Jaká bude letošní sklizeň brambor podle odborníků?

V říjnu stále ještě probíhá hlavní sklizeň letošních brambor, podle letního počasí a zářijového sběru se však dá již odhadovat letošní výnos. Ten by se podle Lukáše Musila, odborného konzultanta ministerstva zemědělství a zároveň obchodního ředitele Agdata, měl blížit loňským číslům, maximálně o pár desítek tisíc tun méně, což činí zhruba 5 %. Problematická může být podle Musila především kvalita, která utrpěla se silnými dešti na pomezí května a června. Letní přívalové deště rovněž ovlivnily kvalitu ostatních plodin jako je např. obilí.

Agdata se specializuje na digitalizaci v zemědělství a díky tomu má data z více než 1 milionu hektarů zemědělské půdy v Česku. I proto jsou odborníci schopni získat informace o kvalitě sklizených plodin v podstatě dříve, než k samotné sklizni dojde. „Problematický byl především květen a červen, kdy opravdu hodně pršelo a u brambor zejména ve středních polohách docházelo k náhlému růstu a prasknutí, což negativně ovlivňuje kvalitu. Netýká se to samozřejmě všech poloh, ale například na Vysočině s tím může být u konzumních brambor velký problém,“ upozorňuje Lukáš Musil.

První půlka léta (druhá polovina června a červenec) byly podle odborníků z Agdata klimaticky v pořádku, ale deštivý srpen měl za následek vymývání dusíkatých látek z obilek a tím pádem zhoršování kvality vypěstované plodiny. K problémům s deštěm a vyplavováním dusíkatých látek (byť z půdy) podle Musila docházelo i v předchozím roce 2020, který byl po pětiletém suchu velmi deštivý a kvalita brambor a ostatních plodin pokulhávala. „Jednak se smývaly přípravky proti plísním a za druhé při sklizni silně pršelo, proto se zemědělci nedostali zhruba k 10 % brambor, které museli kvůli podmáčené půdě nechat ladem,“ vysvětluje Musil. To letos nehrozí, ale plíseň některé bramboráře zlobí i letos.

Na horší kvalitu sklizených plodin si podle Agdata stěžovali v některých, především vyšších polohách ČR,  farmáři již v létě. Podle informací společnosti se jednalo především o pozdní odrůdy jarní pšenice a tritikale, což je hybridní obilnina, která vznikla křížením žita a pšenice, které ve vyšších polohách negativně ovlivnily silné deště. Celkové výnosy ze sklizně běžných obilovin by však měly být vyšší než loni, podle Musila v řádu nízkých jednotek procent. „Podle našich dat očekáváme výnosy větší o zhruba 2 až 4 % oproti roku 2020,“ uzavírá Lukáš Musil.