CO S PRÁZDNÝMI SKLADY A OBCHODNÍMI CENTRY?
Zatímco 100% lidí s nimiž hovořím si pod pojmem odpad v první fázi představí popelnici nebo kontejner hlásající záměr, kterému je třeba zabránit za každou cenu. V rámci systémové prevence vzniku odpadu a plýtvání. Respektive aplikace INDUSTRIAL UPCYCLING, rozeznáváme čtyři druhy odpadu.
FYZICKÝ. SOCIÁLNÍ. URBANISTICKÝ. PROCESNÍ.
Primárním důvodem není snaha odlišit se od ostatních systémů, ale ukázat na provázanost jednotlivých druhů. Zůstávají ostatní skupiny na okraji zájmu, resp. zůstávají neviditelné. Ne proto, že by neviditelné byly, ale proto, že jsou na okraji zájmu, či je nikdo předtím, před veřejností nenazval odpadem. Já to také nečiním rád, ale považuji to za nutnost.
Za podmínku nutnou k tomu, aby došlo k probuzení a uvědomění si skutečnosti a reality.
Dnes bych se rád věnoval primárně odpadu urbanistickému. Proto mi dovolte hned v úvodu vysvětlit, co si pod ním představit. Možná vás překvapí, že jím nemyslím odpad z demolic domů, oprav silnic a chodníků. Nebo ošklivé domy, či objekty.
V rámci INDUSTRIAL UPCYCLING rozumíme urbanistickým odpadem následovné:
• BROWNFIELDS – tedy opuštěné továrny, plochy, domy, haly a to nejen ty průmyslové, ale i ty neprůmyslové mezi které mohou patřit, byty, rodinné, či panelové byty, hotely, obchody, sklady, obchodní centra, nádraží, pošty a další
• GREENFIELDS – nově budované průmyslové, ale i neprůmyslové prostory v místech a městech plných brownfields
Oba výrazy se běžně používají v mluvě developerů i politiků. To i přesto, že nejen oni sami (míněno spíše politiky), někdy ani neví, co vlastně znamenají. Líbí se jim však, že rozumí výrazům BROWN – Hnědý a GREEN – Zelený. Z toho usuzují na to, má-li ruka a koutky úst jít směrem dolů, či směrem opačným.
V roce 2017 bylo v Plzni 173 opuštěných objektů ve správě města. Jedná se primárně o sociální brownfieldy. Jsou mezi nimi i skvosty v centru města, k nimž patří například staré divadlo a jemu přiléhající budova, původně sídlo velké strany.
Když jsem městu nabídl, že se na objekty podívám a zkusím najít možnost jejich využití, požádal jsem o jejich přehled, či seznam, řekli mi odpovědné osoby, včetně ředitelky odpovědného odboru slova, na která nikdy nezapomenu.
„PANE RADA, TO JSOU JEN ČERNÉ SKVRNY NA TVÁŘI MĚSTA, A TY NEEVIDUJEME“
Neevidují? Ale měsíc, co měsíc podepisují faktury za jejich správu. V každém případě, ve většině měst a často i obcí se podobné objekty nacházejí. S nárůstem objemu výstavby, jich přibývá, a tak ke „starým brownfields“ přibývají nové. Často se jedná o průmyslové haly, které poté, co developer za hubičku a slib, že bude líp, získal od města pole a pozemky. Potom na nich postavil haly a nájemce po skončení daňových úlev odešel za dalšími daňovými úlevami jinam. Zůstávají dál prázdné a stávají se tzv. „novými brownfields“.
Dokážete si představit, kolik lidí by mohlo najít v podobných prostorách střechu nad hlavou?
Myslíte si, že je to nesmysl? Pak doporučuji se podívat na dva příklady ze zahraničí. Ten první je z NEW YORku z roku 2015, kde jedno z nejstarších obchodních center ve městě bylo přeměněno na byty.
Druhým příkladem je prostor o kterém jsem ve svém blogu psal již v roce 2016 a po čtyřech letech se dostal i do tuzemských medií. Celý článek je zde. Nestačí Vám to?
Co třeba vesnice na střeše obchodního centra? Můžete ji nalézt v Indonéské Jakartě.
Nebo zajímavé články o budoucnosti nákupních center nejen v USA.
Aktivity podpořené kromě jiného například soukromou stránkou evidující opuštěné obchodní domy, kde na rozdíl například od stránek URBEX jsou uvedeny nejen adresy, ale i případné kontakty pro zájemce o jejich oživení nebo využití.
Na úplný závěr ještě maličkost. Víte, za jakou cenu dostal provozovatel na videu v článku prostory k užívání? Bylo to za jeden dolar. V České republice se však raději nechají budovy chátrat, nejste-li ochotni zaplatit běžnou tržní cenu.
