých autech váhu spárovanou s čárovým kódem přiděleným popelnici nebo pytli. Takže přesně ví, kolik odpadu bylo vyprodukováno na kterém konkrétním čísle popisném,“ vysvětluje Manhart.
Podle něj také lidé často platí za poloprázdné popelnice a ocenili by menší, v budoucnu by tak mohli platit za odpad podle litráže.
Úředníci spočítali, že průměrný Čech vyprodukuje ročně 503 kilogramů odpadu, z toho 205 kilo netříděného. A určili, že by v budoucnu měli lidé za kilogram odpadu, který hodí do černé popelnice, zaplatit maximálně 6 korun – město může jít s cenou i níž. Každý člověk by platil měsíčně minimálně za 10 kilogramů. Pokud se radnice rozhodne účtovat lidem poplatky podle litráže, zaplatí za litr korunu. To je má motivovat k tomu, aby víc třídili.
„Jenže lidé si často stěžují, že nemají v dosahu barevné kontejnery. V Česku jich je nyní přes 270 tisíc, ale zjevně je to pořád málo. Obce musí třídění zintenzivnit,“ říká Manhart.
Ministerstvo proto bude z evropských peněz na kontejnery nebo sběrné dvory přispívat, pro města má nyní připravených 12 miliard korun.