- Reklama -spot_img

Chcete žít ve zdravém domově a nevíte jak na to?

Poradíme, jak doma správně větrat a svítit

Aktuálně

Linda Kratochvílová
Linda Kratochvílováhttps://newsman.cz/
Nabízíme profesionální zpracování odborných článků se zpětnými odkazy v našem tematickém magazínu. Kvalitně zpracovaný článek je efektivním nástrojem k prezentaci vašeho nového nebo zaběhnutého projektu, produktu nebo služby.

Koronavirová doba nám ukázala, jak důležité je zajistit si doma zdravé prostředí. Virus nás uzavřel v našich domácnostech na dlouhé týdny, a tak mnozí z nás začali řešit alespoň to nejzákladnější: ergonomii pracovního místa v rámci home office. Ale stačí to? Jak zařídit, abyste měli doma skutečně zdravé vnitřní prostředí, vám poradí odborníci v seriálu České rady pro šetrné budovy.

Základem všeho je zdravý vzduch. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) totiž představuje znečištění vzduchu zdroji uvnitř i vně budov v globálním měřítku největší individuální ekologické nebezpečí pro zdraví lidí a způsobuje na celé světě sedm milionů úmrtí ročně. Jen v EU je to pak 400.000 předčasných úmrtí, za kterými stojí znečištěné prostředí. Uvážíme-li, že lidé stráví přibližně 90 procent svého života uvnitř budov a v době koronaviru to může být dokonce ještě více, pak by se zajištění kvalitního čerstvého vzduchu v budovách mělo stát absolutní prioritou. Význam zajištění zdravého, neznečištěného vzduchu můžeme posoudit z následujících kvantitativních potřeb: Člověk sní denně kilogram potravy a jí ideálně pět krát denně. Vypije asi 2 kilogramy vody ideálně v 15 porcích. Nadechne se však 30 000krát a jeho plícemi přitom projde celkem 15 kg vzduchu.

Vzduch v budovách znečišťují exhalace z vnějšku, nejhorší jsou v podobě pevných prachových částic, vnitřní zdroje vlhkosti, ale také toxické látky, které se mohou uvolňovat z nábytku, nebo používaných chemikálií pro údržbu bytu. Inhalace pevných prachových částic poškozuje především kardiovaskulární a plicní systém. Účinek těchto částic na lidský organismus závisí na délce vystavení organismu jejich působení. Velmi ale vzduch znečišťujeme i my sami tím, jak dýcháme. Při pobytu více osob v domácnosti a nedostatečném větrání tak koncentrace CO2 v bytě narůstá a jeho obyvatelé si to obvykle vůbec neuvědomí. Kvalitu dýchaného vzduchu totiž lidé nejsou schopni subjektivně posoudit. Projeví se ale sníženou výkonností, bolestí hlavy a v dlouhodobém horizontu také vyšší nemocností. Kvalitu vzduchu dnes umí monitorovat také různé detektory. Právě hodnoty CO2 lze snadno změřit, na rozdíl od těkavých organických látek a ostatních škodlivin, které mohou mít negativní vliv na pohodu člověka a lidské zdraví.

„Základem zdravého prostředí v budovách je konstantní přísun čerstvého vzduchu pro obyvatele – buď správným větráním, nebo dobře vyřešenou vzduchotechnikou. Pokud ani jedno nemáme pod kontrolou, můžeme ještě pro eliminaci škodlivin sáhnout po zařízeních na čištění vzduchu,“ vypočítává vhodná řešení Tomáš Habel, Environmental Readiness Officer ze společnosti Daikin, která se technologií pro úpravu vzduchu v budovách zabývá již více než 50 let.

A jak tedy správně větrat, abyste měli doma čerstvý vzduch, a přitom neplýtvali teplem? Kompletní výměna vzduchu by se v ideálním případě měla konat každé dvě hodiny. Raději větrejte krátce a častěji s doširoka otevřeným oknem. Pro dospělou osobu je potřebná dávka čerstvého vzduchu 15 – 25 m3/h. Tento potřebný objem vzduchu pro dospělou osobu byl definován již ve 2. polovině 19 století zakladatelem oboru hygiena Maxem von Pettenkoferem, který položil základy tomuto vědnímu oboru a stanovil, že cílem hygieny je zlepšování podmínek jako předpokladu zlepšení zdravotního stavu populace a tím i kvality života.

Pro zdravý život je také nezbytný dostatečný přístup denního světla a jeho kvalitní kombinace s umělým osvětlením. „Jiné světlo nás totiž nastartuje po ránu a jiné zase večer připraví na vydatný spánek. Světlo totiž ovlivňuje hormony kortisol a melantoin, ten jeden nás budí a ten druhý uspává,“ řekla architektka Klára Bukolská ze společnosti Velux.

Biologické hodiny startuje denní světlo o intenzitě 1000 luxů, což kupodivu není nijak významné množství světla. Při slunečném dni venku běžně naměříme 100 tisíc luxů, při pošmourném dní kolem 10 tisíc. Dosáhnout ale čistě přírodním světlem 1000 luxů v budově, je podle Bukolské svým způsobem výzva. Pokud tedy stavíte novostavbu, nezapomeňte věnovat přístupu světla do interiéru dostatek pozornosti. V ideálním případě má denní světlo vstupovat do místnosti ze dvou světových stran.

V tmavých domácnostech lidé trpí o 50 % více nespavostí, bolestmi hlavy, depresemi, či dokonce i rakovinou. Zatímco denní světlo reguluje naše biorytmy a zlepšuje kvalitu spánku. I zde jsou nasnadě technická řešení, která světelnou pohodu zajistí.

Z pohledu kvality a dopadů na zdraví přirozené denní světlo umělým nikdy nenahradíme. Zároveň ale umělé světlo může velmi vhodně přírodní světlo doplnit. Volit studené světlo je proto vhodné například na místech, kde chceme číst nebo pracovat, protože lidské oko při něm daleko lépe rozpoznává tvary a zároveň studená barva blízká například polednímu dennímu světlu nás budí a tím pádem motivuje k práci. Naopak pro relax, klidné večerní činnosti nebo třeba jako noční lampičku pro děti je potřeba vybrat žárovku s teplým světlem.

Podrobnosti na téma zdravého bydlení najdete na www.zdravydomov.cz.

Nabízíme prostor pro nezávislé zdroje, relativní informace a různé názory nebo komentáře. Náš otevřený přístup a volný tok informací je určen všem. Publikované texty, příspěvky nebo komentáře nejsou názorem redakce inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.
Chtěli byste se s námi podělit o nějaký zajímavý názor, informaci nebo nápady? Neváhejte nás kontaktovat.
- Reklama-
kategorieKoronavirus
- Reklama -

Aktuálně

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

- Reklama-

Recyklace