- Reklama-
Domů Recyklace Zvýšené hygienické požadavky zanechávají spoustu plastového odpadu

Zvýšené hygienické požadavky zanechávají spoustu plastového odpadu

Spotřeba plastů vzrůstá, vyhlášce navzdory

0

Už přes rok je pro nás nemyslitelné nastoupit do autobusu bez roušky nebo si po odchodu z obchodu neočistit ruce dezinfekčním gelem. Zvýšené hygienické nároky za sebou však nechávají spoustu plastového materiálu, který následně putuje do koše. Pandemie koronaviru tak nemá dopad pouze na lidské zdraví, ale i na zdraví planety.

Pandemie vedla k celosvětovému nárůstu poptávky po osobních ochranných prostředcích. Podle výsledků studie, kterou na začátku tohoto roku publikoval časopis Frontiers of Environmental Science & Engineering, se každý měsíc na světě vyhodí zhruba 129 miliard roušek a respirátorů. Polypropylen, z něhož jsou roušky vyrobeny, se přitom může rozpadat na mikroplasty a nanoplasty, které se šíří dále do prostředí.

Tyto malé částice přitom současné technologie nedokážou zcela odstranit z odpadních vod. Kvůli jejich velikosti je společně s potravou mohou přijímat vodní živočichové a mikroplasty se tak stávají součástí potravního řetězce. Podle odhadů Evropské komise se v EU dostane do oceánů každý rok celkem 150 000 až 500 000 tun plastového odpadu.

S sebou, prosím

Nejsou to však pouze zdravotnické ochranné prostředky, co stojí za zvyšujícím se množstvím plastového odpadu. Jednorázové plasty ovládly také gastro průmysl. Otevřená okénka restaurací sice dovolovala vzít si jídlo s sebou, k chutnému obědu do práce si ovšem člověk odnesl i bílý polystyrenový obal. Po dopití piva zase do odpadků odhodil plastový kelímek. „Na samém začátku pandemie některé restaurace, přestože předtím používaly vratné kelímky, začaly pití znovu nalévat do plastových kelímků, které se poté mohly vyhodit,“ potvrzuje Michal Hanák, jeden z majitelů firmy Nicknack, jež vratné kelímky vyrábí.

Po jednorázovém nádobí však zůstávají hromady odpadků a samotným restauracím přidělávají starosti spojené s jejich úklidem. „Během pandemie naši zákazníci vyházeli denně kolem 800 jednorázových kelímků, ať už do přilehlého parku, nebo do koše,“ vysvětluje Jiří Příhoda majitel brněnské Hospůdky Na Drakenu. To byl důvod, proč na začátku nouzového stavu, tedy více než rok nazpět, začal čepovat pivo do vratných „nicknacků.“ Ty pro něj byly výhodné i po finanční stránce. Pořizovací cena jednorázového kelímku se může zdát malá, ovšem z částky 1,30 koruny se provoznímu nic nevrátí. Zálohovatelné kelímky jsou sice dražší, dál do nich ale nemusím nic investovat. Pokud se zákazník rozhodne kelímek nevrátit, netíží mě to, jelikož za něj zaplatil,“ dodává Příhoda.

Obsluha zákazníkovi za kelímek v restauraci totiž naúčtuje zálohu, obvykle kolem 50 korun, kterou mu vrátí poté, co kelímek donese zpátky. „Vratné kelímky byly až doteď populárnější spíše na festivalech a větších hromadných akcích. Stále ale přibývá restaurací a kaváren, které o ně mají zájem, stejně jako měst a obcí, které je používají na vlastních kulturních akcích,“ dodává Martin Hanák, jenž společně s Michalem stojí za firmou Nicknack. Rostoucí poptávka ho těší, rostoucí snaha restauratérů vyhýbat se plastovému odpadu zrovna tak.

