My, co nejsme požáry ovlivněni, žijeme na jiném kontinentu, často i v jiném ročním období, si klademe otázku: “Můžeme nějak pomoci? Mohu pomoci, i když jsem přes půl planety daleko?”

Ano, je možné pomoci. A tento článek vám popíše jak!

Aktuálně si můžete vybrat ze tří možností, jak rychle a efektivně pomoci. Přebíráme skvělý návod Člověka v tísni, který zveřejnil před několika dny:

  1. Podpořte místní hasičské sbory nebo rodiny hasičů, kteří v plamenech zahynuli.
  2. Podpořte místní komunity, obce a města. Nebo zvolte přímo organizace, které jsou na místě. Ví nejlépe, jaká pomoc je třeba.
  3. Podpořte organizace, které se věnují ochraně přírody a zvířat Austrálie.

Toto jsou tři věci, které můžete udělat hned. Je toho ale mnohem více. Rychlá pomoc je důležitá, ale pokud vám na ochraně Austrálie opravdu záleží, měli byste dělat mnohem víc.

 

 

Takový rozsah požárů v Austrálii nevznikl náhodou. Je to důsledek klimatické změny – růstu globální průměrné teploty. Ano, požáry jsou přirozenou součástí australské přírody, dokonce jsou na nich některé ekosystémy přímo závislé. Ale současný stav se zdaleka vymyká jakýmkoli normálním měřítkům. Klimatická změna prodlužuje sezónu požárů, prodlužuje požáry samotné, zvětšuje jejich sílu a rozsah. Jednoduše řečeno, klimatická změna dělá z běžných požárů katastrofu.

Klimatická změna je globální problém, není omezena jen na Austrálii. Je to i naše buš, kterou pohlcují plameny, jsou to i naše divoká zvířata, která hynou po tisících, jsou to i naši sousedé, kteří jsou uvězněni na plážích a čekají na evakuaci. A možná se vám to může zdát málo pravděpodobné, ale klimatickou krizi můžete začít řešit i vy. Popravdě, hlavně vy! 

Jaké jsou první kroky pro řešení klimatické krize, které můžete udělat?

  1. Začněte mluvit o klimatické krizi se svými přáteli, rodinou nebo s kolegy v práci. Důvod je jednoduchý, čím více lidi o klimatické změně mluví, tím větší mají znalosti, tím více je zajímá.
  2. Vzdělávejte se. Klimatická změna není jednoduché téma. Navíc ji komplikuje spousta polopravd a mýtů. Začněte sledovat české vědce klimatology (Radim Tolasz nebo třeba Alexander Ač), najděte si důvěryhodné zdroje (seznam například zde), ověřte si nejčastější mýty a bludy.
  3. Začněte měnit sebe a své okolí.  Věnujete několik minut práce některé uhlíkové kalkulačce a zjistěte, jaký je váš největší příspěvek k emisím CO2 a zkuste své emise snížit. Až se to povede, proces zopakujte, a pak znova a znova.

Žijeme ve světě, který je klimatickou změnou již ovlivněn. Máme vše co potřebujeme, abych zabránili těm nejhorším dopadům – máme znalosti, máme technologie, máme i trochu času. Potřebujeme začít!

 

Photo by PETER PARKS/AFP via Getty Images ©

 

Koho tedy podpořit? 

Ještě než se dostaneme k přehledu jednotlivých organizací, je třeba zmínit několik důležitých informací. Neměli byste svým darem vykupovat politiky, kteří dlouhodobě ignorují klimatickou změnu, popírají její vliv, snižují financování hasičů a ignorují vědce. Neměli byste svým darem nahrazovat korporace, které vydělávají miliardy dolarů na spalování fosilních paliv, na ničení přírody, na zrychlování klimatické změny a získávají miliardy dolarů z veřejných peněz. A nakonec, neměli byste svým darem nahrazovat odpovědnost mediálních miliardářů, kteří vlastní média, které popírají klimatickou změnu. Korporace i jednotlivci, kteří prohlubují klimatickou změnu by měli být hnáni k odpovědnosti a skládat účty. My bychom to za ně opravdu dělat neměli.

Přehled:

  • Skvělý přehled organizací, které jsou aktivní v pomoci Austrálii připravil britský Guardian. (Opět děkujeme Člověku v tísni za odkaz.)
  • Zvažte také, že podpoříte nezávislé organizace, které se aktivně podílejí na ochraně klimatu. Vybírejte zdezdezde, nebo zvažte podporu naší kampaně Spolu pro klima.

Děkujeme, že pomáháte!

PS: mnozí uvažují, že by se chtěli do Austrálie vydat pomoci osobně. Pokud nejste profesionální hasič, není podle našich informací taková pomoc třeba. Pokud se něco změní, napíšeme o tom.

Fotografie použité v tomto článku lze používat pouze s výslovným souhlasem autora.

Autor: Milan Vítek

Zdroj: GREENPEACE