Na případ přivedlo inspekci Právo, když před půldruhým rokem upozornilo na to, že vedoucí skládky Jan Urban nechal svého dlouholetého kamaráda Františka Ryneše navážet na skládku tuny odpadu, aniž by o tom existovaly oficiální evidenční záznamy a aniž by Ryneš, který je majitelem právě společnosti Konstruktpol, zaplatil skládkovné.

Prý šlo jen o stavební suť

Urban se hájil tím, že šlo pouze o stavební suť, kterou nechal zpevnit cestu v areálu skládky. Právo ale tehdy získalo důkazy o tom, že nákladní vozidla Rynešovy firmy několik měsíců vozila na skládku různé harampádí, které ani nešlo k technickému zajištění skládky použít.

Byly to například staré pneumatiky, okna, skříně, betony s dráty, vodovodní trubky, lepenky či izolace, ale třeba i keře nebo velké černé pytle s neznámým obsahem.

„Společnost tvrdila, že se jednalo o stavební materiál, a nechtěla přistoupit na fakt, že šlo jednoznačně o odpady. Požádala tedy krajský úřad, aby rozhodl, zda se o odpady jednalo. Kraj názor ČIŽP potvrdil a stejně učinilo i ministerstvo životního prostředí. Firmě proto byla uložena pokuta,“ sdělila ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Plzni Petra Horčicová s tím, že sankce je pravomocná, protože Konstruktpol se proti rozhodnutí neodvolal.

Načerno přivezeno přes 900 tun

Usvědčit firmu se podařilo mimo jiného i díky neoficiálním záznamům o pohybu Rynešových vozidel s odpadem, které se Právu podařilo získat. Jsou v nich přesně uvedeny dny, časy a také množství přivezeného materiálu včetně jeho detailního složení. Z údajů je zřejmé, že kromě suti mířily od Konstruktpolu na skládku od března do června 2014 i tuny dalšího odpadu. Celkem to dělalo přes 900 tun, za které by měla firma Konstruktpol zaplatit skládkovné v řádech stovek tisíc korun.

Urban také argumentoval tím, že nebýt Konstruktpolu přístupovou cestu k nově budované část skládky by nebylo možné postavit.

„Nikdo sem totiž vhodný materiál k tomu nevozí. Tohle bylo jediné řešení, které se naskytlo,“ zdůvodnil Urban.

Urban zinkasoval obce

Z údajů v provozním deníku skládky ale Právo zjistilo, že ve stejném období navezly na skládku stavební suť další subjekty, a to přibližně 150 tun, za které musely zaplatit skládkovné. Urban za to dokonce zinkasoval i některé obce, které patří do sdružení spoluvlastnícího skládku.

„Bylo to asi 15 tun starých cihel a stálo nás to tisíce,“ potvrdila Právu účetní Obecního úřadu v Puclicích.

Skládku provozuje od roku 1994 společnost Lazce-Gis, kterou z více než poloviny vlastní soukromá firma Gis holding. Druhým spolumajitelem je Sdružení obcí pro odpadové hospodářství Lazce, které slučuje desítky obcí.