Domů Domácí INDUSTRIAL UPCYCLING – plýtvání potravinami podruhé

INDUSTRIAL UPCYCLING – plýtvání potravinami podruhé

0
Potravinový odpad na skládce

V minulém týdnu jsme na serveru inODPADY.cz zveřejnili článek týkající se objemu vyhozeného ovoce a zeleniny v jediném výrobním závodě v tuzemsku. Nejčastější reakcí bylo nejen „TO SNAD NENÍ ANI MOŽNÉ“ nebo „TO BYCHOM MOHLI …“

Právě tato druhá část byla tou, kterou chci svými články i prací vyvolávat a to vždy, když mám možnost jednou z forem, které používám promlouvat k lidem a firmám a budit je.

K první reakci zmíněné v perexu občas reagující dodávají, že „TO BY SE U NÁS STÁT NEMOHLO“

Dnes ráno ve čtvrtek 25.7.2019 jsem na jedné ze svých cest objevil poklad. Tak, jako mnohdy, ležel po nohama a v toto případě i pod koly.

Nebýt mé cesty po šesté hodině ráno, neobjevil bych v krajině vyschlé rekordními teplotami nic. Mohl bych tak jako mnozí sedět v klimatizované kanceláři a psát report o tom, jak se u nás neplýtvá. Byla by to lež, ale dobře placená, tak co bych se trápil.

Budu se trápit a rád!

Protože vím, že na rozdíl od sezení v kanceláři a psaní nebo pronášením polopravd, mám možnost změnit svět ve kterém žiji.

Po ujetí ranních 23 km. Které se mnou absolvoval i můj spolujezdec jsem si vzal batoh a tašku a jel část pokladu zachránit.

Při této akci jsem si jej odvezl do své pracovny a zjistil, jak je vlastně zrno těžké. Jedna taška hravě překonala 10 kg hranici a dle toho jsem měl možnost upřesnit svůj odhad. Na zemi leží 500 – 700 kg zrní.

Cyklisté ho objíždějí. Motoristé jedou skrz a chodci ho obcházejí, ale nikdo se nesehnul a nesebral ani zrno, až na mne.

V minulých dvou letech jsem se s ohledem projektu zaměřeného na plýtvání potravinami, do problematiky hlouběji ponořil a čísla mi vyrazila dech.

75% sklizně nikdy nedojde ani do druhého kroku zpracování a jde na skládku

2% z celkového plýtvání jídlem tvoří zbytky na talíři

100% nesnědených potravin v restauracích a průmyslových kuchyní je z hlediska legislativy „nebezpečným odpadem“ a nesmí být ani zkrmeno zvířaty.

Spotřeba vody na pěstování se na kilogram potravin počítá na vyšší desítky až stovky litrů.

Velký negativní podat v objemu plýtvání mají dotace na zemědělskou výrobu. Díky chybně nastavenému systému totiž často dotační program nezajímá, co se s vypěstovaným produktem děje a dotace jsou vyplaceny. Pěstuje se tedy pro pěstování, pro objem, bez ohledu na skutečnou potřebu nebo spotřebu.

Zatímco premiéři a ministři životního prostředí sází za přítomnost kamer a fotografů, do na troud vyschlé země sysly, kteří namísto nor budují si dnes kobky na dožití a nechávají svou zemi pustošit penězi, které pod jejich polštáři tak krásně šustí.

Ptáte-li se, co se zachráněným zrním udělám, musím odpovědět, že nevím. Jeho část jsem však již nyní zasel na střeše, kterou chci udělat zeleným útočištěm, a to za pomoci průmyslových přepravek KLT, nepotřebné hlíny a rostlin, které naleznu.

Na rozdíl od profesionálních instalací zelených střech totiž mám možnost jednotlivými kusy země (300x400x220 mm) hýbat a přesouvat je tam, kde jim bude nejlépe a nevím, kdo z Vás by odmítl při ceně 75,-Kč/ks postupovat stejně, obzvláště je-li v ceně i víko, které z minizahrádky udělá vodě i myším odolný box na každou zahradu, chatu, ale i do garáže, či dílny.

Plastové boxy můžete dobře využít pro vaši zeleň

V případě zájmu, se ozvěte, myslím, že jich v systému máme ještě pár tisíc

P.S. : celý příběh má fascinující rozuzlení. Při příjezdu do pracovny jsem požádal paní vrátnou, aby se případných návštěvníků zeptala, zda-li by se jim nehodilo zrní například pro domácí zvířata, či jiné účely a netrvalo ani hodinu a přišel zájemce, který chtěl mnou nasbírané zrní odkoupit pro svou malou farmu. Ukázal jsem mu na mapě místo, kde je poklad uložen a jsem si téměř jist, že zítra na místě nebude ani zrnko, které by přišlo nezájmem, nazmar.

BEZ KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Exit mobile version