Náhrada jednorázového plastu za jednorázový papír není řešení

V budoucnu však hospodští nebudou mít na vybranou. Od července letošního roku by měly všechny evropské členské státy zajistit, aby na trh nevstupovaly nové jednorázové plasty. Z trhu by měly zmizet vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, míchátka, tyčky k balonkům, nádoby na potraviny, kelímky a nádoby na nápoje z expandovaného polystyrénu a výrobky z oxo-rozložitelných plastů. Vyjmenované věci totiž patří k nejčastěji používaným plastovým předmětům a společně s rybářskými potřebami představují 70 % veškerého mořského odpadu na evropských plážích.

Výrobci, kavárny, restaurace a další potravinářské podniky tak budou muset přejít na jiné materiály. V současné době již velká část gastro průmyslu plastové obaly nahrazuje papírem, kartonem či materiály z přírodních vláken. I v nich ale nacházíme různé chemické přísady, které škodí životnímu prostředí. To je problém i v okamžiku, kdy je lidé hodí do kompostu či do přírody, protože je celkem správně považují za rozložitelný a přírodní materiál,“ říká Karolína Brabcová z neziskové organizace Arnika. Bezpečnost a nezávadnost těchto materiálů má nově upravit legislativa pro obalové materiály na potraviny.

Nehledě na materiál, jakékoli jednorázové nádobí produkuje nadměrné množství odpadu, se kterým se pojí problémy s jeho likvidací. Jelikož je jeho recyklace z důvodu znečištění často nemožná, musí se pálit ve spalovnách či končí na skládkách. „Ekologicky nejlepší je používat klasické nádobí z porcelánu, skla, případně kovu, které se dá nesčetněkrát využít. Řešením je také zálohový systém, který dodnes funguje dobře u vratných pivních lahví,“ dodává Brabcová, která je expertkou na toxické látky.

Otázkou zůstává, dokdy budou restauratéři muset nové řešení najít. V Česku totiž unijní nařízení stále nebylo přijato. Přestože měli poslanci zákon o jednorázových plastech přijmout do poloviny letošního roku, sněmovna ho nevzala ani do prvního čtení. „Evropská směrnice platí a výsledkem zanedbání českých poslanců bude pouze kratší čas na zavedení jejích požadavků do praxe pro české obchodníky, prodejce a výrobce, kteří mohou na netečnost poslanců i finančně doplatit,“ vysvětluje Ivo Kropáček Hnutí DUHA.

Budoucnost je v cirkulární ekonomice

Nařízení je výsledkem Green Dealu, k němuž se Evropská unie zavázala už v roce 2019 a který má starému kontinentu zajistit přechod na udržitelnější a ekologičtější hospodářství. Evropská komise doufá, že do roku 2030 vytvoří ekonomiku, v níž budou všechny zbývající jednorázové plasty v oběhu buď znovu použitelné, nebo recyklovatelné.

„Plast sám o sobě nemusíme zavrhnout, klíčové však je vyrábět věci z plastů odolných, které můžeme používat opakovaně. Kelímky vyrábíme ze zdravotně a hygienicky nezávadného polypropylenu, díky němuž se mohou vícenásobně použít. Když si je u nás klient objedná, zajistíme kromě výroby a mytí také jejich uskladnění, aby je mohl použít i v budoucnu,“ upřesňuje Martin Hanák. „Jsme samozřejmě rádi, že Evropská unie bere vážně ochranu životního prostředí. Ostatně my jsme k ní přistoupili již před deseti lety, kdy jsme se začali výrobou vratných kelímků zaobírat,“ shodují se bratři Hanákovi.

Nabízíme prostor pro nezávislé zdroje a různé názory nebo komentáře. Náš otevřený přístup a volný tok informací je určen všem. Publikované texty, příspěvky nebo komentáře nejsou názorem redakce inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.
Chtěli byste se s námi podělit o nějaký zajímavý názor, informaci nebo nápady? Neváhejte nás kontaktovat.

KOMENTÁŘE

ZANECHAT KOMENTÁŘ

Prosím zadejte svůj komentář!
Prosím zde zadejte své jméno

Exit mobile version