Při potýkání se s dopady krize vyplouvá na povrch mnoho projevů systémové nespravedlnosti. Pro některé lidi je jednodušší krizi zvládnout než pro jiné. Prohlubující se nerovnost souvisí i s tím, že řada lidí má prekarizovanou práci, a tím pádem i nestabilní příjmy a nejisté podmínky, což mnohé v krizi znevýhodňuje a vystavuje vyšším rizikům.

Greenpeace patří k těm, kdo volají po takových opatřeních, která podpoří lepší a odolnější společnost založenou na kvalitním zdravotnictví, lepších podmínkách práce a sociálního zabezpečení a na ochraně životního prostředí.

Ať jde o reakci na pandemii nebo o podobu Zelené dohody pro EU, kroky Evropské komise musí stát na nejzásadnějších hodnotách jako lidská důstojnost, svoboda, demokracie, rovnost, spravedlnost a lidská práva, které jsou zakotvené ve smlouvách EU, Listině základních práv Evropské unie a Evropském pilíři sociálních práv.

Veškeré rozhodování musí brát v potaz péči, životní prostředí a vědecké poznání. Jak uvedl Hans Kluge, ředitel evropské sekce Světové zdravotnické organizace, v těchto dobách „není pochyb o tom, že naše rozhodnutí se musí řídit prověřenými principy opatrnosti“. Současně je nutné, aby všechny kroky probíhaly v souladu s Pařížskou dohodou, ať jde o dotace pro energetiku, financování v rámci Společné zemědělské politiky EU nebo o kohezní a strukturální fondy.

Evropská komise musí investovat do lidí a vyhnout se finanční podpoře znečišťujících průmyslových odvětví. Veřejnými penězi je nutné podpořit nový začátek a proměnit naši společnost v takovou, abychom se skutečně mohli starat o sebe navzájem i o naši planetu. Ve svém balíčku nazvaném Evr opská zelená dohoda připravuje EU půdu pro posun vstříc udržitelnosti. Současná krize spojená s koronavirovou pandemií a jejími následky v podobě hospodářského útlumu ukazují, jak naléhavá je potřeba, aby společenská a hospodářská transformace byla současně spravedlivá a zelená. Právě proto by bylo rozumné propojit nynější investice s tímto zeleným plánem.

Z tohoto důvodu by EU měla dbát na následující principy:

Při řešení krize jsou na prvním místě lidé, nikoliv firmy

  • zajistit dostatečné náhrady lidem, kteří se ocitli ve svízelné situaci následkem koronavirové krize, aby nikdo netrpěl hlady, nepřišel o domov nebo o přístup ke zdravotním službám. Veřejné zdravotnictví se musí v první řadě postarat o ty nejpotřebnější, jinak se ještě víc prohloubí dosavadní nerovnosti a chudoba, jak tomu bylo i po finanční krizi v roce 2008.

  • přizpůsobit rozpočet i dočasné výdaje aktuálním výzvám. Místo lepení děr v současném ekonomickém modelu, o což se pokouší řada návrhů Komise, je třeba investovat do takových systémů, které pomohou za všech okolností lidem i planetě. Konkrétně to znamená investice do spravedlivého, komunitně orientovaného zeleného přechodu k bezuhlíkové ekonomice. Jeho součástí musí být dobrá pracovní místa, která lidem zaručí obživu i v dobách krize a veřejné služby pro všechny – tedy dostupné zdravotnictví, vzdělávání, sociální služby, dostupná veřejná doprava i kultura a podobně.

  • přestat s prosazováním úsporných opatření – i v dlouhodobé perspektivě – a přeorientovat se na zajištění stabilního a důstojného života. Je třeba proměnit Pakt stability a růstu EU v Pakt kvalitnějšího života, který svými hodnotami a investicemi upřednostňuje spokojenost lidí spolu se zachováním a ochranou přírody, která nám dává domov a obživu. K tomu bude nutné přizpůsobit směrnice EU určené finančním institucím a firmám, doplnit je o ochranu práv pracujících a zabránit jednání, které poškozuje životní prostředí a zdraví. Země EU je zapotřebí vést k odpovědnosti za budování spravedlivé společnosti, zajišťování zdravého prostředí a uchování obyvatelné planety pro budoucí generace.

  • investovat do lidí, ne do firem. Pokud vlády plánují finančně podporovat průmysl, nepřekročitelnou podmínkou musí být, že nebude docházet k propouštění. Dále je nutné všem pracujícím zajistit přístup ke všem potřebným službám dle dohody s odbory nebo jinými orgány zastupujícími zaměstnané, pokud v dané situaci personál není v odborech organizován. V odvětvích, která způsobují silné znečištění, je nezbytné pečlivě dbát na to, aby finance určené na zlepšení situace pracujících nebyly zneužívány na propagaci korporátních zájmů, podporu aktivit narušujících životní prostředí nebo odměny vedení.

