Zelená dohoda nesmí jít na úkor české ekonomiky, je třeba postupný přechod, samostatnost zemí při rozhodování o zdrojích energie a finance.

Pro Českou republiku, jako zemi s druhým největším podílem průmyslu v EU, je naplňování Zelené dohody pro Evropu náročnou výzvou. Lídři Evropské unie, včetně ČR, v prosinci 2019 přijali závazek, že Evropa do roku 2050 dosáhne klimatické neutrality a Zelená dohoda tento politický cíl rozpracovává do konkrétních opatření. Klimatická neutralita bude nejen pro ČR znamenat celkovou restrukturalizaci průmyslu, infrastruktury i energetiky. Česká republika ale na Radě EU zdůraznila, že nesouhlasí s navrhovaným radikálním navýšením unijních klimaticko-energetických cílů už do roku 2030 na úroveň 50 – 55 %. Jako jedna z mála zemí přitom ČR plní již cíl redukce emisí CO₂ do roku 2020 a má dobře nakročeno ke splnění aktuálně stanoveného cíle do roku 2030. Jeho razantní navýšení, které je zjevně za hranou praktické realizovatelnosti, je proto nezodpovědné. Dále uvedla, že v praxi je nezbytné už teď naplánovat potřebné dlouhodobé finanční zdroje v rámci celé Evropské unie. „Oceňujeme navržený evropský mechanismus pro spravedlivou transformaci a usilujeme o to, aby se při naplňování Zelené dohody myslelo na nutnost specifického financování regionů, kterých se transformace nejvíc dotkne, tedy zejména regionů uhelných,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček a dodává: „Nezbytné zdroje přitom musí jít nad rámec zdrojů pro ostatní priority, jako je třeba politika soudržnosti, ty totiž sledují jiné a stále aktuální cíle. Je také třeba zdůraznit, že každý členský stát musí mít právo zvolit si vlastní cestu ke klimatické neutralitě. Což mimo jiné znamená samostatné rozhodnutí o tom, jaké nízkoemisní zdroje energie země využije. Pro ČR je to rozhodně i jádro.“  

Do zemí Evropské unie míří 85 % českého exportu. Podle posledního průzkumu MPO tuzemské firmy, které na vnitřním trhu EU podnikají, nejvíc trápí překážky, které se týkají zejména služeb a částečně také zboží. U služeb jde především o nepředvídatelné jednání zahraničních úřadů, nadbytečnou administrativu a komplikované vysílání pracovníků. Vicepremiér Havlíček tak uvedl, že je třeba, aby se EU zaměřila právě na služby. Důvodem je mimo jiné tzv. servitizace, tedy propojování průmyslu a sektoru služeb. „Dat o překážkách na vnitřním trhu EU máme už dost, teď je třeba přijmout konkrétní opatření, která by podnikatelům v Evropě usnadnila činnost. Je nešťastné, že Evropská komise vnitřní trh v letošním roce v pracovním programu upozadila, snažíme se to změnit,“ doplňuje vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček s tím, že ČR bude samozřejmě nadále podporovat všechny iniciativy Komise, které povedou k prohlubování společného evropského trhu a zjednoduší život zejména malým a středním podnikům.

Rada mimo jiné projednala i nový přístup Evropské komise k Evropskému semestru a návrhy opatření ze Zprávy o výkonnosti vnitřního trhu. Rovněž schválila závěry k lepší tvorbě právních předpisů. V nich vyzývá k tomu, aby se zavedlo pravidlo, že se s každou novou regulací zruší odpovídající množství jiné nadbytečné regulace ve stejné oblasti.

Ministři také v souvislosti s nedávno vydanou Bílou knihu k umělé inteligenci (AI) probrali budoucnost této oblasti, novou evropskou datovou strategii a strategii o budoucnosti digitální Evropy. ČR má ambici a potenciál stát se lídrem Evropy v AI. V duchu národní hospodářské vize Czech Republic: The Country for the Future také usiluje o Evropské centrum excelence v souladu s českým národním tématem, které zní: „Umělá inteligence pro bezpečnou společnost“. ČR proto chce nejen v této oblasti spolupracovat na poli inovací, výzkumu a vývoje s dalšími evropskými zeměmi včetně průmyslového Německa a být silným technologickým partnerem i pro využívání komunitárních programů Evropské komise.

Zdroj: odbor komunikace MPO