Zákon si s takovou věcí, jako je podomácku ušitá zdravotní rouška, nedokáže poradit. Nezná ji. Nicméně vzhledem k tomu, co se kolem nás děje, je dobré, aby na místo zákona nastoupil zdravý rozum a ohleduplnost. A svéprávnost, samozřejmě.

Roušky jsou potencionálně infekční odpad – nepodceňujme to. Z jistého úhlu pohledu se jedná o nebezpečný infekční odpad. Tedy odpad, který je mnohem nebezpečnější, než všechna plastová brčka dohromady. Je třeba, abychom s použitými rouškami zacházeli obezřetně. Ponechme stranou jejich význam. Ať už ochranný, nebo jako revolty. Nikdo nevíme, jsme-li nositelem viru a tak právě použitá rouška může být časovanou bombou.

Roušky neponechávejte doma povalovat. Zejména máte-li děti.

Roušky nevhazujte volně do odpadkového koše nebo do veřejných odpadkových košů.

Roušky vkládejte do dobře uzavíratelného plastového pytle. Doporučuje se vkládat do pytlů dvou, co nejpečlivěji uzavřít, a jejich povrch následně vydesinfikovat, stejně jako ruce.

Pytel s rouškami vhoďte do kontejneru na směsný odpad. Nenechávejte je vedle. Můžete tím ohrozit pracovníky svozových firem, bezdomovce a vlastně každého.

Můžete-li, spalte je v kamnech.

I když šijete roušky z biomateriálů, nevhazujte je v žádném případě na kompost, ani do kontejnerů na bioodpad.

Pokud používáte šátky nebo šály a nechcete je vyhodit (což je však optimální řešení), perte je za vysokých teplot a nebojte se přidat kapku desinfekce, Sava.

Výše uvedené se vztahuje jak na roušky zakoupené v obchodech, tak i na roušky ušité doma. A to bez ohledu na materiál.

Ve zdravotnických zařízeních podléhá likvidace roušek a respirátorů přísným pravidlům.

O zdravotnickém odpadu si můžete přečíst více ZDE.