Dne 12. listopadu proběhlo projednání balíčku nové odpadové legislativy v Senátu. Senátoři měli k jednotlivým zákonům řadu vážných výhrad a předložili rovněž množství pozměňovacích návrhů. Zásadní je však jednoznačná výzva k odkladu účinnosti celého balíčku zákonů. Senátoři zásadní většinou hlasů požadují odklad účinnosti navrhovaných zákonů a varují před řadou problémů
Debata k odpadovým zákonům se v Senátu protáhla až do večerních hodin a byla dosti kritická. Jako stěžejní výstup Senátoři odhlasovali velkou většinou hlasů potřebu odložení účinnosti nové odpadové legislativy o rok. To požadují jak obce a města, tak i velká část firem jak komunálních, tak privátních.
Jedním z důvodů je fakt, že původní účinnost zákonů měla být už od 1.1.2021. Avšak ani dnes, tedy pouhých 49 dnů před původní účinností navrhovaných zákonů, není známo ani jejich finální znění, neboť jsou stále v legislativním procesu. A co víc, nejsou známy ani klíčové vyhlášky k těmto novým zákonům.
To je velký problém, neboť právě na ony neznámé vyhlášky odkazuje cca 65 % zákonných povinností. Vyhlášky z dílny MŽP zatím nebyly ani zaslány do přípomínkového řízení. Je proto zřejmé, že požadovat po obcích a městech, či po firmách a ostatních povinných osobách dodržování nových povinností, když tyto zatím nejsou vůbec známy, je prakticky nemožné. I když by vyhlášky začaly platit dnes, obce i firmy objektivně potřebují rozumný čas na úpravu svých sotfwarů, smluvních vztahů, vnitřních postupů, evidencí, fomulářů, apod. Stejně tak je zřejmé, že tyto novinky mohou obce a firmy připravovat až se znalostí finálního znění nové legislativy. A to zatím není k dispozici. Učinit nutné změny v řádu několika týdnů je reálně nemožné. A odpovědné osoby v legislativním procesu by toto měly vědět.
V průběhu debaty v Senátu bylo toto zmiňováno opakovaně ze strany mnoha senátorů, neboť řada z nich jsou i starostové. Senátem přijatý odklad účinnosti se jeví jako zcela nezbytné řešení a řada obcí, měst i firem hodnotí postoj Senátu jako velmi kompetentní a racionální. Je však otázkou, zda se podobně zachová i Sněmovna.
V rámci dlouhé diskuze zákonodárci opět upozornili na řadu problémových bodů. Kritizován byl extrémně velký rozsah navrhované legislativy a její složitost a nepřehlednost. Hovořilo se o potřebě podpory recyklace a o tom, že nové zákony prakticky žádnou podporu recyklace bohužel neobsahují. Hovořilo se o potřebě bedlivě hlídat nové kapacity dalších způsobů nakládání s odpady (energetického využití), aby ČR mohla splnit závazné evropské recyklační cíle (65 % recyklace v roce 2035). Hovořilo se o potřebě výrazně lepšího zajištění využití vytříděných odpadů z obcí a měst a většího podílu průmyslu na nákladech na recyklaci obalů a odpadů. Z hlediska obcí se řešily rovněž náklady odpadového hospodářství. Garanční výbor schválil to, co ve Sněmovně prosazovaly obecní svazy, tedy snížení přestřeleného skládkovacího poplatku z 1850 Kč na 1450 Kč prosazovaných v pozměňovacím návrhu všech obecních svazů z května tohoto roku (více zde). Dále byly navrhovány přísnější kontroly skládek, apod.
Navržených pozměňovacích návrhů byl poměrně velký počet. Řada z nich prošla, řada prohlasována nebyla. Co se týká jednolivých zákonů a odhlasované pozice pléna Senátu k nim, výsledky po hlasování byly tyto:
zákona o odpadech – zákon vrátit Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů
zákon o výrobcích s ukočenou živnotností – zákon vrátit Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů
změnový zákon – zákon vrátit Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů
novela zákona o obalech – k tomuto zákonu dal Senát po hlasování pléna celkové zamítavé stanovisko
Pro úplnou informaci přinášíme níže v textu kompletní stenozáznam celé velmi zajímavé a věcné debaty, který rozhodně stojí za přečtení. Ve stenozáznamu naleznete i výsledky hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích.
