Rouška není to samé co respirátor. I přes všechnu snahu médií a zástupců vlády o maximální informovanost, týkající se šíření nákazy, tím je Koronavirus – COVID-19, postrádám větší důraz na rozdíly mezi dvěma ochrannými prostředky. Tedy rouškou a respirátorem. Roušky jsou určeny převážně, pro již nakažené tímto virem. Naopak respirátory díky filtrům fungují, jako prevence proti šíření infekce, zejména zabraňují vdechnutí samotného Koronaviru.

Lidé si šijí roušky sami, jak si například vyrobit vlastní roušku z kravaty čtěte zde

Tato skutečnost není veřejnosti dostatečně známa. Proto si ji dovoluji v dalším článku věnovaném opět koraniviru, ještě jednou vysvětlit. Hlavním rozdílem mezi oběma pomůckami je to, pro koho jsou primárně určeny. 

• Roušky slouží k ochraně před šířením virů a bakterií. Nasazují si ji tedy převážně nakažení, aby nešířili nemoc dál.
• Respirátory neboli polomasky jsou určené k ochraně před nákazou. Nosit by ji měli hlavně zdraví lidé. Tím se preventivně chráníte před onemocněním v tomto případě koronavirem.

Ačkoliv se na téma roušky objevila řada článků, tak jejich nošení se doporučuje v mnoha televizních i rádiových vstupech. Všiml jsem si, že mé výše uváděné informace v mnoha případech schází. A to zdaleka nejen v tuzemsku.

V mnoha zemích, a to včetně místa původního výskytu nového KORONAVIRU COVID-19, tedy v Číně, nejsou lidé o této skutečnosti dostatečně informováni. Primárně se postupuje stejně, kde při vzdušném znečištění se také nehovoří o tom, že rouška je neúčinným placebem proti šíření virů.

Výše uvedené absence transparentnosti dala podnět k tomu, že i v samotné Číně, takřka přes noc tisíce společností změnilo předmět podnikání. Začalo dodávat, případně i vyrábět roušky. Legislativa jim to totiž umožňuje, protože vlastně není dáno, co, jak a na jak dlouho má rouška působit. Tím, že nakaženému má zabránit, aby nakazil ostatní. Nelze totiž jednoznačně určit, zda-li tak ve skutečnosti činí nebo nikoliv.

Přesný opak je však vyžadován u respirátorů. Ty musejí naopak procházet kontrolou funkčnosti, aby dostaly certifikaci. Procesem náročným pro testování ve zkušebních laboratořích. Respirátory jsou totiž určeny, jak už jsem uvedl v minulém příspěvku, pro profesionální použití. Hlavně v armádních a záchranných složkách. Zde je funkčnost a trvanlivost klíčovým parametrem výběru.

https://www.facebook.com/inodpady/posts/663908811024699?xts%5B0%5D=68.ARCIkVrfz6A5LLn6W64K1fkBJmy4A4xWFsbmJT-27doQMfktLNYo0P9aIrAqIbRdvNQac575g_3jSB9JQPFWfGgM-D7h3MgvQUsnpYp1zYAtj9TmxC-4vpxokqWz97lGU7U8I9j-7Uk-oB1jYedagAHTlLlyjC7yyEpvXY_YTIIPxXBnrIEspamNnJ7mS6YJa6Rr1NUXNJ-_ZDF2U0PIuAC_WnL5yeWr4ie9AJ5IZOA8qPK2cfG8uPKG7_7qDIG3JXzj2q9hHM3LIxPktKqyE2lUF0kx7HdOZUWYb2JiKNboDBYLM7HW8CbRtcyBe4ZPDq-CzhzJAla5o6YQ4xc7zok&tn=-R

I přesto, že chápu časový tlak související s deklarovanou globální pandemií, jak ji ohlásila světová zdravotnická organizace WHO, rád bych poukázal ještě na jednu opomíjenou skutečnost. Právě WHO vydala sadu rad, jak s rouškami zacházet. Jednou z nich sama šíření nemoci do velké míry napomáhá. K čemuž následně navádí i státy, které její návody, jen převezmou a přeloží. Tak to učinil STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV v České repuplice..

Tento totiž, jak ukazuje obrázek výše, nebo tento zde.

Říká slovy své mluvčí, že odpadkový koš zabrání šíření viru. Což je nepravda vyvrácená již téměř před měsícem, kdy bylo vědecky prokázáno, že na klice u dveří dokáže CORONAVIRUS COVID-19 přežít až 9 dní. Porovnejte tuto skutečnost se slovy mluvčí SZÚ.

„Použitou roušku stačí vyhodit do běžného odpadkového koše. „Na vlhké roušce přežijí patogeny v běžném prostředí v rozmezí od tří do sedmi hodin,“ doplňuje Fabiánová. Koš je pro použitou roušku dostatečně bezpečné místo, ven se viry už nedostanou.“

Tato skutečnost, by totiž zcela měnila pohled na kategorii tzv. nebezpečného odpadu v nemocnicích. Zde stačí, aby například jen ulehl člověk na jednorázovou textilní podložku na vyšetřovacím lehátku v ordinaci a tato se stává okamžitě nebezpečným odpadem. Za likvidaci takového odpadu, platí většina nemocnic měsíčně až miliony korun. To i přesto, že již existují technologie, které dokáží z těchto materiálů například vytvořit stavební materiály, jak jsme vás již v minulosti informovali.

Vrátím-li se však ke KORONAVIRU COVID-19, pak musím konstatovat, že absence schopnosti vnímat celek, jasně dokazuje, co je za pandemickým nárůstem počtu nakažených a infikovaných, který bude i nadále strmě narůstat. Tím je právě neschopnost, nebo spíše nezájem nastavit transparentně pravidla tak, aby dalšímu šíření bylo předcházeno. Roušky, jednorázovost, ani vyhození do „uzavřeného koše“ totiž budou mít za následek pravý opak. Je jen otázkou komu, či čemu má tento stav prospět.