Města by měla uplatnit principy cirkulární ekonomiky

Praha by měla v rámci veřejných zakázek více poptávat taková řešení, která vycházejí z cirkulární ekonomiky. Tyto projekty by zároveň měla cíleně plánovat na několik let dopředu a podporovat vzájemná partnerství mezi byznysem a městem. Právě cirkulární postupy, jako je například opětovné používání a opravy výrobků a materiálů, prevence plýtvání jídlem a především snížení produkce odpadů, mohou pomoci řešit také současnou energetickou a ekonomickou krizi. To jsou hlavní doporučení zahraničních a českých odborníků, kteří vystoupili minulý týden na konferenci Cirkulární města a byznys v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP).

Konferenci Cirkulární města & Byznys pořádal Pražský inovační institut ve spolupráci s hlavním městem Prahou, záznam je k dispozici na youtube.

 Město by podle odborníků mělo uplatnit principy cirkulární ekonomiky podobně, jak to dělají jiné evropské metropole, aby vznikly silné investiční pobídky, které by v široké míře zapojily byznys. Pozitivním krokem je letos schválená Strategie cirkulární ekonomiky hl. města Prahy, která navazuje na Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030 a určuje směr a nová řešení v této oblasti do dalších let. Hlavní město je zároveň první metropolí ve střední Evropě, která má tento plán již schválený.

“Víme, že až 45 procent globálních emisí CO2 se váže na produkci a spotřebu jídla, materiálů a výrobků, které každodenně užíváme. Pro Prahu je cirkulární ekonomika mimo jiné zásadní příležitostí pro nové postupy a materiálové využití ve stavebnictví, které nabízí největší potenciál pro úspory materiálu. Příležitost se nabízí také při nakládání s potravinami, vodou, půdou, či při snižování množství komunálního odpadu v Praze,” říká náměstkyně primátora pro životní prostředí a technickou infrastrukturu Jana Plamínková (STAN) k tomu, co město potřebuje a co může realizovat v rámci strategie, a dodává: “Jak ukazují zkušenosti ze zahraničí, je to šance pro zavedení nových postupů, služeb a výrobků, tedy i nových pracovních míst v Praze. Spolupráce se soukromým sektorem, městskými částmi a dalšími pražskými stakeholdery je klíčová.”

 Cirkulární ekonomika není jen dalším konceptem na papíře, jak „lépe recyklovat“. Je to  fundamentální změna v tom, jak firmy navrhují design výrobků, jak je produkují, jak je následně společnost spotřebovává a následně regeneruje zdroje, které tyto produkty a materiály obsahují. Vzniknout by mělo více re – use služeb, tedy služeb upřednostňujících opětovné využití předmětů a výrobků, opraváren, swapů, re-use pointů nebo komunitních akcí typu „železná neděle“.

“Město musí stimulovat trh v cirkulární ekonomice a uplatnit její principy tak, jak to dělají jiná evropské metropole. Mělo by vytvořit příznivé klima pro firmy, podpořit cirkulární veřejné zakázky, více plánovat a využívat partnerství,” doporučil Josh Newton z mezinárodní Nadace Ellen MacArthur, která je vedoucí globální organizací usilující o přechod na cirkulární ekonomiku. Inovace a digitalizace jsou cestou, na níž může podnikatelský sektor spolupracovat s městem, kde se může realizovat.

Právě k tomu může přispět Strategie cirkulární ekonomiky Prahy, jejímž cílem je snížit ekologickou zátěž a emise oxidu uhličitého ve městě. Přechod na oběhové hospodářství chce snížit množství objemného odpadu, může napomoci intenzivnější využívání sítě.

“Aktuálně je velice důležité propojení cirkulární ekonomiky a úspor, tedy používat produkty ve formě, pro jakou byly produkovány co nejdéle, například tím, že je opravujeme. Využít sdílených služeb. Jako klíčová v souvislosti s covidovou krizí a válkou na Ukrajině se ukázala také soběstačnost, lokálnost a vracení materiálů zpátky do oběhu formou recyklace. To je cesta, jak nebýt závislí na globálních dodavatelských řetězcích a surovinách z druhého konce světa, které pozítří nemusí dorazit,” zdůraznila expertka na udržitelnost Veronika Doubnerová z Pražského inovačního institutu.

Strategie Cirkulární Praha 2030 stanovila jako cílové čtyři sektory s největším potenciálem materiálových i emisních úspor: stavebnictví, voda, zemědělství a potraviny a také odpady. Jedním z největších problémů města jsou odpady ze stavebnictví a potravin. Konkrétně stavební odpad tvoří zhruba až 74 procent všech odpadů vyprodukovaných v Praze. Téměř 95 procent materiálů ve stavebnictví pochází z primárních zdrojů, pouze 5 procent jsou druhotné suroviny. Z demoličního a stavebního odpadu se v Praze znovu využije zhruba 27 pct. Podle odhadů se v Česku vyhodí zhruba 830.000 tun jídla, což je průměrně 56 kilogramů na osobu za rok.

Praha má v současnosti ale i nedostatečné kapacity na zpracování odpadu z plastů a papíru, který sbírají domácnosti. Některé pražské restaurace již spolupracují s neziskovými organizacemi, jako je například Zachraň jídlo, kterým dodávají přebytky, díky čemuž omezují plýtvání potravinami. Zapojení   těchto provozoven do sběru gastroodpadu je cílem Prahy a řada z nich už nabídku města využívá.  Některé stavební společnosti se naopak snaží zpětně využívat odpad ze staveb při další výstavbě a zaměřují se na projekty udržitelných staveb.

Na konferenci Cirkulární města & Byznys vystoupili další zástupci předních mezinárodních organizací, které se věnují cirkulární ekonomice, jako je Ellen MacArthur Foundation, Metabolic a Circular Glasgow. Uvedli konkrétní příklady spolupráce firem s evropskými metropolemi, jako jsou například Amsterdam, Londýn, Paříž, Kodaň, Glasgow nebo Oslo.

Odpoledne patřilo diskuzím zástupců města i byznysu o tom, jak konkrétně mohou vzájemně naplňovat cíle strategie Cirkulární Praha 2030 v oblastech stavebnictví a potravin. Pozvání přijali zástupci firem Skanska, Pražská developerská společnost, Zero Architecture, Crestyl, Perfect Canteen, Tesco Stores, Compass Group, studio Crea-tura a Český gastronomický institut.