Domů Spalovny Sázka na oheň nevyšla. Unie peníze nedá

Sázka na oheň nevyšla. Unie peníze nedá

0

Spalovna v každém kraji. Plán, který prosazovaly poslední vlády a který měla zaplatit Evropská unie ze svých fondů. S takovými záměry se Česká republika bude muset rozloučit, protože Evropská komise Česku vzkázala, že nové české spalovny se z evropských peněz financovat nebudou.

a evropské peníze si tak bude muset počkat spalovna v Chotíkově u Plzně, která se už staví a má stát asi tři miliardy korun. Zastaveny jsou i projekty spalovny v Karviné 
a Mostě-Komořanech. „Nemůžeme to financovat, protože ČR neumí vysvětlit, jak tato spalovna zapadá do systému nakládání s odpady, který by odpovídal cílům příslušné evropské směrnice,“ uvedl Joseph Hannon, mluvčí eurokomisaře pro životní prostředí Janeze Potočnika.

Nepoučitelní

Milan Havel, vedoucí kampaní Šetrné papírování a Odpad je surovina organizace Arnika, vysvětlil, že Česko nemá dokončenou legislativu a nemá žádnou odpadovou strategii.

A to právě Evropská komise kritizuje.

Postoji evropských úředníků se nediví ani Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR, pod něhož spadají současné tři české spalovny. Výtky považuje za oprávněné, byť částečně účelové. „Říkají nám: ‚Nemáte žádnou strategii, co chcete dělat, vůbec nic nevíte 
a chcete po nás peníze. Nic vám nedáme.‘ Mají pravdu,“ doplnil.

Podotkl, že výtka se týká projektů za období 2007 až 2013. Nicméně podle ekologů tak kvůli sázce na spalovny přijde Česká republika o čtyři a půl miliardy korun.

Ministerstvo životního prostředí totiž bude mít velké potíže peníze utratit. Termín je do roku 2015 a do té doby by muselo připravit náhradní programy na zlepšení recyklace odpadů.

Z peněz EU

Náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž připustil, že kdyby strategie nakládání s odpady byla hotova třeba před dvěma roky, problém s financováním chotíkovské spalovny z evropských peněz by nemusel vyvstat. Se zpožděním, ale přeci na úřadě vzniká i dlouho očekávaná odpadová legislativa. „Jak plán odpadového hospodářství, tak zákon o odpadech by měl být do konce roku zpracovaný. Vnitřní záměr zákona o odpadech k projednání by měl být hotov v září,“ řekl.

Česko by se podle Havla mělo spíše zaměřit na prevenci před produkcí odpadů než na jeho spalování. „Ve svém důsledku to vyjde levněji,“ řekl.

Jeho kolegové z Hnutí DUHA přitom varují, že se Česká republika z poslední ledové sprchy nepoučila. V programovém období 2014 až 2020 totiž nadále počítá s evropskými dotacemi pro spalovny. „Evropská unie vytrvale vzkazuje do Prahy, že chce především množství odpadů snižovat a odpady recyklovat,“ uvedl Ivo Kropáček z Hnutí DUHA.
Doplnil, že odpadové hospodářství by se v Česku mohlo dokonce bez spaloven obejít.

Dalších pět?

Hájek považuje minulými vládami plánovaných jedenáct nových spaloven za přehnané, nicméně podle něho by na našem území mohlo být ještě pět takových zařízení. Stále velké množství odpadu totiž končí na skládkách. „My jsme k tomuto problému přistoupili úplně špatně. Nejdřív jsme se měli bavit o poměru mezi energetickým využitím odpadů a jeho recyklací. Kolik odpadu v příštích letech vůbec vyprodukujeme. Až na konec, kolik budeme potřebovat spaloven,“ doplnil.

Podle něho by měla být polovina odpadů využita energeticky a polovina recyklována. „Česká republika měla analýzu o tom, co je pro ni ekonomicky výhodné, udělat už dávno,“ dodal.

Vedoucí programu Odpady Hnutí DUHA Ivo Kropáček řekl regionálnímu Deníku:

Evropská komise nerozumí tomu, proč po ní chce Česká republika peníze na stavbu spaloven.

