Domů Byznys Nový výdělečný byznys…

Nový výdělečný byznys…

0

Podnikatelé vyhledávají lomy, kamenolomy, pískovny, důlní díla. Vidí v nich lukrativní pozemky, které mohou vydělat miliony. Stačí je zavézt sutí a stavebním odpadem. Nemusí přitom dodržovat tak přísné předpisy, jako když by chtěli založit skládky.

Podnikatel Luboš Pitter z Teplic si před lety pořídil bývalou štěrkopískovnu u obce Štrbice. S jediným cílem – zavézt ji stavební sutí a zeminou, zrekultivovat a udělat z ní zahradu. Od začátku přiznával, že coby podnikatel nabízející stavební a zemní práce materiál na zavážku má.

„Chodili tu lidé s peticí, že sem budu zavážet nebezpečný odpad nebo odpad z Německa. Na jednu stranu obavy chápu, na druhou, jak to máte udělat, když chcete pozemek zrekultivovat?“ říká dnes Pitter. Místní, kterým se plán nezamlouval, nakonec prohráli. Krajský úřad Ústeckého kraje mu zařízení k využívání stavebních a demoličních odpadů na povrch terénu povolil.

Podnikatel předložil plán, že do pískovny chce navézt 55 až 83 tisíc kubíků zeminy a sutě, přičemž slibuje maximálně 150 tun denně – to je zhruba dvanáct nákladních automobilů.

Klasických skládek ubývá

Jeho příběh je typickým příkladem nového byznysu – podnikatelé koupí vytěžený lom, pískovnu či důlní dílo a chtějí po úřadech povolit zařízení k využívání stavebních a demoličních odpadů.

Na klasické skládky už totiž pamatuje většina krajských plánů odpadového hospodářství a jejich kapacity úřady omezují. „Tento trend jsme zaznamenali, zařízení se záměrně nejmenuje skládka, kterou je dnes už téměř nereálné kvůli přísným podmínkám povolit,“ říká pod podmínkou anonymity jedna z krajských úřednic mající odpadové hospodářství na starosti.

A podobných míst existují v Česku desítky. Od jižních Čech přes Vysočinu až po jižní Moravu či severní Čechy. Jen pro představu, například v Kopidlně v Královéhradeckém kraji provozuje takovou „skládku“ město a ceny jsou následující: za uložení země si účtují 240 korun za kubík, za písek a jíl 360 korun, stejně stojí vysypání betonu, cihel, tašek nebo štěrku. Kubík suti z demolice vyjde na 300 korun.

Kdyby do štěrkopískovny u Teplic uložil podnikatel Pitter jen 55 tisíc kubíků po 200 korunách, vynese mu zavezení pískovny 11 milionů korun. „Není potřeba do lomů ukládat nebezpečné či problematické odpady a i tak je ukládání nezávadné zeminy a suti slušný byznys,“ přiznává jihočeský podnikatel, který má takové plochy dnes už dvě.

Firmám se jednoduše vyplatí pořídit si vhodný pozemek a ten následně zavážet, než platit za uložení zeminy na již existujících místech. Kromě toho díky nižším cenám pak stáhnou i část zákazníků konkurenci.

Zemina nevadí, úřady se však bojí nebezpečných odpadů

Úřady se však obávají, aby rekultivace bezproblémovou zeminou nepřerostly ve zbavování se nebezpečných odpadů.

„Rizikem je nedodržování provozních podmínek, zejména využívání odpadů neschválených druhů a nevhodných vlastností,“ upozorňovala například Monika Zeman, vedoucí krajského odboru životního prostředí Ústeckého kraje v povolení pro zavezení pískovny u Štrbic.

Zdejší místostarosta Václav Fišer přitom říká, že po povolení už musí jen lidé doufat, že podnikatel bude dodržovat veškeré podmínky, aby hlukem a prachem provoz neobtěžoval obyvatele. „I když jsme se zasypáváním pískovny nesouhlasili, nemáme možnost to kontrolovat, nikdo nám ani nemusí nic dokladovat,“ krčí rameny Fišer.

Úředníci z odborů životního prostředí radnic a magistrátů se už proto navzájem upozorňují a informují, jaké možnosti úřady u takového záměru mají. Vedoucí životního prostředí v jihočeském Písku Miroslav Šatra je jedním z ostražitých.

Všechna zavážení jakýchkoliv pozemků kontrolují úředníci. „Klíčové je vždy udělat biologické monitoringy důlních děl a následně stanovit jasná pravidla, aby těžební prostory byly zaváženy a rekultivovány materiálem k tomu určeným. A provádět kontroly,“ popisuje Šatra.

Zdroj: zpravy.idnes.cz

BEZ KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Exit mobile version