Nanotechnologie ve spojení s kyselinou hyaluronovou významně urychlují hojení ran. Budoucností jsou umělé tkáně. Nanovlákna mají ve farmacii a medicíně velkou budoucnost. Díky nim už nyní vznikají účinnější produkty na hojení ran nebo materiály s postupným uvolňováním léčiv v těle pacienta, které se využívají například v oftalmologii, stomatologii, onkologii nebo gynekologii. V současnosti se už začínají testovat i umělé tkáně, jež budou významně pomáhat chirurgům při transplantacích.
O nanovláknech se už na začátku nového tisíciletí hovořilo jako o materiálu budoucnosti. Do mnoha odvětví už nanovlákna pronikla. Například se z nich vyrábí filtry, díky kterým v afrických zemí rapidně ubývá obyvatel majících jen velmi omezený přístup k pitné vodě. Přesto existuje ještě stále mnoho oblastí, a patří mezi ně například i medicína, kde se ještě nanovlákna prakticky nevyužívají. Problémem je komplikovaná výroba.
„Použitelná nanovlákna není jednoduché vyrobit ani v laboratořích, natož v běžné výrobě. Aby se dala v oblasti medicíny použít, musí být biokompatibilní a musí se v těle rozložit přesně regulovanou rychlostí a bez jakýchkoliv následků,“ říká docent Vladimír Velebný, zakladatel, a zároveň předseda představenstva firmy Contipro, která se už téměř třicet let specializuje na výzkum a výrobu kyseliny hyaluronové.
Kyselina hyaluronová je ideálním transportním systémem pro léčiva
Právě kyselina hyaluronová je látka, díky které najdou nanovlákna v medicíně své praktické využití. Jednou z jejích obrovských výhod je to, že je lidskému tělu vlastní. „Díky tomu, že s kyselinou hyaluronovou nemusí tělo nijak bojovat, ale přijímá ji naprosto bez problému, můžeme říct, že hyaluronka je ideálním transportním systémem pro léčiva, a navíc působí i dezinfekčně. Poté, co kyselina v těle splní svou povinnost, tělo ji jednoduše zpracuje a vyloučí,“ doplňuje docent Velebný.
Přesto samotná upravená kyselina hyaluronová pořád ještě nestačí, aby zafungovala na kompletní škálu indikací. A proto se vědci ve společnosti Contipro rozhodli ji spojit s výrobou nanovláken. Nanovlákna totiž umožňují regulovat rychlost rozpustnosti hojivého materiálu v těle a zajišťují stabilitu a snadnou skladovatelnost léčiva.
„Aby toho nebylo málo, nanovlákna ještě zvyšují účinnost přípravku a je proto možné použít méně kyseliny hyaluronové. Většina současných přípravků tak důležitou látku, jakou je pro hojení kyselina hyaluronová, vůbec neobsahuje. Je totiž relativně drahá na výrobu. Po zpracování do nanovláken je ale možné jí použít méně a tím se stane pro pacienty ještě dostupnější,“ popisuje docent Velebný hlavní výhody nanovláken v kombinaci s kyselinou hyaluronovou.
Automatizace výroby nanovláken urychlí výrobu až dvaapůlkrát
Výroba nanovláken z kyseliny hyaluronové je jednou z hlavních činností, které se bude společnost Contipro v nejbližší době věnovat. Nedávno pro tento účel otevřela novou unikátní výrobní linku s vysokou mírou automatizace. Prvním farmaceutickým produktem, který se pro tuto linku připravuje, bude krytí na hojení ran. Zdravotní prostředky pro tento účel využívají ideálních vlastností kyseliny hyaluronové, která hojení urychluje a umí si poradit i s velmi komplikovanými chronickými ranami.
„Do jednoho prostoru jsme museli umístit nejen výrobu samotných nanovláken, ale i jejich následné zpracování. Nanovlákna jsou velmi jemný materiál a problematicky se s nimi manipuluje. Ve chvíli, kdy potřebujete snížit vliv lidského faktoru a výrobu zároveň zrychlit, musíte přistoupit k vyšší automatizaci. Náš tým konstruktérů proto musel sestrojit dostatečně přesné roboty, které nanovlákna nepoškodí,“ vysvětluje vedoucí výzkumu pro aplikace nanovláken Kateřina Knotková. Díky nové lince a automatizaci dokáží vědci vyrobit šarži, která dříve trvala deset dní, za pouhé čtyři dny.
V budoucnosti se díky nanovláknům dočkáme umělých orgánů
Nanovlákna ve spojení s kyselinou hyaluronovou se budou už v nejbližší době do medicínského prostředí stále více propracovávat. A společnost Contipro, jakožto jeden ze světových lídru ve vývoji kyseliny hyaluronové, má velké plány. „Myslíme si, že budeme moci zásadně přispět k rozvoji umělých tkání. Umělé orgány jsou ještě strašně daleko, ale umělé tkáně, které by mohly opravit třeba kůži, šlachy, chrupavky, periferní nervy, tam už se blížíme. Co se týče vzdálenější budoucnosti, tak věřím, že se naučíme vyrábět celé umělé orgány, které bude možné ovládat elektronikou a budou fungovat jako plnohodnotný orgán. Nyní se to řeší transplantací, ale vhodných dárců bude vždycky málo a umělé orgány budou navíc pro pacienta vždycky výhodnější,“ uzavírá docent Velebný.
Více informací naleznete na stránkách www.contipro.cz.