Jaká může nastat situace při zálohování PET a plechovek?

Ministerstvo životního prostředí jako hlavní argument uvádí, že se tak k recyklaci dostane více než 2,5 miliardy plechovek a PETek navíc. Zjevně tedy nejde o zálohování, ale o změnu systému sběru použitých obalů. Sebrané obaly totiž nebudou znovu po vymytí naplněny, jako to je u zálohovaných skleněných lahví. Ale stejně jako při sběru v kontejnerech na tříděný odpad recyklovány. Nelze se ubránit tomu, že více než o PETky a plechovky tu jde o peníze.

• Podle údajů poskytnutých MŽP se ročně na trh v České republice dostane 1,8 miliardy kusů PET lahví a 0,8 miliardy kusů plechovek.

• Každá pátá PET lahev podle ministerstva končí mimo kontejnery na tříděný odpad.

• 3 ze čtyř plechovek nejsou vytříděny vůbec.

• MŽP má zato, že novela zákona je koncipována tak, aby nenarušila současný systém třídění odpadu, ale spíše jej doplnila a inovovala. Toto tvrzení je zajímavé v kontextu skutečnosti, že práve v oblasti plastů jsou PET lahve jakýmsi „finančním tahounem“, protože o PET je zájem.

• Další zastánce zálohování, organizace Iniciativa pro zálohování pak dodává, že systém záloh je jedinou cestou k cirkularitě nápojových obalů – či lépe řečeno, zálohování je jediný univerzální všelék. Poněkud zjednodušující a naivní, nutno dodat.

• Výrobci nápojů pak tradičně argumentují snižováním emisí CO², úsporami energií a zlepšováním životního prostředí.

• Obchodníci budou muset lahve a plechovky v prodejnách nad 50 m² vybírat povinně.

• Povinně budou lahve a plechovky muset odebírat čerpací stanice.

• Plechovky a lahve budou muset odebírat i on-line prodejci.

• Celkem by mělo být k dispozici okolo 11 000 odběrných míst.

• V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude povinné (ani dobrovolné) místo odběru) pak zřídí takové místo provozovatel systému.

• nealkoholické nápoje od objemu 0,1 > 3 litry

• alkoholické nápoje do 15 % obsahu alkoholu v PET lahvích

• všechny nealkoholické nápoje v plechovkách o objemech 0,1 – 1 litr

• alkoholické nápoje v plechovkách do 15 % alkoholu

• výjimku tvoří mléčné výrobky, jejichž obaly zálohovány nebudou

Každopádně k novele bylo vysloveno více než 700 připomínek ze zainteresovaných stran. Objektivně vzato se může stát, že systém zálohování tak, jak ho vymysleli na MŽP dopadne stejně, jako nedávná digitalizace stavebního řízení. Fiaskem. Narychlo splácané, nedomyšlené.

Předně, co bylo tak špatného na systému, který již léta (pravda, v ne zcela transparentním monopolním postavení) provozovala obalová společnost EKO-KOM? Tenhle systém funguje již od roku 1997. K práci EKO-KOMU (a radnic) můžeme mít své výhrady. Ale za ta léta by se mělo logicky jednat o zaběhnutý systém, který se však nijak zásadně neinovoval a fungoval spíše ze setrvačnosti. Proč nezlepšit to, co máme? Třeba umožněním vstupu konkurence na trh, jak naší vládě důrazně doporučuje EU.

Mezi hlavní výtky k návrhu ministra životního prostředí patří:

• zavedení nového systému zkomplikuje zaběhnutý systém barevných kontejnerů

• povinné zálohování zvýší náklady zejména drobných podnikatelů

• mohou se snížit příjmy obcí a naopak více peněz z nového systému získají výrobci nápojů a výrobci zálohových automatů

• jde o duplicitu stávajícího systému třídění odpadů, která v případě PET přijde o nejcennější druh plastu

• investice do stávajícího systému vyjdou vniveč

• náklady na zálohování se mohou promítnout do cen nápojů v PET a v plechovkách

• nový systém bude vlastně ideálně funkční, pokud fungovat nebude – nebudou se vyplácet zpět zálohy za nevrácené lahve

Nicméně je zde i možnost, že systém přivítají bezdomovci, kteří podobně jako v jiných zemích zálohované obaly sbírají, vracejí a vybírají za ně zálohy. Pravda, poněkud politicky nekorektní skutečnost, ale pravdivá. Více na toto téma ZDE.