Česká asociace odpadového hospodářství přináší aktuální příspěvek Petra Havelky do polemiky časopisu Odpadové fórum. V listopadovém čísle časopisu je téma polemiky, které již nějakou dobu slýcháme v médiích, a to deklarované omezení možností importu recyklovatelných odpadů do Číny.
Redakce časopisu uvedla aktuální polemiku následovně
Čína hodlá v rámci kampaně proti zahraničnímu odpadu a znečišťování prostředí zakázat dovoz několika druhů pevného odpadu. Omezení importu by se mělo týkat celkem 24 druhů odpadů v rámci 4 tříd – plasty, kovy, papír a kovy. V souvislosti se snahou o přechod zemí Evropské unie na oběhové hospodářství se redakce Odpadového fóra ptá:
Nemůže chystaná čínská omezení importu odpadů Evropské Unii pomoci k přechodu na oběhové hospodářství?
K uvedenému dotazu byli osloveni
Pavel Telička, místopředseda a poslanec Evropského parlamentu
Pavel Poc, poslanec Evropského parlamentu
Zdeněk Horsák, generální ředitel společnosti SUEZ
Jarmila Šťastná, šéfredaktorka časopisu Odpady
Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství
Jaroslav Tymich, jednatel společnosti Eurowaste, president Asociace českého papírenského průmyslu
Petr Šulc, výkonný ředitel Svazu průmyslu druhotných surovin
Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN
Plné odpovědi všech zhora uvedených naleznete v listopadovém čísle časopisu Odpadové fórum.
Vyjádření Petra Havelky
Nejprve stručně odpovím na položenou otázku. Ano může, pokud EU svou strategii oběhového hospodářství chytne za správný konec a bude ji myslet SKUTEČNĚ vážně. A nyní stručný komentář. Krok Číny je některými vnímán jako hrozba a možnost silného omezení recyklačních snah v Evropě. Ano, může to tak být. Podívejme se např. na již současnou situaci s nezájmem trhu o tříděný plast. Čínský impuls ale může být i pozitivní příležitostí budovat v Evropě stabilnější a životaschopné recyklační kapacity.
Jak zaznívá na řadě konferencí, v reálném využívání zdrojů z druhotných surovin je možná Čína dál než Evropa. A je jedno, jestli Evropa západní, střední, či východní. Důvodů je větší množství. Mezi ty hlavní patří komplikované a stále více se komplikující legislativa EU. Evropa chce na jedné straně znovu co nejvíce využívat suroviny z odpadů, na druhé straně však klade jinde nevídané povinnosti. Ty ve finále činí recyklaci poměrně obtížnou a drahou. Faktem potom je, že firem, které by se ve větším měřítku zabývaly recyklací, je stále málo. Tím nechci říci, že environmentální zákony nemají být přísné. Ale myslím, že v některých případech je to již „na hranici“. Jsme svědky toho, že na národní úrovni jsou zákony stále delší, složitější a už jim skoro nikdo nerozumí. Je to škoda. Podřezáváme si vlastní větev. Věřím, že evropský balíček může být pozitivním impulzem ke zlepšení stavu.
Dalším klíčovým a možná ještě podstatnějším důvodem je ekonomická smysluplnost recyklace. Ta jednoznačně existuje v Číně. V Evropě není stav dostatečný, což konstatuje i samotný balíček. Pokud by to tak bylo, nemuseli bychom si dávat recyklační cíle do zákonů. Pokud to tedy Evropa a členské státy, včetně ČR, myslí s recyklací vážně, pak je třeba místo stále opakovaných námětů na zdražení toho, či onoho poplatku, který bude jako trest vybírat stát od občanů, vytvořit motivaci pro zúčastněné subjekty.
V případě recyklace dlouhodobě jako ČAOH doporučujeme jako vhodné nástroje např. daňové zvýhodnění pro recyklované výrobky, druhotné suroviny, recykláty, apod. A to např. formou snížené či nulové DPH. Dále to může být výrazné zvýhodnění zdanění práce v recyklačním průmyslu. Tato opatření by byla platná plošně pro všechny, kteří by se chtěli na recyklaci podílet. Co naopak nedoporučujeme, jsou dotace. Ty vždy dostane jen někdo a ten je pak zvýhodněný oproti ostatním a dochází k nesmyslným deformacím tržního prostředí. To rozhodně není systémové řešení. V neposlední řadě by měl jít příkladem zejména stát, který zatím předkládal hlavně represivní opatření, zákazy a příkazy. Stát by měl ve svých veřejných zakázkách (např. liniové stavby, hromadné nákupy) preferovat druhotné suroviny, recykláty a recyklované výrobky. Pokud by tato opatření začala fungovat, věřím, že to skutečně vytvoří životaschopné podnikatelské prostředí pro recyklační průmysl. Pak nemusíme být závislí na vývozu tříděných komodit do Číny a můžeme konečně naplňovat myšlenky oběhového hospodářství.
Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství