Bude v Olomouckém kraji stát spalovna? Téma zařízení vyrábějící energii se vrátilo s plánem, jak nakládat s odpady v kraji v příštích deseti letech. Odpůrci upozorňují, že důslednějším tříděním by kraj ušetřil přes miliardu korun.
Hejtmanství však musí postupovat stejně jako Česká republika. Na zákaz skládkování v roce 2024 se chce připravit sítí odpadových center, které budou dále nevyužitelným materiálem zásobovat právě spalovny vyrábějícími energii.
Plán odpadového hospodářství do roku 2025 by mohli krajští zastupitelé přijmout v prosinci. Hnutí DUHA od toho ale odrazuje.
„Kraj si dává velmi nízké cíle, především v porovnáním s tím, co chystá Evropská komise. Ta po nás může požadovat míru recyklace až sedmdesát procent,“ uvedl za hnutí Ivo Kropáček.
Ke kritice se přidala například také senátorka Jitka Seitlová zvolená v přerovském obvodu za KDU-ČSL a Stranu zelených.
Ivo Kropáček připomněl, že v Evropské unii se zrecykluje 43 procent všech komunálních odpadů, v České republice 35 procent a v Olomouckém kraji jen dvacet procent.
V roce 2020 chce kraj u materiálů ze skla, papíru, plastu a kovu pocházejícího z domácností opětovně využít polovinu.
„Dávat si ale cíle nižší než padesát procent je naprosto mimo evropskou politiku. Kraj připravuje plán, o kterém ví, že ho bude muset změnit. Problém je, že změní míru recyklace, ale kapacity na netříděný odpad budou příliš vysoké,“ narážel odpadový expert Hnutí DUHA na připravovanou síť překládacích stanic.
Překladiště na třídění a lisování
Ten už hejtmanství chystá přes tři roky, aby ho nezaskočil blížící se zákaz ukládání na skládky.
Projekt je založený na vybudování odpadových stanic, které budou obsah černých popelnic lisovat a dotřiďovat.
„Zároveň by tato centra vytvořila logisticky efektivní síť překládacích stanic pro zbytkový komunální odpad určený k energetickému využití po ukončení možnosti skládkování, tak jak požaduje Plán odpadového hospodářství České republiky,“ sdělil 2. náměstek hejtmana Michal Symerský (KSČM).
V zařízení k energetickému využití odpadu (ZEVO) se surovina spálí k výrobě tepla a elektřiny.
Právě ZEVO budí mezi obyvateli kraje obavy, protesty zažil před třemi lety Přerov.
„Máme proti tomu jednoznačnou obranu – pokud by kraj ukázal na Přerov jako na místo, kde má vyrůst spalovna, tak musí být referendum, ve kterém rozhodnou naši občané,“ řekl přerovský primátor Vladimír Puchalský (SpP).
Pokrýt celkovou produkci odpadu
Kraj zatím zamýšlí zůstat u překladových stanic, ZEVO ale do budoucna nevylučuje.
„Zbytkový komunální odpad nashromážděný v rámci odpadových center by měl být využíván v zařízení k energetickému využití primárně v Olomouckém kraji,“ uvedl náměstěk pro životní prostředí Symerský.
Dodal, že stavba by musela splňovat požadavky na energetickou účinnost a být udržitelná ekonomicky, sociálně i ve vztahu k prostředí.
„Pokud se nenajde soukromý investor, pak se předpokládá využití energetické koncovky v nejbližších regionech s tím, že zařízení pokryje kapacitu celkové produkce tuhého komunálního odpadu v Olomouckém kraji,“ doplnil Michal Symerský.
Veřejné projednávání odpadového plánu navštívili i zástupci společnosti Veolia, která provozuje třídicí a recyklační linky, bioplynové stanice, kompostárny i ZEVO či skládky odpadů, kterým patří v posloupnosti nakládání s odpady poslední místo.
Teplárnu předělat nelze
O výstavbě „spalovny“ v kraji ale nyní Veolia vlastnící přerovskou teplárnu neuvažuje.
„Nejde to jak z hlediska legislativního, tak ekonomického, ale i s ohledem na veřejné mínění. Dokud nebudou správně nastaveny poplatky za skládkování, nebude energetické využití odpadu ekonomicky vycházet,“ poznamenal za společnost jednatel Milan Chromík.
Situace, kdy ZEVO chybí, má ale podle něj nedostatky.
„Odvrácenou stranou mince je, že do té doby bude vše končit na skládkách, jejichž levná cena znemožňuje získávání využitelných, druhotných surovin z odpadů,“ podotkl Milan Chromík s tím, že zařízení má v nakládání s odpady své místo.
Ekologové ale spočítali, že skromně nastavené cíle by kraj mohly znamenat vysoké náklady.
„V Rakousku vytřídí ze zbytkového odpadu, který končí ve skládkách nebo ve spalovnách 166 kilogramů na hlavu. Rozdíl jsme vypočetli na miliardu a čtvrt korun, které ale není nutné vydávat,“ uvedl Ivo Kropáček.
Autor: Ondřej Zuntych, Petra Poláková-Uvírová
Zdroj: olomoucky.denik.cz