  • pojmout práva pracujících jako prioritu. Od hospodářské recese roku 2008 dochází napříč EU k oslabování práv pracujících: objevuje se prekarizovaná práce a nevýhodné formy zaměstnávání bez dlouhodobé smlouvy a stability. Takové nevýhodné pracovní podmínky lidi nutí k práci i mimo pracovní dobu, což se ještě vyostřuje v době pandemie a souvisejících opatření. Práva pracujících a kolektivní vyjednávání musí být zajištěné ve všech oborech.

Je třeba postarat se o naši planetu

  • Musíme využít současné investice tak, abychom lépe zvládli sílící klimatickou krizi a úbytek biodiverzity, které představují čím dál větší hrozbu pro naše fungování, zdraví, obživu i kvalitu života. EU by měla podpořit posun průmyslu a infrastruktury takovým směrem, abychom na novou bezuhlíkovou ekonomiku přešli už před rokem 2040, pokud se chceme vyhnout oteplení o více než 1,5 °C.

  • Po finanční krizi roku 2008 jsme byli svědky toho, že veřejné peníze byly vynakládány nepřiměřeně a příliš velká část šla znečišťujícím firmám a nejbohatším vrstvám společnosti. Opatření řešící globální recesi ještě více prohloubila nerovnost a kontraproduktivně podpořila odvětví, která urychlují změnu klimatu. Evropská investiční banka a Evropská centrální banka musí jít příkladem a podporovat jen investice do takových řešení, která klimatu skutečně pomohou – a především taková z nich, která nejvíce prospívají širšímu veřejnému zájmu. Jde například o podporu železnic a dalších forem veřejné dopravy, cyklistiky, o veřejné dodávky vody, místní odpadové hospodářství upřednostňující recyklaci, kompostování a opravování věcí, komunitní obnovitelnou energetiku a zvyšování energetické účinnosti. Taková řešení by měla být dlouhodobě vyjmuta z tříprocentního pravidla EU pro výši schodku státního rozpočtu.

  • Čím déle budeme otálet se snižováním emisí skleníkových plynů a ochranou biodiverzity, tím větší budou náklady na naše životy a fungování, škody na planetě, našem životním prostředí a zdrojích obživy, ale i celkové břemeno spojené s krizí, které nespravedlivě dopadá nejhůř na ty nejzranitelnější z nás. Současná krize je důrazným varováním, abychom neutíkali před odpovědností a ochránili lidi i planetu. Proto musí EU stanovit své klimatické cíle pro rok 2030 se snížením emisí alespoň o 65 % (což odpovídá nejčerstvějším vědeckým poznatkům) a zastavit ztrátu biodiverzity zavedením silné Strategie biodiverzity EU.

  • V období společenské a hospodářské nestability je ještě důležitější podporovat dostupnost zdravých a ekologicky produkovaných potravin rostlinného původu – ty musí být k dispozici nejširší veřejnosti a za přijatelné ceny. Toho lze dosáhnout přesunem dotací, snížením daní u ovoce a zeleniny či odstraněním daňových úlev (např. snížených sazeb DPH) a dalších forem nepřímé podpory u masa a nezdravých průmyslově zpracovaných potravin.

  • Více než třetina rozpočtu EU dnes slouží na financování v rámci Společné zemědělské politiky. Tyto veřejné peníze je nutné přesunout z neživotaschopných a neudržitelných velkochovů a velkozemědělských společností k ekologičtějším formám, které vytvoří rozmanitý a odolný model zemědělství a potravinářství a současně pomohou chránit biodiverzitu.

Je třeba posílit demokracii

  • hájit právo na soukromí. Charta základních práv dává občanům a občankám EU právo na soukromí (článek 7) a ochranu osobních údajů (článek 8). Za současných podmínek musí EU zajistit, aby vlády jednotlivých zemí nevyužily pandemie jako záminku ke sledování pohybu osob, například prostřednictvím dat o poloze chytrého telefonu. Nouzová bezpečnostní opatření zasahující do soukromí musí být přiměřená a dočasná. Vedle toho musí vlády garantovat transparentnost a odpovědnost při zpracování osobních dat.

  • zajistit, aby se pravidla vzniklá v nouzovém či krizovém stavu v jednotlivých zemích vztahovala pouze přímo k této situaci. Je nepřijatelné, aby si vlády ponechaly zvláštní pravomoci i po skončení krizové situace nebo je rozšiřovaly víc, než je nezbytně nutné.

  • ochránit volby. Volby jsou pro jakoukoliv pevnou demokracii naprosto zásadní. Kvůli preventivním opatřením zamezujícím šíření viru dochází k omezování činností a volby se mohou odsouvat. Vlády toho nesmí zneužít jako záminky zůstat u moci tak dlouho, jak si budou přát. Evropská unie musí představit plán, jak udržet demokratické instituce a umožnit konání voleb, případně navrhnout jiné volební systémy, které bude možné využít v krizovém období.

Autor: Greenpeace European Unit