Vedoucí programu Odpady Hnutí DUHA Ivo Kropáček si přitom myslí, že šetrně nakládat s odpady jde i bez spaloven. A především to vyjde levněji.

Co vzkaz Evropské komise o spalovnách pro Českou republiku znamená?
Evropská komise napsala, že nemůže podporovat spalovny v novém operačním programu v letech 2014 až 2020, protože Česká republika nepředložila žádný plán, jak chce s odpady nakládat a co s nimi chce dělat. Evropská komise tak řekla, že pokud Česká republika žádný plán nemá, spalovny by neměly být podporovány z operačního programu životního prostředí na další roky.

Jak se podle vás teď česká vláda zachová?
Bohužel to vím. Teď jsem byl na přípravné skupině k operačnímu programu životního prostředí, kde jsme o této otázce debatovali. Zástupci ministerstva životního prostředí tam tvrdili, že budou muset komisi dodat podkladové studie, které prokáží, že spalovny potřebujeme. To jsou přesně ty studie, které po nich chci od května minulého roku, a nejsou schopni mi je dát. Tvrdí třeba, že mají studii, podle níž by se recyklace zmrazila. Ale požadavek na stavbu nové spalovny a zároveň zmrazení recyklací nemůže u Evropské komise projít, protože ta všude píše, že recyklace je důležitější než spalovny.

Co s tím podle vás ministerstvo životního prostředí bude dělat?
Obávám se, že je tam stále silná lobby zástupců spaloven a těch, kteří je chtějí stavět. Je to obrovský byznys. Nejmenší spalovna stojí dvě a půl miliardy korun a už jsem viděl i studii za devět miliard. Znám technologie, které jsou nespalovací a které dokáží upravit odpad před uložením na skládku mnohem šetrněji pro životní prostředí a za mnohem menší náklady. Také Evropská komise se ptá, jak nám ke zvýšení recyklace pomůžou spalovny. To jsou logické mantinely.

Evropská komise chce, aby se do roku 2020 recyklovalo 50 procent odpadů. Může to Česká republika zvládnout?
Vládní dokument z roku 2003 uvádí, že Česká republika chce zvednout míru recyklace z tehdejších sedmi na 50 procent v roce 2010, což jsme nedokázali. V současné době jsme na 30 procentech 
a stagnuje to. Původní cíl už ovšem není až tak daleko a šlo by ho dosáhnout. Museli bychom ale začít něco dělat 
s bioodpady, které se netřídí 
a které tvoří třetinu hmotnosti popelnic. Potřebujeme, aby občané byli k recyklaci motivováni i ekonomicky. Přestože už nyní lidé odpady třídí, kvalita vytřídění není dostatečná. Ti, kteří třídí, by třeba mohli platit méně než ti, kteří netřídí.

Vláda tedy musí před Evropskou komisí spalovny obhájit, nebo je z operačního programu vyškrtnout. Co je reálnější?
Vím jistě, že je možné splnit všechny požadavky Evropské unie na zlepšení nakládání s odpady v České republice, aniž by byly spalovny potřeba. Je ale možné, že někdo přijde s argumenty, které ukáží, že spalovny jsou opravdu potřeba. Ale znám levnější technologie, než jsou spalovny, a myslím, že i to bude komisi zajímat.

Jak si vůbec Češi stojí ohledně odpadů?
Velmi dobře. Když pozoruji různé veřejné průzkumy, tak vám každý řekne, že chce třídit odpad. Češi jsou připraveni na to, že pokud dostanou lepší recyklační služby, budou to dělat. V obcích, kde se snaží mít poplatek podle množství a třídění odpadu, je produkce třetinová oproti českému průměru.

Kterou takovou obec byste dal za příklad?
Často uvádím Hustopeče nad Bečvou v Olomouckém kraji. Díky jejich odpadovému systému tam produkují sto kilogramů odpadu na osobu ročně. To je asi třetina národního průměru. Navíc tam mají občané jeden z nejlevnějších poplatků za svoz odpadů. Jejich systém je ekologicky i ekonomicky velmi efektivní. Padesátiprocentní recyklaci tři roky po sobě má třeba město Olomouc.

Autor: Vilém Janouš

BEZ KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Exit mobile version