Domů Odpady Nebezpečné odpady se mohou proměnit na materiál k dalšímu využití

Nebezpečné odpady se mohou proměnit na materiál k dalšímu využití

0
Nemocniční textilie jsou nebezpečné odpady

V rámci odpadového hospodářství si tento průmysl rozdělil odpady do mnoha kategorií. Aby se v tom sám vyznal, dal jim jednotný kód a k němu si dovolil vytvořit ještě nadřazené skupiny. Jednou z těchto skupin je nebezpečný odpad.

Kterému se někdy říká, NA TO NÁM NESAHEJTE, NEBO VÁM RUCE UPADNOU.

Jeho nebezpečí nespočívá většinou v tom, že vás zasype jeho množství, ale v tom, odkud pochází, nebo kde vzniká. Aby nedošlo k mýlce, rád bych upřesnil, že nebezpečným odpadem nemusí být jen odpad radioaktivní nebo vysloveně jedovatý. Může se například jednat o nádobu, která je ušpiněna chemickou látkou. Možná to bude pro mnohé překvapením, ale i jídlo z restaurací, které nikdy neochutnáte se přesto stane odpadem nebezpečným.

Dnes se však nechci věnovat odpadu potravinovému, ale jinému odpadu. Všichni jsme se již s ním setkali a kvůli kterému často odpadářské lobby zmiňuje nutnost výstavby spaloven odpadu.

A DODÁVÁ TVRZENÍ, JINAK SE HO PROSTĚ ZBAVIT NEJDE

Je tomu skutečně tak?

Tak proč to například nikdo neřekl ve Velké Británii, kde byl úspěšně nejen tento odpad certifikován, ale i provozován proces tzv. tepelné komprese v němž veškerý jednorázový textil z nemocnic je přímo na místě za pomoci tepla a tlaku proměňován na materiál pro další využití. Tento projekt nejen, že úspěšně roste, ale i nemocnice stejně dobře uspoří nemalé prostředky. Však už aktivně jednáme o přenosu celé know-how a zařízení do našich českých luhů a hájů.

Zároveň je nasnadě se ptát, proč to někdo neřekl v Indii. Místní úspěšný startup se rozhodl že k odpadnímu textilu přidá a zapracuje ostatní položky (vyjma organických), které též do kategorie nebezpečného odpadu z nemocnic spadají. Dokáže z výstupní suroviny vyrábět produkty vhodné pro stavebnictví, tak například pro výrobu nábytku. Staví nové domy nebo zastřešuje různé objekty. Využití nalézá i v logistice a v mnoho dalších užitečných produktech.

Možná se ptáte, proč jste o těchto projektech neslyšeli již dříve. Proč jste je někde nezahlédli i u nás. Jedním z důvodů je snaha pátého nejprofitabilnějšího oboru podnikání světa vás utvrdit v tom, že stále je normální plýtvat.

Proto jsou zde oni, hráči s odpadovými vozy. Zvedají kontejnery a popelnice do výšek jako další z kořistí vysypávajíce jejich obsah do nenasytných břichů skládek a spaloven. Přizpůsobených vozů s velkým písmenem „A“ na korbě vozu. Každý kousek odpadu je jejich ziskovou výhrou. Každá popelnice nebo kontejner navíc je výhodným bonusem.

Odvádí se desátky a pro klidné svědomí někteří dvakrát ročně vykročí, aby uklidili za druhé i za unavené rytíře, kteří při svých hostinách nechávají zbytky lidu. Potom potrestali každého, kdo vztáhne ruku na jejich koryta.

Když jsem měl možnost v roce 2011 poprvé odstartovat systém druhotného zužitkování jednorázových dřevěných palet, zaujala tato zpráva i ČTK. Díky ní se projekt objevil ve většině médií. Příprava trvala téměř půl roku a všichni mi říkali, že je to nesmysl a neuspěji. Včetně nadřízených z japonské korporace pro kterou jsem pracoval. Já však cítil, že je to cesta správná, a proto když ani po dvou letech nebyla má činnost vítána, rozhodl jsem se japonský přístav opustit a vyplout na moře. Ze kterého byl, jak jsem brzy pochopil modrý oceán.

Na cestě za mnou zůstalo několik milionářů tvářících se jako partneři s nulovým zájmem na dělení zisku, ke kterému jsem dopomohl svým nápadem a intencí. Zůstalo za mnou a zůstává mnoho odpadových společností, které si s chudí vyslechli o projektu systémové prevence vzniku odpadu jako nástroje k vytvoření světa bez odpadu a plýtvání, aby se mi pak vysmáli při nabídce o spolupráci

A zůstalo za mnou ještě něco. Stopy, které nejsou mrtvou zemí, hladkým betonem, či asfaltem dálnic, jehož okolí se pravidelně ošetřuje bagrem a roundupem, jen aby z něj zmizel život.

Mé stopy zarůstají travou a zůstává v nich voda po dešti. Voda, kterou si dělí příroda mezi své děti bez ohledu na barvu, velikost, či počet nohou.

Věřím, že v roce 2020 budeme moci s dříve nebezpečným odpadem z nemocnic zacházet stejně jako v „rozvojových“ zemích. Často jim vytýkáme, že ony jsou ty původci zla. Bráníme se přitom pohledu do zrcadla, které nám může odhalit skutečnost, o kterou zatím nikdo nestojí.

BEZ KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Exit mobile version