Klimatická změna je komplexní problém, který nezvrátí jedna sněhová přeháňka.

Mraky sněhu, kolaps dopravy kvůli ledovce a klimatická krize tu je stále s námi. Proč? Pojďme se a to podívat a vysvětlit si, že i přes relativně normální počasí tu klimatickou krizi máme stále s námi. Důvodů je několik.

1. Klimatická krize je globální fenomén. Proto je třeba hodnotit globální průměry a nespoléhat se jen na data a “pocity” z malé České republiky. A globální teplotní průměry hovoří jasně – listopad 2021 byl globálně pátý nejteplejší v historii (o 0,2°C chladnější než absolutně nejteplejší listopad 2020), v Evropě blízký průměru 1991-2020, avšak v rámci kontinentu jsou patrné velké rozdíly. Říjen 2021 byl 4. nejteplejší říjen za dobu měření (od 1880), září 2021 bylo 5. nejteplejší od roku 1880.

2. Je třeba si uvědomit rozdíl mezi počasím a klimatem. Počasí je aktuální stav atmosféry, klima je dlouhodobý průměr – v řádu desítek let. Klima definuje variabilitu počasí ale počasí samo o sobě je velmi nestabilní a v rozmezí daném klimatem si “dělá doslova co se mu zamane.” Ve zkratce lze říci, že s růstem průměrné globální teploty se zvyšuje pravděpodobnost dnů s vyššími teplotami, neznamená to ale, že by nemohlo být docela normální počasí, jako máme nyní. Jen jich bude méně.

3. Je dobré si také položit otázku, zda jsme nyní vůbec svědky normální / průměrného počasí. Paradoxně nikoli. Respektive je dobré porovnávat současné počasí z dlouhodobými průměry. Pokud budeme porovnávat například sněhovou pokrývku, je jí méně* a přišla později než je dlouhodobý průměr 1961 – 2019 (srovnání z 8. 12.). (*platí hlavně pro horské stanice). Data o několik dní později z 11. 12. ukazují vyšší sněhovou pokrývku v Brně, ale méně než je obvyklé na horák.

4. Ačkoli nyní procházíme relativně vlhkým obdobím, především ve srovnání s roky před Covidem, u rizika sucha, což je nejviditelnější dopad růstu průměrné globální teploty pro ČR, jsou kostky stále více nastaveny v náš neprospěch. Srážky lze očekávat na našem území stále zhruba stejné s relativně velkými rozdíly mezi jednotlivými léty, ale průměrná teplota vzrostla v ČR od 60. let o více jak 2 °C. A vyšší teplota znamená jediné, vyšší výpar vody, méně vody v krajině. Podrobněji v našem článku.

5. A poslední důvod uvedeme otázkou – změnilo se nějakým zásadním globálním způsobem spalování fosilních paliv, což je hlavní příčina růstu průměrné globální teploty? Nikoli, stále vypouštíme do atmosféry skleníkové plyny a dokud nepřestaneme, klimatická krize tu bude stále s námi.

Kdokoli tedy tvrdí, že klimatická změna je u konce, protože jsme svědky neobvyklého nebo nečekaného počasí, dopouští se obrovského zjednodušení, které nelze nazvat jinak než plkáním.

Klimatická změna je komplexní problém, který nezvrátí jedna sněhová přeháňka. Jak praví oblíbený bonmot – „Stejně jako nezmizel ve světě hlad, protože jsme právě dojedli, nezmizela klimatická změna, protože právě nasněžilo!“