Zmírnění změn klimatu a jejich dopadů je pro Parlament dlouhodobě zásadní téma. Nabízíme přehled hlavních opatření, základní data a odkazy na další informace.
Udržet globální oteplování pod 2 ° C
Průměrná teplota na Zemi se od průmyslové revoluce výrazně zvýšila a poslední dekáda (2008–2017) byla nejteplejší v historii. Šestnáct ze sedmnácti nejteplejších let bylo zaznamenaných od roku 2000.
Měření služby Copernicus Climate Change Service ukazují, že rok 2018 byl v Evropě jedním ze tří vůbec nejteplejších od začátků měření. Většina důkazů naznačuje, že je to způsobeno nárůstem emisí skleníkových plynů produkovaných lidskou činností.
Průměrná globální teplota je dnes o 0,85 ° C vyšší než na konci 19. století. Vědci považují zvýšení o 2 ° C ve srovnání s úrovněmi před industrializací za práh s nebezpečnými a katastrofickými důsledky pro klima a životní prostředí.
Proto se mezinárodní společenství shoduje, že globální oteplování musí zůstat výrazně pod zvýšením o 2 ° C.
Proč je reakce EU důležitá?
Podle Evropské agentury pro životní prostředí je Evropská unie po Číně a USA třetím největším emitentem skleníkových plynů na světě. Evropský energetický sektor byl v roce 2015 zodpovědný za 78% emisí skleníkových plynů. Společná snaha o zmírňování je klíčová, protože změna klimatu ovlivňuje všechny země EU, i když ne všechny stejným způsobem.
Středomořský region může očekávat více teplotních extrémů a méně deště, zatímco země v kontinentálním regionu čelí vyššímu riziku povodní a lesních požárů.
V roce 2008 si dala EU cíl snížit tyto emise o 20 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Dá se říct, že jsme na dobré cestě: v roce 2015 množství emisí skleníkových plynů v EU pokleslo o 22% ve srovnání s úrovněmi v roce 1990.
Podívejte se na infografiku o změně klimatu v Evropě.
EU a mezinárodní politika v oblasti klimatu
EU je klíčovým hráčem v jednáních OSN o klimatu. V roce 2015 ratifikovala Pařížskou dohodu, první univerzální dohodu v boji proti změně klimatu. Jejím cílem je zmírnit změnu klimatu tím, že se nárůstu globální teploty udrží na 1,5 ° C ve srovnání s dobami před industrializací.
Podle Pařížské dohody se EU zavázala snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40% pod úroveň z roku 1990. Pro dosažení tohoto cíle zavedla několik opatření.
Snižovat emise skleníkových plynů
EU zavedla různé typy mechanismů v závislosti na odvětví.
Aby se snížily emise z elektráren a průmyslu, zavedla EU unikátní systém obchodování s emisními povolenkami (ETS). Firmy musí nakupovat povolenky pro své zplodiny CO2, což je finančně motivuje, aby méně znečišťovaly. Tento systém pokrývá 45% celkových emisí skleníkových plynů v EU.
U ostatních odvětví bude dosaženo snížení prostřednictvím dohodnutých vnitrostátních stropů emisí, které se pro jednotlivé země vypočítají na základě hrubého domácího produktu na obyvatele.
Pokud jde o silniční dopravu, na začátku roku 2019 podpořil Evropský parlament právní předpisy na snížení emisí CO2 o 37,5% u nových automobilů, 31% u dodávek a 30% u nových nákladních vozidel do roku 2030.
EU chce také lépe využívat schopnosti lesů absorbovat CO2. V roce 2017 europoslanci hlasovali pro nařízení, které má předcházet odlesňování a změnám ve využívání půdy, které produkují emise.
Víc o cílech a opatřeních EU v omezování skleníkových plynů čtěte zde.
Co s naším hladem po energiích
Zajistit čisté a obnovitelné zdroje energie je další způsob, jak EU bojuje proti změně klimatu. Parlament přijal odpovídající strategii v roce 2018. Zaměřuje se na zvýšení podílu spotřebované obnovitelné energie na 32 % do roku 2030 a na podporu možností, aby lidé vyráběli vlastní zelenou energii.
Kromě toho chce Evropa do roku 2030 zlepšit energetickou účinnost o 32,5 % a přijala v tomto směru zákony týkající se budov a domácích spotřebičů.
Více o podpoře čistých energií čtěte zde.
Financování EU v oblasti klimatu
Peníze na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně jsou začleněny do hlavních evropských investičních programů. V letech 2014–2020 má jít nejméně 20% rozpočtu EU na opatření související s klimatem, včetně environmentálního akčního programu LIFE, který počítá s 3,4 miliardami eur.
Zdroj: europarl.europa.eu
