Součástí systémové prevence vzniku odpadu jsou i projekty prevence vzniku odpadu sociálního a urbanistického. Ač to tak na první pohled nemusí vypadat, mohou být velmi úzce spjaty. Lidé se totiž často sociálním odpadem stanou ztratí-li nárok na střechu nad hlavou. Střecha nad hlavou se často stane odpadem tehdy, ztratí-li lidi, kterým by posloužila.
Klíčovým parametrem toho, zda-li se daná věc, či osoba stane, nebo nestane odpadem, často není její stav, ale to, jak na ní začnou nahlížet ostatní.
Jak říká zákon o odpadech „ODPAD JE TO, ČEHO SE CHCEME ZBAVIT“
Co to tedy v praxi znamená?
Přestane-li být člověk firmě potřebným, či k užitku, je nejjednodušší ho propustit. Některé firmy si na vysávání lidí, a to napříč firemní hierarchií postavily svůj obchodní model. Zatímco lidé na „place“ utahá objem a rozsah fyzické námahy, jsou lidé v managementu nejednou vysávání psychicky. Cílem je dostat z nich, za co nejkratší dobu co nejvíce. Přivlastnit si to nejlepší z jejich schopností a znalostí. Pak se jich, když už přestanou být dostatečně výkonní, zbavit. Optimálně v době zákonem stanovené, já říkám v záruční době, která již dávno nemusí být jen tříměsíční, ale půlroční, či dokonce roční není výjimkou.
U budov a různých prostorů je to podobné. Řekl bych, že tam platí shodná pravidla, jen je jinak nazýváme. Obzvláště u velkých a často zahraničních investorů. Český stát rozdává pobídky, osvobozuje od daní, aby nejeden potulný investor využil maximální doby úlev. Potom před jejich skončením (a neprodloužením) se rozloučil a putoval zas dál. Tam, kde budou k němu stejně štědří.
Budovy opustí firmy a s nimi i lidé. Zůstanou stát na svých pozicích uprostřed zón, kde kdysi byla pole a jediné co se změní je umístění velkého plakátu FOR RENT. Cedule doplněná někdy, ale spíše sporadicky i o české K PRONÁJMU.
Mnohé z budov dostanou tento plakát ještě dříve, než měly vůbec možnost sloužit. Spekulativní výstavba je již standardem, důležité je, aby přerod ze živé na mrtvozem proběhl, jako garance toho, že není cesty zpět.
Je to již několik let, kdy jsem poukázal na skutečnost, že kromě takto prázdných duší, jsou všude i prázdné kancelářské a další budovy. Jejich prázdnota je dána časovým aspektem, jsou totiž prázdné jen 2/3 či 1/2 dne, a to dle pracovní, či chcete-li otevírací doby.
S ohledem na narůstající objemy mrtvých duší jsem se rozhodl pro realizaci testu, zda-li by jedno nešlo spojit s druhým a výsledek překvapil i mne samotného.
NENÍ TO PROBLÉM
Víte, že například paletový regálový systém může dobře posloužit ke spaní a nejenom to. Může dokonce posloužit k tomu, aby vysoké prostory rozdělil na samostatná patra v nichž je možné žít. Zatímco se mnozí, a to nejen v zahraničí soustředí na využití námořních kontejnerů a jejich modifikaci na prostory pro krátkodobé, či dlouhodobé bydlení, rozhodl jsem se já podívat dovnitř průmyslových budov. Zda-li tedy nenajdu potenciál nejen v budovách, ale i v jejich vybavení a regály, různých typů byly téměř všude.
Větší, menší, tlustší, tenčí. V případě, že se jednalo o regály paletové, pak jejich nosnost byla v poměru s hmotností člověka, naddimenzována. Stačilo si dát tu práci, regál sestavit a z důvodu bezpečnosti připevnit ke zdi.
Pod regálem je prostor, pod kterým se nemusí sklánět ani většina dospělých, prostor pro relaxaci a nahoře v patře, vznikl druhý, jenž je možné využít jako scházející úložný prostor. To je ještě lepší, jako prostor pro spánek v případě, že se protáhne pracovní den, či úkoly člověka přinutí pracovat dlouho do noci, aby ráno mohl například odjet na další z projektů a nerušil další členy rodiny, kteří namísto v pět vstávají raději o hodinu a půl, až dvě hodiny později.
A co když přijede návštěva, nemusí hledat a platit hotel a ubytování. Ve dne pro práci a v noci pro odpočinek. Jeden prostor, dvě využití.
Město Plzeň mělo dle oficiálních informací na začátku roku 2020 na 300 lidí bez domova (evidovaných) a to i přesto, že v mnoha průmyslových zónách jsou objekty dostatečně velké, aby poskytly střechu nad hlavou nejen jim, ale i těm, kteří evidovaní nejsou. Je v nich i bez temperace stále lépe, než pod holým nebem. Nebo v kanalizaci, potrubích, či pod keři v městské zástavbě.
Jsou to prostory, kde je voda, elektřina, plyn, často i plně funkční hygienické zázemí včetně toalet a sprch.
Ke změně je však nutnost projevit snahu, a to po všech stránkách. Ze strany všech, koho by se projekt týkal, tedy vlastníků i „strávníků“. Bylo by nutné stanovit a dodržovat pravidla.
Bylo by to tak těžké?