Skupina společností Plastic Union v ČR patří mezi ty, kteří to myslí s recyklací skutečně vážně, nenaříkají, ale dělají pro svou vizi konkrétní kroky jak u sebe, tak v komunikaci s dalšími partnery. Skupina rovněž v tomto roce, podobně jako další recyklační firmy, vstoupila do České asociace odpadového hospodářství, aby podpořila její praktické návrhy na posílení skutečné recyklace a principů oběhového hospodářství. Jak Plastic Union vidí současnost a vhodnou budoucnost odpadového hospodářství se Petr Havelka zeptal statutárního ředitele Radima Hofrichtera.
Ze samotného názvu vaší skupiny plyne, že středobodem vašeho zájmu jsou plasty. Je to tak? Jak dlouho jste na trhu a čím se vaše skupina firem zabývá?
Ano, je to tak. Vracíme plasty do života. Na trhu působíme necelé dva roky a vstoupili jsme na něj především proto, abychom přinášeli ekologické inovace v oblasti recyklace plastových komunálních odpadů. Díky naší unikátní technologii se o plasty staráme komplexně: od jejich výkupu, ručního dotřídění, přes drcení, odstranění nečistot praním, separaci dle typu a barvy, až po regranulaci a následný prodej regranulátu. To, co děláme, je skutečnou a ekologickou recyklací. Kromě toho se zabýváme také výzkumem.
Zmínil jste, že máte již několik provozoven v ČR. Pokrývá tedy vaše činnost aktuálně celé území, nebo působíte pouze regionálně?
Naše provozy se nacházejí na severní Moravě, ale nepůsobíme pouze regionálně. Už nyní nakupujeme plasty v celé Evropě a naše výrobky prodáváme po celém světě. Nevylučujeme rozšíření našich provozů a navýšení kapacit. Aktuálně pracujeme na tom, abychom od dodavatelů získávali další druhy plastů, především ty tvrdé z komunálního odpadu, které často dosud končí na skládce nebo ve spalovně místo v recyklačním zařízení.
Jaké konkrétní odpady vás na trhu druhotných surovin zajímají? Víme, že plasty, ale těch je řada druhů. Odbyt jakých plastů můžete svozovým firmám a dotřiďovacím linkám nabídnout? Případně kolik toho dokážete zpracovat?
Vykupujeme jakékoliv tříděné i netříděné tvrdé plasty. Zpracovatelská kapacita našich zařízení je 1 000 tun měsíčně, přičemž v blízké budoucnosti předpokládáme navýšení na 2 000 tun.
Vaše skupina má také inovační centrum. Na čem pracujete?
V našem inovačním centru, které je součástí společnosti ANTAKA, pracujeme na výzkumu a inovacích za účelem maximálního využití všech typů plastů, které lidé třídí do žlutých popelnic. Jednoduše řečeno zkoumáme to, jak lépe třídit a následně využít plastové odpady. Středem našeho zájmu je také vývoj kompozitních materiálů. Existuje i plastový odpad, který se nedá vyčistit, a končí tak ve spalovně nebo na skládce. Snažíme se proto vyvíjet nové kompozitní materiály složené z těchto jinak nevyužitelných plastů, které by mohly najít své uplatnění třeba ve stavebnictví.
Jak byste hodnotil situaci na trhu v ČR. Máte dostatek vstupních materiálů? Projevil se na vašem podnikání nějak zákaz importu odpadů do Číny?
Aktuálně máme dostatek vstupních materiálů a naším záměrem je postupné navyšování zpracovatelské kapacity našich zařízení. I proto se aktuálně soustředíme na osvětu směrem k dodavatelům, aby se začali věnovat i třídění tvrdých plastů z komunálních odpadů. Co se týče zákazu importu odpadů do Číny, ovlivnilo nás to spíše pozitivně. Vstupní suroviny totiž zůstaly v České republice a končily v našich zařízeních. Nedává přeci smysl v rámci ekologie, aby plasty mířily k recyklaci přes půl světa.
Jak vnímáte letos Evropou schválený balíček oběhového hospodářství? Jak se to promítne na vaší činnosti. Souhlasíte s evropskými cíli?
Evropský balíček oběhového hospodářství je ambiciózní plán, který podporujeme. Balíček stanoví míru recyklace komunálního odpadu až na 65 % do roku 2035. My jsme do recyklačního byznysu vstoupili s optimismem a pro naplnění těchto cílů hledáme cesty, jak inovovat a přinášet nová a lepší řešení v oblasti třídění a recyklace plastových odpadů.
Co by podle vás, jakožto zpracovatelské a recyklační firmy, pomohlo citelnějšímu navýšení skutečné recyklace a navýšení odbytu recyklovaných výrobků? Jste například pro ze strany ČAOH navrhované zvýhodnění recyklátů a recyklovaných výrobků ve formě snížené DPH nebo pro závazek státu využívat recyklované výrobky ve veřejných zakázkách?
Pro navýšení skutečné recyklace se nabízí řada opatření. Prvním je postupná minimalizace skládkování a spalování recyklovatelných odpadů a odpadů, které se dají využít jako suroviny pro další výrobu. Důležité je pak také vytvoření podmínek pro rozvoj trhu s recyklovanými materiály, protože recyklační byznys potřebuje své odběratele. Jinak řečeno, poptávka je klíčový prvek pro rozvoj recyklace. Zde by měl sehrát svou úlohu stát stimulací trhu – dle návrhu ČAOH daňově, či dalšími podpůrnými programy pro využívání výrobků s podílem recyklátů. Neméně důležitým krokem je ale také osvěta veřejnosti a firem – nikoliv v třídění odpadů, protože v něm Češi excelují, ale v opětovném využití odpadů a možnostech využití recyklátů ve výrobě.
Jak byste komentoval aktuální evropskou iniciativu k omezení jednorázových plastů? Pomohlo by recyklaci nějaké opatření ze strany výrobců obalů nebo samotných výrobků?
Za sebe i celou naši skupinu mohu říct, že omezení jednorázových plastů vítáme. Je to zcela logický krok. Když se nad tím totiž zamyslíme, tak bez brček nebo míchátek se ve skutečnosti obejdeme a nijak nás to neomezuje. Ale životnímu prostředí to pomůže a uleví zásadním způsobem.
Výrobci by se pak měli zamyslet nad tím, jaké materiály používají pro výrobu svých produktů. Hotový výrobek by měl být recyklovatelný, snadno rozložitelný dle materiálů pro třídění a následnou recyklaci, nebo by pro něj měl být zajištěný zpětný odběr a opětovné využití.
Zdroj: České asociace odpadového hospodářství, (www.caoh.cz)