Magistrát hlavního města právě pořizuje aktualizaci (1) tzv. územně analytických podkladů (ÚAP) Ty by měly popisovat stav území, ale místo toho opět rozvolňují podmínky pro připravovaný Metropolitní plán. Týká se to především přírodních území, jako jsou Stromovka, obora Hvězda, Motolský háj či svahy Troji v okolí Velké skály. Tyto lokality nově nebudou označeny jako nezastavitelné. Město tím ale porušuje dohody se státní správou vzniklé v průběhu vypořádání stanovisek k návrhu nového územního plánu.
“Územně analytické podklady by ze zákona měly popisovat skutečný stav využití území, nikoli se přizpůsobovat tomu, jaký názor na území má Metropolitní plán. Tato aktualizace nebyla veřejně projednána. Není to sice zákonnou povinností, ale vzhledem k tomu, že aktualizace vzniká přímo na půdě Institutu plánování a rozvoje, nemělo by nic bránit tomu, aby byla veřejně představena,” upozorňuje Anna Vinklárková z Arniky.
Problematická je především změna označení některých parků, lesoparků či přírodních území, která jsou ve stávajících podkladech vedena jako území krajinná či parky. Nově mají být označena jako rekreační zastavěná či obytná (2). Týká to parků, jako je Stromovka, Letná, Vítkov nebo obora Hvězda, a také přírodních lokalit, jako jsou trojské svahy, Prosecké skály, Motolský háj, Velký háj či Lesopark Hodkovičky. Mj. jde o osm z dvanácti celoměstsky významných lokalit, o kterých vznikla v průběhu projednávání Metropolitního plánu a zásad územního rozvoje dohoda mezi státní správou a samosprávou, že budou vymezeny jako tzv. “enklávy otevřené krajiny”. Tato dohoda měla především zaručit jejich nezastavitelnost. Pokud by hlavní město Praha začalo nyní tato území označovat jako zastavěná, popřelo by tím důvody pro vymezení “enkláv otevřené krajiny” a dřívější dohody by byly sabotovány.
Změna vymezení přírodních území ale není jedinou podstatnou změnou, problematických pasáží je více. Dochází také k zásadním změnám týkajících se kulturních hodnot centra Prahy. Mizí významné vyhlídkové body pro sledování panoramatu města (např. z Letné či z vyhlídkového místa u Strahovského kláštera). Dále mizí vyznačení architektonicky cenných staveb a souborů a je nahrazeno tzv. “koncentrací architektonických a stavebních dominant” znázorněných obdobným čtvercovým rastrem, jaký používá Metropolitní plán.
“Bohužel všechny tyto kroky směřují k horší ochraně kulturního i životního prostředí našeho města. Například není vůbec jasné, jestli bude nějaká hodnota ve čtvercovém rastru 100 x 100 m na rozdíl od jasného označení konkrétních staveb právně vymahatelná,” varuje Anna Vinklárková z Arniky. Skandální je také způsob vypořádání připomínek městských částí. Mnohé na nevhodnost vymezení přírodních území upozorňují, jejich názor je ale ignorován (3). Hlavní město Praha tak očividně pokračuje v trendu rozvolňování podmínek pro novou výstavbu.
ÚAP jsou ze zákona materiálem pro přípravu aktualizace Zásad územního rozvoje a především Metropolitního plánu. Ten je dokumentem, který zásadně zasáhne do práv všech vlastníků i občanů města.
Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem.
Pro více informací prosím kontaktujte Annu Vinklárkovou (expertka na územní plánování kampaně Praha – město pro život: anna.vinklarkova@arnika.org, + 420 720 122 358) nebo Jiřího Kaňu (tiskový mluvčí: jiri.kana@arnika.org, +420 606 727 942).
Poznámky
1) Usnesení Zastupitelstva č. 28/17 ze dne 17. 6. 2021, tisk č. Z-9435
2) V nově předložených územně analytických podkladech (využití území, obr. 300.3.1.1) jsou tyto lokality nově označeny jako území obytné nebo rekreační zastavěné.
3) Vypořádání připomínek MČ je součástí materiálu zastupitelstva, usnesení č. 28/17 ze dne 17. 6. 2021, tisk č. Z-9435