Dostupné bydlení se sdílenými prostory dostává v Česku reálné obrysy.

Projekty takzvaného participativního bydlení jsou v naší zemi prozatím „v plenkách“, vzhledem ke stále tíživější situaci na trhu s nemovitostmi se ale dá
očekávat urychlení jejich realizace. V zahraničí se tento environmentálně udržitelný a často i sociálně dostupný způsob bydlení stal už běžnou součástí městských zástaveb, a právě své praktické zkušenosti představí renomovaní zahraniční odborníci Michael LaFond a Katharina Bayer zástupcům našich samospráv i zájemcům z řad laické veřejnosti na blížícím se projektovému symposiu v Praze. „Participativní bydlení má v zahraničí mnoho podob.

U nás by dobře mohly fungovat například takzvané baugruppe, které jsou hojně rozšířené v Rakousku nebo Německu. Zjednodušeně řečeno – skupina lidí se domluví, že společně postaví bytový dům. S architekty navrhne jeho podobu, včetně dispozic bytů tak, aby vyhovovaly potřebám a finančním možnostem každého z členů. Rodina bude mít větší byt, starší pár menší. Celé to může mít podobu spolku, nebo i družstva. Obec poskytne pozemek za výhodnějších podmínek výměnou za podmínku, že určitá část bytů musí být k dispozici v režimu dostupného nebo třeba i sociálního bydlení.

Pro stavební firmu či developery je také výhodnější stavět s baugruppe, nemusí se starat o prodej bytových jednotek. Skupina si vezme společný úvěr, lidé s nižšími úsporami se na něm mohou podílet menší měrou, a naopak jej budou splácet vyšším „nájemným“, čímž rozdíl postupně doplatí.

Lidé mohou sdílet auta, kola, nářadí, zahradu a další prostory a věci, čímž také ušetří velkou část financí,” vysvětlil Jan Malý Blažek z katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity.

Výzkumný projekt o participativním bydlení financovaný Technologickou agenturou ČR, který je právě ve fázi kulatých stolů se zástupci partnerských měst, vytváří metodiku s návodem pro česká města a obce i manuál pro obyvatele, aby věděli, jak mají při výstavbě postupovat, jaké možnosti existují a na jaké aspekty si dát pozor. Například, jak dál řešit provoz a údržbu sdílených prostor domu či společný rozpočet.

“Hlavním principem participativního bydlení je dohoda. Dohoda budoucích obyvatel a dalších aktérů nad majetko-právními, finančními, prostorovými a sociálními aspekty a na způsobu zapojení do přípravy výstavby a správy domů,” dodává Jan Malý Blažek.

“Tento způsob výstavby by mohl alespoň částečně zlepšit situaci s finančně nedostupným bydlením. V současném běžně aplikovaném modelu má rozhodující slovo developer, který se často nedostatečně podílí na infrastruktuře lokality. V místě pak může chybět občanská vybavenost či zeleň, byty jsou určené k prodeji nebo pronájmu za nedostupné ceny, chybí podíl městských bytů nebo sociálního bydlení a město ztrácí možnost jakýmkoliv způsobem ovlivnit cenovou politiku.

Dochází tak k postupnému vysídlení původních obyvatel, kteří si život v těchto
čtvrtích nemohou dál už dovolit,“ popisuje aktuální situaci Václav Orcígr z Arniky, vedoucí kampaně Praha – město pro život.

Do projektu Jana Malého Blažka z Masarykovy univerzity a partnerů z Fakulty architektury ČVUT, Sociologického ústavu AV ČR, Technické univerzity v Liberci a Arniky, se zapojila šestice českých měst a obcí (Hrádek nad Nisou, Liberec, Opava, Psáry, Jihlava a Pardubice). Ta se spolu se svými obyvateli zapojí do procesu navrhování konkrétních projektů participativního bydlení nebo programů rozvoje tohoto segmentu ve městě.

Praktické zkušenosti z Německa a Rakouska, představí renomovaní zahraniční odborníci na projektovému symposiu se zástupci partnerských měst či MMR a MPSV, které se uskuteční 3.12. 2021 na Sociologickém ústavu Akademie věd v Praze. Jeho přímý přenos bude přístupný registrovaným účastníkům, registrace je možná na tomto odkazu. Další informace naleznete v popisu události zde.