Základem jsou většinou použité pneumatiky, PET lahve nebo plechovky.

0
RECYPOINT-2

Ve Středočeském kraji roste zeměloď. Jedná se o druhou podobnou alternativní stavbu v kraji a vyjde asi na půl milionu korun. Návrh vytvořil známý architekt Michael Reynolds. Se stavbou by se mělo začít mezi svátky.

Patnáct set použitých pneumatik, hlína, použité lahve a plechovky, to je hlavní stavební materiál, který dobrovolníci z kutnohorského občanského sdružení Denemark v následujících několika měsících použijí při stavbě energeticky soběstačné budovy, takzvané zemělodi.

„V České republice zatím stojí jen pár těchto alternativních staveb. Ta naše bude výjimečná tím, že bude dvoupatrová, a tedy i první svého druhu v Evropě,“ chlubí se Martin Starý, zakladatel sdružení Denemark a starosta Kutné Hory v jedné osobě.

Kutnohorská zeměloď vzniká po vzoru staveb slavného amerického architekta Michaela Reynoldse. Základem jsou většinou použité pneumatiky, PET lahve nebo plechovky. Pneumatiky jsou naplněny hlínou a přirozeně regulují vnitřní teplotu. Takové použití odpadu je podle Reynoldse k životnímu prostředí šetrnější než průmyslová recyklace.

„Koncepce je jednoduchá, jde jen o to, využít poznatky z biologie. Vítr a slunce jsou pro všechny, tak proč kupovat energii od korporací,“ míní Reynolds.

Pneumatiky připravené k plnění

Soběstačná stavba z odpadu v Kutné Hoře vyroste na soukromém pozemku na louce pod Gymnáziem Jiřího Ortena. Na louce má být v budoucnu mimo zemělodi i ekologická zahrada se zázemím pro různé workshopy a letní tábory. „Chceme tam chovat i několik malých domácích zvířat, jako jsou miniovce a slepice,“ přibližuje Martin Starý.

V současné době má projekt hotovou většinu výkopových prací a brzy se začne s plněním navezených pneumatik, do nichž bude napěchována hlína.

„Pokud se vše podaří, mezi svátky bychom začali se stavbou. Hotovo bychom chtěli mít do konce letních prázdnin, tak aby zde od září již mohly fungovat výukové programy,“ popisuje Starý. Náklady na stavbu zemělodi odhaduje zhruba na půl milionu korun.

Oficiálně je to skleník

Vzhledem k tomu, že stavební legislativa s podobnými alternativními projekty příliš nepočítá, je zeměloď oficiálně vedena jako skleník. „Protože to nemá ani pevné základy, tak na to nepotřebujeme klasické stavební povolení. Stačí nám územní souhlas,“ vysvětluje Starý.

Sám se pro tento projekt prý nadchl již před lety, když viděl dokument Architekt odpadu o Michaelu Reynoldsovi. Kuráž ke stavbě mu dodalo osobní setkání s hercem Jaroslavem Duškem, propagátorem alternativních staveb.

Michael Reynolds

Světoznámý americký architekt Michael Reynolds, někdy též nazývaný architekt odpadu podle stejnojmenného dokumentu o něm, se přes 40 let věnuje alternativním obytným stavbám z odpadového materiálu, které jsou soběstačné ve spotřebě vody a elektřiny – takzvaným zemělodím. Součástí domů jsou i skleníky produkující ovoce či zeleninu. Stavební materiál tvoří zejménasjeté pneumatiky a hlína. Stavby jsou doplněné množstvím použitých skleněných i plastových lahví nebo plechovek. Budovy si lidé většinou vytvářejí svépomocí. V České republice první zeměloď vyrostla vSedlišti u Sázavy v roce 2012.

 

Velkou oporou mu jsou také zkušenosti tvůrců první zemělodi v Česku a podle dostupných údajů i ve střední Evropě, takzvané Zeměnky, která v roce 2012 vyrostla pod dohledem Michaela Reynoldse během pouhých tří týdnů v Sedlišti u Sázavy.

Podle Martina Pruška, člena sázavského občanského sdružení Zeměloď, jsou zde se stavbou i po třech letech spokojení. Jinak jsou však sázavští alternativci skoupí na slovo. Sázavská zeměloď si totiž jako kontroverzní stavba prošla náročným martyriem při jednání s úřady. Od té doby s médii příliš hovořit nechtějí.

Na počátku to neměl jednoduché ani samotný Reynolds. Dlouho bojoval s úřady v Novém Mexiku. Ty mu nejdříve domy z plechovek od piva stavět dovolily, nakonec mu však za to vzaly licenci architekta i podnikatele.

„Od té doby jsem si řekl, že zkusím svůj nápad nabídnout jinde. Že své domy rozeseju po celém světě jako pozitivní virus,“ uvedl muž, který se nevzdal a jehož úsporné a recyklované domy na sebe nejvíce upozornily po tsunami v Indii a zemětřesení na Haiti, kde našly uplatnění.

Sdružení Denemark má v Kutné Hoře domluvenou spolupráci na využití zemělodi pro ekologickou výchovu již se třemi neziskovými organizacemi a využití prostoru již dojednalo i s místní základní školou a Gymnáziem Jiřího Ortena.

„Jsem rád, že u školy, na pozemku, který neměl žádné využití, něco takového vzniká. Naše škola tyto prostory v budoucnu určitě ráda využije, stejně tak jako pozemek, kam bychom mohli rozšířit naše arboretum,“ plánuje ředitel uvedeného gymnázia Vladislav Slavíček, který počítá i s tím, že škola bude sdílet informace o stavebních brigádách. Do prací by se tak ve volném čase mohli zapojit i zdejší studenti, pokud budou chtít.

Zdroj: praha.idnes.cz

Sdílet

Napsat komentář

Starší příspěvky:
recyklace karavanu
Taková málem recyklace karavanu

Heslem „co není zakázané, je povolené“ se řídil vykuk z města Newport v jižním Walesu. U firmy zabývající se svážením...

Zavřít