Praha, 10. února 2016.

Přechod z lineárního modelu spotřeby vyžaduje celkovou přeměnu ekonomiky a společnosti. Pomáhá účinně čelit hospodářským, sociálním a environmentálním výzvám. Základem pro realizaci změny je informovanost spotřebitelů a změna v uvažování firem.

Novou vizi přechodu na oběhové hospodářství do roku 2020 představila Evropská komise ve svém prosincovém balíčku. O akčním plánu, cílech balíčku oběhového hospodářství a jeho dopadu na českou ekonomiku diskutovali včera v Evropském domě v Praze zástupci institucí EU, podnikatelské sféry a nevládních organizací. „Akční plán EU pro oběhové hospodářství obsahuje opatření, která pokrývají celý výrobní cyklus, a to od výroby a spotřeby k řízení odpadu a trhu s druhotnými suroviny“, představila novou vizi Silvija Aile z Evropské komise.

Výrobní fáze má dopad na životní prostředí, poptávku po zdrojích a tvorbu odpadu. Dodala, že balíček poskytuje nástroje a možnosti podpory pro zlepšení výrobní fáze, a to inteligentnějším designem výrobků, úsporami zdrojů, zamezením neefektivního odpadu a tvorbou obchodních příležitostí. Informovala, že pro zajištění včasné a jednotné implementace odpadové legislativy EU zavádí návrh systém včasného varování, který by měl zajistit dodržení stanovených cílů a identifikovat nedostatky pro plnění cílů do roku 2025 a 2030. „Základním předpokladem pro tento systém je stanovení jednotných definic a jednotný sběr dat“, upozorňuje Pavel Telička, poslanec Evropského parlamentu z frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Uvádí, že v rámci EU nemáme k dispozici relevantní data, která bychom mohli posuzovat či srovnávat. Systém a způsob sběru dat se liší v každém státě. Za příklad dává ČR, kde se data shromažďují dvakrát a je naprosto nezbytné, aby tato data byla relevantní, důvěryhodná a srovnatelná. Podobné pochyby o plnění cílů má i Jan Mraček z Hospodářské komory České republiky, který říká, že „výpočtové přístupy k dosažení cílů musí být zcela jednoznačné a harmonizované. Porovnání mezi členskými státy musí být založeno na jednotné metodice“. Dodává, že Hospodářská komora balíček podporuje, stejně jako veškerá další opatření vedoucí k efektivnímu nakládání se surovinami. Dbát se ale musí na to, aby se balíček nepromítl do vyšší administrativní zátěže pro podnikatele. Celkově je pro realizaci balíčku nutné propojit výzkum a průmysl a zajistit kvalifikovanou pracovní sílu. „Snahou ministerstva je, aby legislativní návrhy s novými požadavky na výrobce neměly negativní dopad na jejich konkurenceschopnost“, uvedla Pavla Kulhánková z Ministerstva průmyslu a obchodu.

Dodala, že ministerstvo vítá široké zaměření balíčku, pro jehož úspěch budou důležité podpůrné aktivity pro investice do inovací a technologií ze strany EU, např. Horizont 2020 nebo OPPIK, který je administrovaný právě MPO. „Nejen spolupráce s výzkumným sektorem, ale také s experty z oblasti životního prostředí umožní výrobcům lépe vyhodnotit dopad svých výrobků v celém životním cyklu“, říká Zdeněk Horsák, člen správní rady EMPRESS, o.p.s. K přechodu na oběhovou ekonomiku je podle něj nutné podporovat národní opatření na pokrytí nákladové mezery mezi prvotními a druhotnými surovinami, zavést fiskální opatření podporující recyklaci a vytvořit platformu, na které by se scházeli zástupci byznysu, bank a dalších zainteresovaných skupin. Účastníci debaty se shodli, že přechod k oběhovému hospodářství znamená příležitost pro celkovou přeměnu ekonomiky. Představuje však dlouhodobý proces, který se projeví až během následující generace. Úspěšnost jeho realizace závisí na signálu, který vyšleme směrem k podnikům, a na informovanosti spotřebitelů. Pro měření cílů akčního plánu Komise musí být stanoveny jednotné metodiky, které budou respektovat situaci v jednotlivých zemích EU.

Zdroj: tisková zpráva CEBRE

Komentáře

Nabízíme prostor pro různé názory a komentáře. Náš prostor je určen všem k otevřené diskuzi. Publikované texty nebo příspěvky nejsou názorem inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.

Napsat komentář