Únik nebezpečné látky propiconazole do řeky Sázavy

Stání podnik Povodí Vltavy během provozního monitoringu v roce 2019 odhalil v řece Sázavě výskyt nebezpečné látky propiconazole. Následoval rozsáhlý monitoring za spolupráce České inspekce životního prostředí s Vodárenskou akciovou společností, jehož cílem bylo odhalit zdroj úniku. Ukázalo se, že nebezpečnou látku vypouštěla bez povolení do veřejné kanalizace akciová společnost PKS okna ze svého areálu výroby oken a dveří ve Žďáru nad Sázavou. Za tento přestupek udělila ČIŽP firmě pokutu ve výši 250 tisíc korun. Společnost se proti pokutě odvolala, Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a rozhodnutí tak nabylo právní moci 29. listopadu 2021.

Nebezpečná látka propiconazole byla obsažená v barvě s názvem Zowo-tec 203, kterou firma používala k nátěru dřevěných oken. Nanášení barvy probíhalo ve stříkací kabině a ta byla následně čištěna vodou, která se pak nalévala do zařízení určeného k čištění nářadí a recyklaci vody. V něm firma zbavila vodu části nečistot, ne však zmíněné nebezpečné látky. Tuto odpadovou vodu pak vypouštěla do vnitropodnikové kanalizace, která ústí do kanalizace veřejné.

Společnost PKS při kontrole velmi dobře spolupracovala a snažila se objasnit příčinu úniku závadné látky. Dvakrát vyčistila vnitropodnikovou kanalizaci a investovala do nového zařízení, aby k dalšímu úniku již nedocházelo. „Při stanovování výše pokuty jsme brali v potaz také dosavadní „bezúhonnost“ a složitou situaci v souvislosti se současnou pandemií. Proto se výše pokuty pohybuje u spodní hranice zákonného rozpětí,“ uvedl ředitel oblastního inspektorátu Jan Panský.

Firma PKS se proti rozhodnutí odvolala s tím, že inspekce polehčující okolnosti dostatečně nezohlednila a výše pokuty je nepřiměřená. Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo s vysvětlením, že vypouštění vod s obsahem nebezpečných látek do kanalizace bez platného povolení nebo v rozporu s povolením je jedním z nejzávažnějších porušení vodního zákona.

Propiconazole je fungicid a antimikrobiální látka. Vodní zákon ho zařazuje do zvlášť nebezpečných závadných látek. Používá se proti houbám a plísním, bakteriím a některým rostlinným virům. Uplatnění nachází v zemědělství, při péči o okrasné rostliny či trávníky, bývá složkou ochranných nátěrů a impregnací dřeva, kůže, papíru, textilií i jiných výrobků. Vysoce toxická je zejména pro ryby a ptáky.