Udržitelnost, ESG a uhlíková stopa

Ten, kdo chce v dnešní době při podnikání uspět, by se měl soustředit nejen na finanční faktory, ale také na ty nefinanční. Co si pod tím představit? Faktory, které ovlivňují udržitelnost společnosti, známé pod zkratkou ESG – environmentální faktor, sociální faktor a faktor řízení rizik. Abyste se v této problematice lépe orientovali, přinášíme vám rychlý přehled o ESG, uhlíkové stopě a roli digitálních technologií.

Co je to ESG a proč je důležité?

Jak co nejlépe přiblížit dnes tak často skloňovanou zkratku ESG? Jako odpovědné chování firem ve vztahu k životnímu prostředí, společnosti a řízení rizik. Pod zkratkou ESG se totiž ukrývají tři anglická slovíčka, a sice environmental, social a governance – tři základní pilíře ESG.

• Environmentální faktor: Zabývá se dopady, které má činnost firmy na životní prostředí, ať už se jedná o uhlíkovou stopu dané společnosti, vypouštění odpadních vod nebo spotřebu energií.

• Sociální faktor: Tento faktor se týká vztahu společnosti k zákazníkům, zaměstnancům i dodavatelům a také přínosu pro společnost a komunitu, ve které podnik působí.

• Faktor řízení rizik: Faktor řízení rizik se mimo jiné soustředí na férové řízení podniku a dodržování legislativních pravidel.

Povinnost zveřejňovat takzvaný ESG reporting by měla pro většinu firem začít platit od roku 2025. Podle odborníků se však firmám vyplatí na své ESG strategii začít pracovat už nyní, tedy v době, kdy není vyžadovaná legislativou. Proč?

Čeští zákazníci podle průzkumů upřednostňují značky, které zaujímají aktivní postoj ke společenským tématům a jednají v souladu s jejich hodnotami. Dva ze tří Čechů se navíc domnívají, že je společenská odpovědnost něčím, co firmu odlišuje od konkurence. Díky implementaci ESG strategie tak můžete získat konkurenční výhodu a budovat si důvěru zákazníků i dodavatelů.

Uhlíková stopa: Rozumíte tomu správně?

V souvislosti s environmentálním faktorem, který je jedním z faktorů ESG, jsme zmínili uhlíkovou stopu. V oblasti ESG představuje výpočet uhlíkové stopy naprostý základ a firmy se bez něj v případě povinného reportingu neobejdou.

Co to vlastně uhlíková stopa je?

Uhlíková stopa představuje měřítko dopadu lidské činnosti nebo činnosti firmy na životní prostředí a vyjadřuje v číslech, kolik kilogramů skleníkových plynů daný subjekt vyprodukuje. Snížení uhlíkové stopy je cestou, jak bojovat proti negativním dopadům vyprodukovaných skleníkových plynů, ke kterým se řadí například vymírání živočišných druhů, znečištění ovzduší nebo globální oteplování.

Jak na výpočet uhlíkové stopy?

Pro výpočet uhlíkové stopy existuje hned několik metod, v současné době se pro výpočet nejčastěji používá Greenhouse Gas Protocol (GHG) a normy ISO řady 14000.

Digitalizace a udržitelnost

Jak už jsme nastínili výše, firmy by se měly začít včas připravovat na to, že po nich budou jejich dodavatelé, partneři i banky požadovat data z oblasti ESG. Jak si ale poradit s celým komplexním procesem, který začíná u výpočtu uhlíkové stopy a končí u vytvoření ESG auditu?

Odpovědí na tuto otázku může být digitalizace, například v podobě digitální kalkulačky uhlíkové stopy nebo softwarových nástrojů, které reporting ESG nejen usnadňují, ale také zlevňují. Digitalizace firemních procesů navíc sama o sobě snižuje uhlíkovou stopu společnosti, a to například tím, že snižuje spotřebu papíru nebo třeba pohonných hmot.

Výzvy a pasti při reportování

Jak by měl správně vypadat reporting ESG v praxi? Prvním krokem by měla být důkladná analýza, která poodhalí, jak na tom firma v oblasti udržitelnosti je a jaká data má sbírat. Firma si následně musí stanovit, čeho chce dosáhnout a co plánuje zlepšit. A další krok? Tvorba ESG strategie, která popisuje, jak stanovených cílů dosáhnout. Posledním krokem je pak tvorba nefinančního reportu.

Aby byl nefinanční reporting úspěšný, musí se firmy naučit správně data sbírat a pracovat s nimi. Z řady na sobě nezávislých průzkumů vyplynulo, že většině firem filosofie ESG vyhovuje. Proti čemu se však firmy ohrazují, je to, že doposud chybí standardy, tedy návod na to, jaké konkrétní informace by měly firmy zveřejňovat. To také často vede k tzv. greenwashingu – tedy marketingově zaměřeným aktivitám, které deklarují udržitelnost firmy, ovšem na základě nejasných či neexistujících dat. Jednoduše řečeno, firma se prezentuje jako udržitelná, byť reálně pro udržitelnost nic nedělá.

To se však pomalu mění. I když se na konkrétních standardech stále ještě pracuje, na konci roku 2022 došlo v Evropském parlamentu ke schválení směrnice CSRD o nefinančním reportingu firem. ESG reporting by měl být ideálně vždy zpracovaný auditním způsobem, tedy tak, aby byly jednotlivé postupy zdokumentované a aby bylo možné data kdykoliv ověřit.

Závěrem

Nefinanční reporting firmám přináší množství výhod, ať už se jedná o posílení postavení na trhu, možnost získat výhodnější půjčky od bank, zvýšení atraktivity v očích investorů nebo zvýšení firemní důvěryhodnosti. I vaše firma může začít z těchto výhod těžit v případě, že se pustíte do vypracování ESG strategie už nyní.