Ulice měst a obcí, průmyslové parky, nádraží, letiště, školy a všude tam, kde tvoříme odpady se to zelení, žlutí, modří, ale stále také černá. V posledních letech ještě přibyla barva hnědá. Jen před centrálou České Národní Banky se to jeden čas zlatilo a stříbřilo. To je ta vyšší moc třídění odpadu. Nebo všelijak skloňovaná recyklace odpadu. Ta má dle svých ego-ambasadorů zachránit svět před stále zvyšující se produkcí odpadu.
Možná to má, ale někde drobný háček. Neděje se tak skutečně. Namísto méně je odpadu stále více. Postačí jen správně definovat co odpad je nebo není.
NETŘÍDĚNÝ + TŘÍDĚNÝ ODPAD = VŽDY ODPAD
Najednou se může stát, že stoupající grafy úspěšnosti recyklace, prezentované monopolem Autorizované obalové společnosti EKO-KOM, by mohli být ohroženy a reálně vypadat odlišně od skutečnosti, o které se dlouho diskutuje. Je s podivem, proč by společnost, která dle databáze hlídače státu, má podepsáno jen 3.089 smluv v celkové hodnotě 40 Miliard Korun, vykládala chybně výsledky evidence odpadu z obalů.
Vždyť státní správy obcí a měst investovaly peníze do toho, aby na každém místě vyrostla z odpadových kontejnerů barevná duha, určená k ukládání odpadu z obalů. Právě EKO-KOM je takovým hodným mecenášem rozdělující peníze. Ty ovšem předem vybrala od povinných osob, tedy firem co produkují obaly, když nám prodávají své zabalené produkty.
Správně to tedy znamená, že společnost EKO-KOM se nestará o všechny odpady dle skupin a druhu materiálů, ale stará se pouze o odpady z obalů.
Vy jste to nevěděli?
To mne překvapuje, vždyť se společností EKO-KOM se setkáváme často. Stejně jako vaše děti, kterým jsou prezentovány pohádky, jak se EKO- KOM stará o třídění a recyklaci odpadu. Nejlépe by to asi věděl TONDA. Staré známe pravidlo z dob nám známých, je třeba ohýbat mysl, dokud je tvárná.
Ovšem vraťme se k danému tématu a tím je třídění odpadu a následná recyklace. Kdo třídí odpady, tak jistě zná obsah barevných kontejnerů. Reálně si může ověřit co skutečně obsahují. Například, když se zaměříme na kontejner na papírové obaly. Určitě zjistíte, že papírových obalů je tam výrazně méně než například letáků, novin, starých časopisů nebo knih a dalšího papírového odpadu, než obalových papírů. Je jich tam často tolik, že papírové obaly (například kartony) se tam už nevejdou. Proto stále končí v kontejnerech černých, či jinde, například ve vaší zahradě, parku, lese a na dalších místech, kde se o ně jistě společnost EKO-KOM postará. Nebo ne?
Nepostará, EKO-KOM se o odpady nestará. To dělají odpadové společnosti, které vám vyvážejí kontejnery na odpad. Ovšem ty odpadové firmy všechen odvezený odpad evidují. Jsou to čísla, která se různě rozesílají do dalších a dalších evidencí.
Pro milovníky třídění odpadu v číslech se můžete dočíst zde.
A jak to je s ostatními barevnými kontejnery. Obsahují alespoň ty více odpadu z obalů, než kontejner na papírové obaly? Takové mohou být kontejnery na obaly plastové. Protože v nich největší podíl nese plastová láhev PET od různých nápojů. Něco málo ještě obaly od kosmetiky a čistících prostředků. To jsou pořád odpady z obalů, které mají i hodnotu z hlediska recyklace. Ostatní plastové obaly typu igelitových tašek, sáčků, kelímků od jogurtů a jim podobným je tam méně.
Plastových obalů je mnoho a z pohledu recyklace mají jednu vadu na kráse. Každý se totiž zpracovává odlišně. Proto není recyklace plastu zcela jednoduchá, není však nereálná. Aby byla recyklace jednoduchá a ekonomicky výhodná, musí být odpad relativně čistý. Jak dostat takový plastový odpad do systému recyklace, aby byl relativně čistý? To bych určitě rozebral v dalším příspěvku.
Recyklace plastových odpadů je tedy reálná a má mnoho forem a způsobu realizace. Všechny plasty použité v obalech jsou v drtivě případů vyrobeny z ropy. Co je pak zajímavé, ale moc se o tom nemluví, skutečnost, že pevný plast lze přeměnit zpět na kapalnou ropu.
Z pevného skupenství plastového odpadu na tekuté suroviny. Z problému na potenciál. Zní to fantasticky, že?
Potenciál, který ti, kteří z problému dobře profitují, nesdílí, nehovoří o něm. Když přijde někdo, kdo najde řešení, je dobře uklizen nebo umlčen. Nové technologie jsou uklizeny do archivů patentových úřadů a tam zůstávají na dobu dostatečně dlouhou na to, aby byla zajištěna profitabilita na dostatečnou dobu pro stávající systém.
Stejně jako to, že třídění není recyklací, ale jen prvním krokem velmi dlouhé cesty, jak získat druhotnou surovinu, která bude schopna konkurovat té primární. Pokud se trochu zamyslíme a rozhlédneme kolem sebe. Zjistíme, že s tou recyklací to tak perfektní není. Taktéž čísla, která kolují napříč celým odpadovým systémem, už také pomalu ztrácejí svou podporu obhajoby. Dalším zvláštním jevem, je i ta skutečnost, že systém třídění odpadu a recyklace v ČR je vynášena do oblak, ale realita pro jeho podporu a hledání alternativních řešení, zatím zůstává jen u cirkulárních stolů a vášnivých sporů.
Tak se mě nabízí otázka, proč je Ministerstvo Žehu Posledního (MŽP), tak zásadně proti, aby se některé plastové nebo jiné obaly zálohovaly? Možná si na to odpovíme v dalším příspěvku.
