Tchaj-wan byl dlouhou dubu přezdíván, jako „ostrov odpadků“ pro velké množství přeplněných skládek a špinavých ulic. V současné době tento ostrov v jihovýchodní Asii má nejvyšší míru recyklace odpadu v regionu.
S neupraveným směsným odpadem, který způsobuje velké znečištění moří a ucpává různé odtoky, nebo způsobuje katastrofické záplavy v Bangkoku nebo Manily, musí ostatní města jihovýchodní Asie vzhlížet k úspěchu Tchaj-wanu v oblasti snižování produkce a regulované recyklaci odpadu.
Tchaj-wan neudělal nic převratného, jen nastavil dobrou politiku založenou na zkušenostech druhých. Pokud by ostatní země v jihovýchodní Asii přijaly tytéž základní principy, pak by mohly rozvíjet své vlastní modely snižování odpadů, které již fungují.
Musíme více přemýšlet o snižování spotřeby plastů a přepracování odpadu do praktických výrobků. Našim cílem je snížit množství produkovaného odpadu a zajistit efektivnější recyklaci, říká Penchom ze sdružení Ecological Alert and Recovery Thailand.
Dále uvádí, že jsme byli svědky dlouhodobě nesprávného nakládání s odpady v různých komunitách. Cenu, kterou musíme platit z hlediska ohrožení zdraví, znečištění půdy a čisté pitné vody, je nevyčíslitelná.
Reformu na Tchaj-wanu zahájila početná skupina obyvatel Taipei, která před dvěma desítkami let aktivně protestovala proti nečinnosti města, jak fungoval zdejší způsob nakládání s odpady. To vedlo k zavedení poplatků „pay-as-you-throw“, tedy výše poplatku závisí na množství vyprodukovaného odpadu.
Tchaj-wan tuto odpadovou reformu budoval v době relativně nízkého hospodářského rozvoje a bez skoro žádné historie nějakého ekologismu. Všechno bylo hnáno úsilím občanů a veřejnými protesty.
Tchaj-wan nyní recykluje asi 55 % svého komunálního odpadu. To je druhá nejvyšší míra recyklace na celém světě.
Denní produkce odpadů na jednoho obyvatele za dvě desetiletí klesla téměř o 20 %.
Skládky se postupně mění na parky a komunitní centra.
Tchaj-wan to dokázal v důsledku moderních technologií a inovací v oblasti veřejného vzdělávání.
