Přechod k takzvanému oběhovému hospodářství, v němž se lépe zachází se zdroji, nebude v Evropě možný, dokud se nezmění přístup a uvažování spotřebitelů, výrobců a politické reprezentace. Myslí si to někteří čeští europoslanci, kteří zkoumají aktuální návrh z dílny Evropské komise.
Budoucnost Evropy spočívá v oběhovém hospodářství, které je založené na lepším využívání zdrojů (kterých stále ubývá), a to jak domácnostmi, tak výrobními a průmyslovými podniky. Výrobky, které přestanou fungovat, by podle tohoto principu neměly skončit na skládce. Materiály, z nichž jsou vyrobeny, by měly být do maximální míry využívány dál.
Přechod k takovému typu ekonomiky před dvěma týdny představila Evropská komise. Podle evropské exekutivity je třeba opustit dosavadní model, který stojí na principu „vytěžit, vyrobit, vyhodit“, a který již neodpovídá potřebám moderní společnosti. Díky oběhovému hospodářství by evropská ekonomika měla ročně ušetřit zhruba 600 milionů tun materiálů, které se nacházejí v odpadu a které je možné recyklovat či znovu využít. Nový model ekonomiky má podle Bruselu nejen pomoct životnímu prostředí, ale má rovněž zajistit nová pracovní místa.
Příležitost pro Evropu
S balíkem návrhů k oběhovému hospodářství (circular economy) se nyní seznamují členské státy a zkoumají jej i evropští poslanci. Jedná se totiž zatím jen o plán, který bude v budoucnu podpořen konkrétními legislativními návrhy.
Český europoslanec Pavel Telička (ALDE) oceňuje zejména to, že Komise uchopila celý plán jako „příležitost pro Evropu“, která se vzpamatovává z finanční a hospodářské krize, aby opětovně nastartovala hospodářský růst a vytvářela nová pracovní místa. „Některé jiné státy ve světě se touto cestou již vydaly a oběhové hospodářství v nich již nějakou dobu zakořeňuje,“ řekl redakci. Takovým příkladem je Čína.
Poslanci rovněž přivítali, že na plánu k oběhovému hospodářství nepracoval pouze jeden komisař, ale podílela se na něm celá Komise. „Balíček je důležitý jako celek. Oběhové hospodářství zdaleka není pouze o otázce nakládání s odpady a ochraně životního prostředí. Jedná se o koncept, který má přesah do celé řady politik EU,“ myslí si další česká europoslankyně, která se problematikou zabývá ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO), Olga Sehnalová (S&D).
Nízké cíle a hrátky s čísly
Prosadit balíček k oběhovému hospodářství v navržené podobě v Evropském parlamentu bude ale zřejmě oříšek. Některým europoslancům se totiž předložený plán zdá být slabším odvarem původního návrhu, se kterým přišla již Barrosova Komise, a považují jej za málo ambiciózní. Tvrdí, že se Komise při jeho přípravě navzdory svým proklamacím držela příliš při zemi.
„Stažením původního návrhu jsme zbytečně přišli o rok. Nemyslím si, že by navrhovaná legislativa prošla Evropským parlamentem v podobě, v jaké nám byla představena,“ napsala redakci česká europoslankyně Kateřina Konečná (GUE/NGL) zasedající ve výboru pro životní prostředí (ENVI).
Velká debata se podle jejího kolegy z výbory a dalšího českého europoslance Pavla Poce (S&D) povede zejména kolem závazků pro recyklaci komunálního odpadu, které Komise podle europoslanců určila příliš nízko (65 % do roku 2030). „Evropský parlament bude požadovat více,“ uvedl.
Nižší cíle ale mohou na druhou stranu podle Pavla Teličky nahrávat konsensu mezi členskými státy, které k nakládání s odpady přistupují rozdílně. Některé z nich stanovené cíle již dnes s přehledem plní (například Německo), jiné, jako je třeba Česká republika, se k nim ani nepřibližují (33 %).
„Nově navržené cíle by měly mít šanci splnit i státy, které nejsou v této oblasti ještě tak daleko,“ řekl EurActivu Telička. Realisticky stanovené cíle navíc brání členským státům, které neplní závazky, aby si hrály s metodikou a upravovaly data.
Jistou realističnost cílů oceňuje i Konečná. „Když chcete být realističtější, nemůžete být zároveň ambicióznější,“ zdůrazňuje. „Návrh má podle Komise respektovat různé možnosti recyklace v jednotlivých členských státech. Jsem ráda, že si Komise tento problém uvědomuje, protože následující vyjednávání se ponesou právě v duchu boje mezi představami a reálnými možnostmi recyklace v severních a západních zemích a možnostmi přizpůsobit se těmto představám ze strany východních a jižních států.“
Koncepce na papíře
Europoslanci zdůrazňují, že pokud se nezmění přístup a myšlení celé společnosti, koncepce oběhového hospodářství v Evropě zůstane pouze na papíře a nikdy se ji nepodaří uvést v život.
Podle Pavla Teličky musí změnit uvažování nejen spotřebitel, výrobce a zpracovatel, ale i politická reprezentace včetně té na domácím hřišti. „Mělo by se to týkat nejen změny spotřebitelských návyků, ale i nových dovedností a kvalifikací, které budou potřeba pro rozvoj nového pojetí ekonomiky,“ uvedl Telička. „Který z našich čelních politických představitelů, včetně hnutí ANO, za které jsem do Evropského parlamentu kandidoval, otázky oběhové ekonomiky nastoluje?“
Systémová změna, která by lidi přinutila více přemýšlet nad tím, jak zacházet s koupenými předměty, je nutná i podle Kateřiny Konečné. Pomoct by v tomto ohledu mohla legislativní úprava tzv. ekodesignu.
„Oběhové hospodářství zajistíme jedině tím, že výrobky budou již od počátku koncipovány tak, aby byly veškeré materiály, jež obsahuji, znovu použitelné,“ uvedla. Výrobky navíc musí být i jednodušeji opravitelné a mělo by se výrazně zapracovat i na zvýšení jejich životnosti, která dnes nejčastěji dosahuje dvou až pěti let, říká poslankyně.
Europoslankyně Sehnalová, která se dlouhodobě věnuje problematice ochrany spotřebitelů, k tomu dodává, že je potřeba více vsadit na nezávislé testování. „Testování pomůže při odhalování potenciálních případů plánovaného zastarávání výrobků a povede k zastavení zvýšeného trendu používání součástek, které se po krátké době užívání kazí, jejich výměna je drahá nebo nemožná,“ napsala redakci.
Autor: Lucie Bednárová
Zdroj: euractiv.cz