Propad cen komodit znehodnotil světové kovové doly nebo ocelárny takovým způsobem, že společnosti z odvětví se jich zbavovaly za mizivé ceny, jen aby snížily kupící se ztráty či vzrůstající zadlužení. Existuje ale nejméně jeden kov, který se těší nebývalému zájmu. Poměrně vzácné šance získat niobový důl v Brazílii se nedávno chopili Číňané. Přeplatili nejméně 15 dalších zájemců.
Niob, pojmenovaný podle řecké bohyně Niobé, se používá k zušlechtění oceli do průmyslových trubek nebo leteckých součástek. Ocel je díky němu pevnější a zároveň lehčí. Těží se pouze na 3 místech na zemi v Brazílii a Kanadě a cena jednoho kilogramu relativně vzácného ovu je sedmkrát vyšší než u kila mědi. Číňané jsou si všech těchto fakt vědomi a za možnost vlastnit niobový důl pořádně zaplatili. China Molybdenum ve snaze získat brazilskou niobovou a fosfátovou divizi těžařské společnosti Anglo American vyřadila ze hry nejméně 15 dalších zájemců včetně Vale. Čínská společnost souhlasila, že zaplatí o 50 procent více, než očekávali analytici a důl si přivlastnila za 1,5 miliardy dolarů. Nákupní šílenství, které se strhlo v souvislosti s tímto dolem, ukázalo na rostoucí význam trhu s kujným kovem stříbřité barvy, o kterém nikdo vlastně mnoho neví.
Niob je pro mnoho komoditních expertů neustále záhadou. Kov se těžko hledá a není snadné ho ocenit. Více než 80 procent celosvětové produkce pochází od jedné jediné společnosti – brazilské Cia. Brasileira de Metalurgia & Mineracao CBMM. Cenu Niobu neuvádí ani Metal Bulletin, který jinak sleduje hodnotu i bizmutu nebo germania, ale u niobu kvůli nízké likviditě údajně cenu stanovit nedokáže. Svět, který potřebuje lehčí a pevnější ocel přitom na niobu závisí. Téměř padesát procent ušlechtilé oceli se potom využije ve stavebnictví. Zbytek míří do automobilového průmyslu, ropovodů nebo plynovodů, loďařství nebo na výrobu nerezové oceli.
V loňském roce se podle australské společnosti Cradle Resources obchodoval kilogram niobu v průměru za zhruba 40 dolarů. Stejné množství mědi se vloni na londýnské kovové burze LME prodávalo za zhruba 5,49 dolarů. Globální poptávka po niobu odpovídá přibližně 90000 až 100000 metrických tun ročně. Kvůli zpomalení na trhu s ocelí v loňském roce klesla i poptávka po niobu a tudíž i jeho cena. Vzhledem k tomu, že téměř všechen světový niob pochází pouze ze tří dolů v Brazílii a Kanadě, dominantní brazilský producent CBMM má možnost propojovat dodávky s poptávkou a ovlivňovat cenu.
Obchod s niobem je nesmírně přitažlivý hlavně proto, že na světě je pouze jen pár dolů. Kromě brazilské CBMM, která okupuje více než 90 procent trhu za zbývajícími 9 procenty produkce stojí Anglo American a Niobec. Třicet procent ve společnosti CBMM rodiny miliardáře Moreira Sallesa získala v roce 2011 skupina asijských výrobců oceli ve dvou transakcích v celkové hodnotě bezmála 4 miliard dolarů. Jak Spojené státy, tak i Evropa považují niob za strategicky důležitý minerál.
Autor: Kristýna Zahradníková, Patria Online
Zdroj: patria.cz
